EIFFEL OPTIC ESHOPEIFFEL.CZ Pro ženy Pro muže Slevy a akce

Každý den nové články o produktech z našeho e-shopu

 
Recept: Sušenky ke kávě
Jak už jste si jistě stačili všimnout, zima klepe na dveře. V tomto sychravém počasí není nad to, sednout si s čajem či kávou k pěkné pohádce či romatickému filmu. Říkáte si, že tomu něco chybí? Přesně tak ! Sušenky! Proto vám níže přinášíme recept na naprosto bezkonkurenční sušenky ke kávě z dílny Luxusni-dorty.cz od té, alespoň dle mého názoru, nejšikovnější cukrářky Jaroslavy Kasálkové.  Tyto sušenky nevyžadují ani tolik náročnosti na výrobu jak na přípravu jejich vzhledu. Ten když se ale dovede k dokonalosti, vrátí se Vám tisíckrát a můžu potvrdit, že pak i více chutnají ostatním strávníkům   Recept: Suroviny 4 šálky hladké mouky 1 prášek do pečiva 1 šálek moučkového cuku 1 balíček vanilkového cukru špetka soli 1 vajíčko 350 g másla 45 g kakaového prášku 1 lžíce rumu Odložíme si stranou kakaový prášek, rum a dvě lžičky bílků.  Všechny ostatní suroviny zpracujeme do hladkého a pružného těsta. Rozdělíme na 3 třetiny. 2 třetiny dáme bokem a do zbylého těsta zapracujeme kakaový prášek a rum. Z tmavého i z jedné poloviny světlého těsta si vypracujeme kvádry, které potřeme vaječným bílkem a dáváme na sebe tak, aby nám vytvořily šachovnici. Ze zbylé třetiny si vyválíme široký plát, do kterého opatrně zabalíme už připravenou šachovnici a dáme na 24 hod. uležet do lednice. Ztuhlé pak krájíme na tenké plátky a pečeme v troubě 10 -12 min. při 200° C TIP: Udělejte radost svým kolegyním v práci, spolužákům nebo kamarádům. Stačí vzít celofánový sáček, do něho tři voňavé sušenky, kousek papíru, mašličku a je hotovo! A už jen uvařit si k nim výbornou kávu nebo čaj a nechat si tu chuť rozplynout na jazyku. A věřte mi, nejvíc Vám bude chutnat, pokud se rozdělíte s těmi, které máte rádi! A k takovým sušenkám se skvěle hodí káva s vůní kokosu, kterou naleznete na eshopu Eiffel Optic zde a pokud jste spíše na čaje, doporučejeme ovocný čaj "Advent-Vánoční čas".
Zobrazit článek >
 
Znáte dobře těstoviny?
Takové množství těstovin. Kdo se v tom má vyznat. Přijdete do restaurace a na lístku je napsáno snad deset druhů různých těstovin. Objednáte si vždy ty správné? Přečtěte si o těstovinách něco víc. Těstoviny se u vás doma rozhodně neztratí. Pokud nevíte, jaké rychlé jídlo uvařit, je vhodné sáhnout právě po těstovinách. Můžete je uvařit na tisíc způsobů. Přidat je do salátu, užít je jako přílohu nebo z nich vytvořit hlavní chod. Jak každý asi dobře ví, těstoviny pochází z Itálie. První historický záznam se dochoval už z prvního století našeho letopočtu. V takzvané Apiciově knize je zaznamenán recept na jídlo, které se podobá dnešním lasagním. Zmínku o pojídání makarónů jako slavnostního jídla máme až ze století dvanáctého. Nejčastěji je těsto na těstoviny připravováno z pšenice, pitné vody a dalších surovin nebo koření dle chuti. Těsto se nenechává kynout ani se obvykle nekypří. Dobré je těstoviny vařit ve slané vodě. Obecným předpisem pro vaření těstovin je položení sta gramů těstovin do jednoho litru vroucí vody. Základem je rozdělit těstoviny, vzhledem k jedné surovině na vaječné a bezvaječné. Dále je těstoviny možné dělit podle způsobu použití, na polévkové a přílohové, dále plněné a neplněné. Taky známe těstoviny krátké, středně dlouhé nebo dlouhé. Těstoviny jsou připravovány z mouky, tvrdé pšenice (semoliny) nebo z rýžové mouky. Jejich poddruhy jsou ještě těstoviny celozrnné, špaldové, ječné a žitné. Vyrábí se samozřejmě taky bezlepkové – pevný podíl je zde zastoupen buď již zmíněnou rýžovou moukou nebo pohankou či kukuřičnou moukou. Poměrně často se na talířích vyskytují taky různobarevné těstoviny. Žluté jsou barveny kurkumou, červené rajčaty, oranžové karotkou, zelené jsou barveny špenátem a ty černé sépiovým inkoustem. Některé těstoviny jsou barveny chemicky. Pokud jste odpůrci umělých barviv, čtěte na barevných těstovinách složení. A jak se jmenují ty nejznámější těstoviny? PLNĚNÉ Ravioli Typickým pokrmem Italů ze severu jsou právě Ravioli. Jedná se o semolinové těstoviny, někdy nazývané jako taštičky, které mají tvar čtverečků a jsou naplněny masem. Tortellini Tortellini jsou u nás možná ještě známější. Ačkoliv v Itálii tak oblíbené nejsou, u nás si na nich pochutnává spousta Čechů. Jedná se opět o semolinové těstoviny, které jsou zatočené do malého hnízda nebo prstýnku. Uvnitř se skrývá maso, sýr, špenát, někdy i třeba houby. NEPLNĚNÉ Penne Krátké vroubené roury šikmo ořezané jsou jedny z nejčastěji vařených těstovin. Díky jejich zešikmení v nich uvízne hustá omáčka. Farfalle Dalšími omáčkovými těstovinami jsou Farfalle. Mají tvar mašliček nebo motýlků. Fusilli Fusilli uzavírají trio těch nejlepších omáčkových těstovin. Jedná se o zatočené spirálky. Mimo omáčky jsou vhodné taky do salátů. Rotelle Tyto těstoviny připomínají svým tvarem kola od vozu. Hodí se do salátů nebo na zepékání. Orecchiette Orecchiette jsou velmi drobné těstoviny ve tvaru ořechových skořápek nebo mušliček. Lasagne Jsou pláty lisovaných těstovin, ze kterých se připravuje stejnojmenný pokrm. Tradiční lasagne se skládají s mletým masem, rajčaty, smetanovým sýrem a tvrdým sýrem. Existují ještě například lasagne smetanové se špenátem. Spagetti Na Spagetti rozhodně nesmíme zapomenout. Jsou odvozeny od slova spago, které pojmenovává provaz. Spagetti se i v Itálii podávají s rajčatovou omáčkou, ale maso na nich Italové nevyžadují. U nás špagety bez masa nebo párku nejsou špagety, že? Maccheroni Od Spagett se tyto těstoviny liší dutým vnitřkem. Jsou taky silnější. Hodí se k masovým omáčkám. V Americe jsou tradičně podávány se sýrem. Ačkoliv se vám tento výčet těstovin může zdát dlouhý, tak vězte, že na světě existuje kolem 300 druhů těstovin. Takovéto množství asi nikdo ještě neokusil. Plánujete některé z nich ochutnat a odstartovat tak těstovinový maraton? Více o těstovinách se dozvíte v knize Miluji těstoviny, kterou najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Co ženy zbožňují na mužích? Co přitahuje vás?
Jak jste už asi zjistila, krása není všechno. Co přitahuje ženy na mužích nejvíce? Prozkoumejte jednotlivé oblasti (nejen) jeho těla a vlastností. Tetování Některé ženy milují muže potetované od hlavy až k patě, jiné dávají přednost menším tetováním. Pouze 13% žen preferuje muže bez tetování. Pánové s tetováním vypadají dobrodružněji, zábavněji a jsou celkově uvolněnější. Části těla, svaly Tuto oblast jsem nazvala celkově tělo, avšak ženy obvykle nezkoumají mužskou postavu jako celek. Čeho si všimneme nejdříve, jsou ramena a záda. Čím je muž má širší, tím jsme spokojenější. Potom náš pohled padne na paže. Ty by měly být svalnaté. Je třeba zde zvlášť taky vyzdvihnout ruce. Ať se jedná o jakéhokoliv muže, jeho ruce by měly být dle žen velké a silné. Jeho stisk by měl být pevnější. Některé ženy jsou dokonce toho názoru, že pokud má muž stejné nebo menší ruce jako ona, není to pro ni ten správný partner. Dále by ideální muž měl mít menší, kulatý a pevný zadek. Co se týče pár kil navíc, jsou ženy tolerantní.  Dlouhé vlasy a vousy Až nad mé očekávání si velmi dobře vedou dlouhé vlasy u mužů. Já například zastávám názor, že dlouhé vlasy patří pouze ženám. Jak to máte vy? Přitahují vás taky dlouhovlasí pánové? A co vousy? Máte ráda na mužích vousy dlouhé, polokrátké, strniště a nebo by se podle vás měl muž holit každý den do hola? Nejvíce žen dává přednost kraťoučkým vousům, hned po té vedou vousy dlouhé asi 2 cm. Následuje hladká pleť a až úplně nakonec typičtí ,,vousáči‘‘. Oči Oči je třeba vyzdvihnout úplně samotné. Nejvíce žen miluje oči ledové, tedy kukadla chladných odstínů. Zde však velmi záleží na vkusu každé z nás. Ale při prvním pohledu by nás jeho oči měly něčím zaujmout. Úsměv a rty Vidíte na ulici opačné pohlaví o ono se na vás usměje? Najednou vás polije horko a cítíte se, jako byste se měla začít roztékat? Nic kouzelnějšího než přirozený úsměv ,,tvrďáka‘‘ neexistuje. Ženy více přitahuje úsměv, kdy jsou vidět muži zuby. Hlas Hlas na mužích dělá hodně. Drsnější hlas dodá mužům na té správné tvrdosti. Bezpochyby se ženy shodují na tom, že hlubší hlas je na mužích atraktivnější, než vysoký. Spoustu žen také přímo rozpaluje, když potkají muže, který mluví cizím jazykem. Oblek a červená barva Že jsou muži v obleku zatraceně sexy? Tak na tom se shodneme snad všechny. Není nad to potkat muže v saku s volně rozevlátou košilí. Společenštější oblečení dodává mužům šarm. V obleku jsou zkrátka neodolatelní. Ačkoliv červenou barvu na mužích jen tak asi nevídáte, je prokázáno, že když má na sobě muž červené tričko, žena na něho alespoň okem pohlédne. Kdyby se procházel s oblečením v jiných barevných odstínech, je možné, že ho ženy ani nezaregistrují. Červená barva na muži v ženách vyvolává vášeň a touhu po objetí. Muž v této barvě působí sebevědomě, úspěšně, ale i roztomile. Červeného motýlka nebo červenou kravatu v obleku ženy také oceňují. Plná peněženka Tato vlastnost se nedá zařadit do popisu muže, avšak je to nejčastější nepovahový prvek, o který se ženy zajímají. Neznamená to, že méně bohatí muži si nikdy nenajdou známost, avšak tučné peněžní konto dodává ,,sympaťákům‘‘ slušné výhody. Souhlasíte s těmito body? Přidala byste ještě nějaký? Jaký je ten váš vyvolený? 
Zobrazit článek >
 
,,Mamí, tatí, koupíte mi zvířátko?‘‘ I. – Úvod a nemazlivá zvířata
,,Mamí, tatí, koupíte mi zvířátko?‘‘ Už jste doma tuto větu od vašeho potomka nebo dokonce potomků slyšela několikrát, ale stále váháte? Víte, jaké starosti, ale i radosti vás se zvířátkem budou čekat? Přečtěte si tento článek. V tomto díle se budu věnovat celkovému úvodu, co se týče domácích mazlíčků a nemazlivým, zvláště exotickým tvorům. Z psychologického hlediska je zvířátko pro dítě důležité. Dítě se nejen naučí o svého mazlíčka pečovat, ale taky získá kamaráda, kterému se může svěřit s problémy nebo se s ním třeba jen zasmát.   Pro začátek, hlavně u menších dětí, je dobré začínat s méně náročnými mazlíčky. Malé děti ještě nebudou zcela chápat, že o zvířátko je třeba dobře pečovat a budou ho brát jako hračku. Se vzrůstajícím věkem se vše naučí, avšak je třeba dát dítěti na to dostatečný prostor a čas. Počítejte s tím, že pokud je dítěti méně než deset let, připadne starost o mazlíčka na vás nebo jiného dospěláka vaší rodiny. Pokud se o mazlíčka nechcete starat nebo na to nemáte čas, s pořízením zvířete si ještě počkejte. Abyste zjistila, zda se vaše dítě dokáže alespoň o část práce kolem mazlíčka postarat, tak mu na zkoušku přidělte jinou povinnost. Stačí, když své dcerce nebo synovi pořídíte květinu. Dejte jim instrukce a nechte je, aby se o ni starali alespoň měsíc. Pokud se rozhodnete pro koupi mazlíčka, promyslete si dobře taky finanční situaci. Spočítejte roční částku za krmení, nezapomeňte na veterináře a v některých případech na výcvik či jiné potřebné kroky. Velmi důležité je taky vědět, zda z vaší rodiny není nikdo alergický na chlupy a podobně. Bylo by opravdu nemilé a smutné dávat pryč mazlíčka ze zdravotních důvodů. Budou trpět nejen členové rodiny, ale hlavně zvířátko. Až si budete zvíře pořizovat, tak zvažte, odkud nebo od koho mazlíčka koupíte. Malá zvířátka seženete ve zverimexu, ale ta větší, jako jsou psi a kočky je dobré kupovat z chovatelských stanic, které vám ke zvířatům dodají průkaz původu. Díky němu budete vědět, jak zvíře vyroste, budete seznámeni s jeho předpoklady a taky s náchylnostmi na nemoci. Určitě uděláte dobrý skutek, když si pořídíte zvíře z útulku, avšak myslete na případ, že ne každé zvířátko má povahu na to, aby snášelo děti. Je proto dobré vždy kupovat mláďata, aby si na děti zvykla. A teď už ke zmíněným nemazlivým tvorům. Rybičky Rybičky nevyžadují přílišnou péči a obvykle jsou v domě i pěknou dekorací. Je vhodné je krmit jednou až třikrát denně. Akvárium je třeba umývat asi tak jednou za dva týdny. Nevýhodou je to, že s rybičkami se moc nepomazlíte a pro dítě rybička nebude asi to pravé potěšení. Hmyz, bezobratlí Tito tvorové opět nevyžadují žádnou extra péči a starost o ně vám nezabere denně více než patnáct až třicet minut. Opět je však značná nevýhoda to, že dítě nemá možnost se s těmito tvory pomazlit. Želva Třetím nemazlícím tvorem je želva. Ačkoliv želvy nevyžadují pohyb, péče a starost o ně je náročnější. Před koupí želvy byste si toho měla prostudovat o želvách více. Navíc potřebujete speciálního veterináře. Ne každý rozumí exotickým zvířatům. Čištění terária vám taky kus času zabere. Výbava pro utvoření dobrého prostředí želvy není taky úplně levnou záležitostí. K dalším tvorům podobným těmto patří šneci a různí ještěři, jim se ale budu věnovat ve třetí části článku.   Další díl bude zaměřen na chlupaté tvorečky. Poslední článek pak bude věnován těm méně tradičním zvířatům. Můžete se těšit. :-) Pokud vás téma zvířat více zajímá určitě si přečtěte knihu Zvířecí instinkty, kterou najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Beautiful Bastard - knihy Christine Lauren, které by každá žena měla mít
Četba na jakýkoliv volný večer? Co třeba série plná doslova božských mužů?  Za pseudonymem Christina Lauren se doopravdy skrývají dvě autorky – Christina Hobbsová a Lauren Billingsová. Román Božský bastard rozpracovala Hobbsová v roce 2009. Dokonce ho i publikovala na internetu. Jelikož toto dílo získalo velký ohlas, během několika týdnů si literární dílo stáhly více než dva miliony lidí, rozhodla se Hobbsová pro přepracování a vylepšení verze. Pomohla jí Billingsová. Původní román The Office knižně vydaly pod názvem Beautiful Bastard a odstartovaly tak dráhu celé série románů. Na jejich oficiální stránce zmiňují, že už vydaly čtrnáct románů, které se vyskytly v žebříčku nejprodávanějších románů New York Times. Jejich díla byla vydána ve více než 30 jazycích. Lauren její přátelé neřeknou nijak jinak než Lo. Ještě než se začala naplno věnovat psaní, pracovala v oblasti vědy, konkrétně na neurologii. Lo má dvě děti. Miluje horskou cyklistiku.  Christina, nazývaná Lo jako PQ, se zabývala poradenstvím, které poskytovala nejčastěji teenagerům. Je šťastně vdaná. Miluje mužské kapely a flitry. PQ taky vypověděla, že ráda krade Lo její boty. Obě dámy najdete na instagramových stránkách, kam téměř denně přispívají fotkami z jejich světa. Dámy se po prvním a zároveň nejúspěšnějším románu rozhodly pro vytvoření celé série s volnou návazností. Z ,,božských‘‘ románů již vydaly příběhy s názvem: Božský bastard (2013), Božský cizinec (2014), Božský hráč (2014) a Božský milenec (2016). Po třetí knize se rozhodly odstartovat ještě jednu sérii románů, tentokrát ,,vášnivých‘‘. Jako první stvořily knihu Vášnivý svůdník (2015), poté Vášnivého sprosťáka (2015) a Vášnivého hříšníka (2016).   Božský bastard Chloe Millsonová, která ještě studuje obchod, je pracovitá a chytrá dáma. Pracuje dálkově pro firmu šéfa Benetta Ryana, pomáhá mu s administrativou. Chloe to má v práci těžké, jelikož její šéf není zrovna tím ideálním vzorem, jak by měl vedoucí vypadat. K tomu ji tíží snad ještě horší situace, jelikož jí přijde neodolatelný. Je to zkrátka božský bastard. Jak svou situaci vyřeší, když šéf přijede do Chicaga, místa, kde Chloe bydlí? Co se stane, když ho bude vídat každý den?   Božský cizinec Mladá Sara Dillon se jednoho dne rozhodne odstěhovat do New Yorku, kvůli nevěře jejího přítele. Chce žít svůj život naplno, nevázat se a v jednom kuse si jen užívat. Jednoho dne potkává v klubu božského cizince Maxe. Neodolatelného muže původem z Británie, se kterým se rozhodne trávit snad každý večer. Její milostné touhy se díky němu naplňují. Poznává, že Sara je žena jiná něž ženy, se kterými kdy chodil. Nebojí se totiž odvázat. Jak dopadne příběh nezávazného vztahu této dvojice?   Božský hráč Hana Bergstromová je obyčejná dospělá dívka, která doposud svůj život věnovala studiu. Nyní dokončuje doktorát na vysoké škole. Jednoho dne ji její bratr začne nabádat k tomu, aby alespoň trochu začala žít. Hana si jeho myšlenky překvapivě vezme k srdci a rozhodne se začít žít nový život. S tímto plánem jí pomáhá božský přítel jejího bratra Will, který Haně ukáže doslova jiný svět. Navíc je to muž, který je opravdu okouzlující. Jednoho dne ho Hana svede a Will objevuje i její kouzlo. Jak dopadne tento počin?   Božský milenec Mladá inženýrka Ruby Millerová je poslána na služební cestu do New Yorku. Z cesty je nadšená až do chvíle, kdy zjišťuje, že bude pracovat s Niallem Stellou, zaměstnancem firmy, ale hlavně se snad nejžhavějším mužem na světě. Niall o Ruby nejeví zájem až do dne, kdy spolu letí do New Yorku. Poznává, že Ruby je úplně jiná než ostatní ženy. Dokáže se však dostat do pravého vztahu po předchozích špatných zkušenostech?   Tyto knihy rozhodně stojí za to číst. Patří spíše do oddechové a milostné literatury. Pokud se vám bude líbit jedno dílo, zamilujete si pak všechny. Další knihy od těchto autorek najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Nákupy na Černý pátek
Slevy, slevy a zase slevy. Černý pátek se letos i u nás rozjel v plném proudu. Všimla jste si slev v obchodních centrech? Co je to vlastně za den, ten Black Friday? Black Friday oficiálně startuje ráno po Dnu díkůvzdání na konci listopadu. Tradice začala v USA a v Kanadě. Název tohoto dnu pochází z Philadelphie. Původně se termínem Black Friday popisoval obrovský zmatek, hlavně v dopravě, který nastal právě po díkůvzdání. Na tento den se totiž scházejí rodiny z různých koutů země nebo dokonce států. V pátek se pak vrací domů. V 60. letech 20. století začali obchodníci přicházet s tím, že začnou své obchody otevírat brzy ráno, aby nalákali lidi na nákupy před jejich odjezdem. Od roku 2000 se pak tato tradice rozmohla tak, že obchody otevíraly už před půlnocí předešlého dne. Tento zvyk postupně začaly řetězce spojovat s velkými slevami. Každý obchod snížil ceny, aby tak dosáhl těch nejlepších bezkonkurenčních cenovek. Postupem času si lidé na lepší ceny navykli a začali nakupovat. Dnes už je každý druhý Američan schopný stát obrovské fronty ještě před otevřením, aby ulovil ty nejlákavější nabídky. V posledních letech pronikl tento zvyk i do jiných zemí. Letos se také připojily i obchody z České republiky. V nákupních centrech jste mohla narazit na spoustu vývěsek s lákadly na velké slevy. Pokud jste ještě nakoupit nestihla, máte k tomu ještě zítra příležitost. Obchodní centra totiž pátek prodloužila do celého víkendu. Při nákupech si však dejte pozor na ,,kouzelníky‘‘ ze světa marketingu. Slevy jsou obvykle stanovovány z přemrštěných cen, aby vypadaly lákavěji. Popravdě jsou produkty obvykle prvně zdraženy a pak až zlevněny o určitá procenta. Některé obchody dokonce přelepují cenovky na visačkách, aby například sleva 25% vypadala lákavěji. Při nákupech přemýšlejte, zda jsou ceny opravdu tak lákavé. A pár zajímavostí z nedávných Černých pátků: Pokud sledujete zprávy z Ameriky, mohla jste si všimnout, že v pátek na konci listopadu vysílají známé televizní stanice nějak neobvykle moc záběrů z obchodních center. V těch má tento den ostraha totiž napilno. Nejen že dochází k většímu počtu krádeží, ale také ke strkanicím a dokonce i rvačkám. Každý člověk se snaží ulovit ty nejlepší kousky a občas se o nějaký ten produkt lidé poperou. Bohužel se tyto potyčky někdy vyhrotí až k tomu, že dojde ke smrtelným zraněním. Proto některé obchody vpouští zákazníky do obchodů postupně. Lidé musí od noci stát fronty, aby byli do prodejny puštěni co nejdříve. Průměrná útrata amerického občana se tohoto dne vyšplhá na neuvěřitelných 430 dolarů, což je u nás v přepočtu téměř 11 tisíc korun. Za deset let se částky, které na Velký pátek lidé utratí, zvýšily na dvojnásobek. Někdy je tento den přezdíván taky jako svátek konzumerismu. Lidé zkrátka nakupují bez přestávky. Co myslíte, vydrží jim pocit štěstí i do dalšího dne, když si budou procházet účtenky? Tento den je hned druhý v pořadí, co se týče největšího počtu dovolených. Některé firmy dokonce dávají všem svým zaměstnancům volno. A co vy? Zaznamenala jste slevy? Black friday je považován za největší předvánoční nákupový maraton. Souhlasíte? Podařilo se vám nakoupit nějaké dárky na Vánoce? Naplánujete si na příští Černý pátek taky nákupy? 
Zobrazit článek >
 
Zahrajte si Pétanque
Pétanque. Hra doslova pro každého. Její pravidla jsou velmi jednoduchá. Pro dosažení soutěžních výkonů, potřebují hráči časté tréninky, ale pro odpolední rodinnou zábavu pravidelně cvičit opravdu není nutné. Přemýšlela jste už o tom, že byste Pétanque pořídila domů, ale nevíte, jak se hra vůbec správně hraje? Nevadí! Ukážu vám, jak na to. Tato hra k nám přišla z Francie, avšak její počátky sahají už do starověkého Říma. Hra se ale rozšířila poměrně nedávno. Roku 1907 byla k této hře vydána oficiální pravidla. První oficiální mistrovská soutěž se konala roku 1910 v domovské Francii. Dnes se Pétanque zařazuje mezi koulové sporty, které patří do Světové konfederace koulových sportů. Poddomovinou Pétanque je Mezinárodní federace pétanque a provensálské hry. V České republice se nejvýznamnější organizace pro Pétanque jmenuje ČAPEK aneb Česká asociace pétanque klubů. A jak se tato hra hraje? Nejdůležitější součástí zábavy jsou ocelové koule. Hru hrají dva týmy, které stojí proti sobě. Pokud hraje na každé straně trio, jednomu člověku připadnou dvě koule. Pokud soutěžíte sama nebo ve dvojici, každý člověk dostane koule dvě. Cílem hry je umístit koule vašeho týmu co nejblíže k malé kuličce, nazývané košonek, někdy taky prasátko nebo Jack. Každý hráč míří k cíli ze stejné vzdálenosti, která je vyznačena kruhem o poloměru asi 25 cm. Jakmile budete mít připravené všechny potřebné prostředky a týmy budou rozdělené, je na čase začít hrát. Na počátku si vyberte tým, který bude začínat. Jeho úkolem bude vyhození košonku do libovolné vzdálenosti. Není vhodné ho házet do větší vzdálenosti, něž je 10 metrů. Tým, který vyhazoval košonek má i první hod. Člen týmu se musí snažit kouli hodit co nejblíže ke košonku. Po tomto hodu je na řadě tým druhý. Ten se jedním hodem musí snažit přiblížit ke košonku více než tým předchozí. Pokud se mu to povede, je na řadě opět druhý tým. Pokud družstvo neuspěje, tak hází koule do té doby, něž bude nějaká z nich k cíli blíže, něž soupeřova koule. Můžete si taky zvolit taktiku odstřelování. To znamená, že se budete snažit odstřelovat soupeřovu kouli tak, aby se vaše koule dostala po hodu blíže ke košonku a zároveň vzdálila kouli soupeře. Pokud jednomu týmu dojdou koule, protivníci ty své doháží. Potom musí samozřejmě dojít k sečtení bodů. Každý tým dostane za každou kouli, kterou má blíže, než je nejbližší koule soupeře, bod. Takto končí první série hry. Následují další kola. Vyhrává ten tým, který jako první dosáhne hodnoty 13 bodů. Ten je vítězem celého zápasu. Pokud se vám hra bude zdát příliš dlouhá, můžete si vaší bodovou hranici dle libosti snížit. Střídání hráčů mezi družstvy je během hry zakázáno. Hrát Pétanque můžete téměř kdekoliv. Ke hře vám stačí příslušenství, které už bylo vyjmenováno a hladká plocha. Pétanque je možné hrát ve všech terénech, avšak pro amatéry je nejvhodnější travnatá nezablácená plocha nebo štěrk. Není vhodné hrát hru v mokrém prostředí, v písku nebo na betonu. Pokud vás Pétanque více zajímá, investujte do knihy, která se mu věnuje. Autor tohoto díla vám pomůže zdokonalit se ve hře, provede vás taktikami, technikou a taky psychickou oblastí. S touto knihou se snadno stane váš tým vítězem. Najdete ji zde. Pétanque příslušenství najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Moschino – Tyhle vůně musíte mít!
Toužíte po nevšední a jedinečné vůni? Pak zamiřte ke značce MOSCHINO! Značku Moschino založil návrhář Franco Moschino v roce 1983. Ihned se do čela módních hitů dostaly jeho nenapodobitelné kousky oblečení, které chtěl každý mít. Moschino totiž začal vytvářet něco, co nikdo jiný doposud neznal. Proslavil se díky své výstřednosti. Že se Moschino stane módním návrhářem, nepředpokládal. K tomuto odvětví se dostal náhodou – maloval a ilustroval různé zakázky, pak i módní kousky. Dokonce pracoval s Versacem. Miloval barvy, a tak vždy jeho různobarevné kousky oblečení mávaly mezi ostatními běžnými návrhy. F. Moschino se brzy dostal na špičku světových návrhářů. Bohužel velmi brzo zemřel. Po jeho smrti převzala vedení jeho bývalá asistentka Rossella Jardini. Později se značka připojila do skupiny Aeffe. Značka Moschino má síť butiků po celém světě. V roce 2009 byl spuštěn taky internetový obchod. Mezi nejúspěšnější kampaně značky Moschino patří například série návrhů pro slavnostní zahájení Zimních olympijských her v roce 2006 v Turíně. Touto značkou se nechává obléct i spousta světově známých osobností.  Parfémy začaly být vyráběny teprve nedávno. Díky jejich designům dává značka navrch svou provokativnost a pestrost. Jaké jsou ty nejlepší z nich? I Love Love Milujete bonbóny Bon Pari? V tom případě už nemusíte číst recenzi parfému dál a rovnou si rozklikněte název parfému, který odkazuje do e-shopu, přímo na tuto vůni. Moschino I Love Love je plné radosti a vtipu. Vůně po celou dobu působení doslova žije. Setkáte se s citrusovými plody, sladkými bonbónovými esencemi, ale taky skořicí a exotikou. Tato vůně je vhodná pro ženy, kterým nevadí pronikavé a výrazné vůně.  Složení:  Základ: pižmo, tanaka, cedr Hlava: citron, pomeranč, grapefruit, červený rybíz Srdce: růže, skořice, konvalinka, čaj Cheap & Chic Vůně Cheap & Chic je úplným protikladem vůně předchozí. U ní se designéři značky museli držet hodně zkrátka. Toaletní voda je velmi příjemná, nedráždivá a lehká. Hodí se na běžné denní nošení. Vám i vašemu okolí dodá chuť do života. Složení:  Základ: cedr, pižmo, vanilka, mech Hlava: petitgrain, yuzu, bergamot, palisandr Srdce: pivoňka, brambořík, fialka, jasmín, růže, leknín Pink Bouquet S Pink Bouquet budete sršet energií a láskou. Budete se cítit, jako byste prožívala nejšťastnější den ve svém životě. Budete kráčet rozkvetlou loukou, na kterou září slunce a v ruce držet romantickou kytici od vaší lásky. Po nějakém čase, až se začne stmívat, se ocitnete v ráji tropického ovoce. S přídavkem jasmínu zažijete neobyčejný den. S touto vůní každý váš den může být tím nejšťastnějším. Pořiďte si toto skvostné srdíčko v romantickém růžovém designu. Složení:  Základ: perník, pižmo, lišejník, broskev Hlava: malina, ananas, bergamot Srdce: pivoňka, fialka, konvalinka, jasmín Toujours Glamour Posledním pokladem je vůně Toujours Glamour. Dejte světu kolem sebe stříbrné a fialové tóny. Pronikněte do květinovo-ovocné noci plné tajemství a překvapení. Tato vůně vám dá od každého trochu. Toužíte po romantice, ale zároveň i svěžesti? Pak je Toujours Glamour ta pravá vůně pro vás! Složení:   Základ: heliotrop, mošus, benzion Hlava: kardamon, fialka, červený rybíz Srdce: mandle, jasmín, konvalinky Rozvoňte svět s Moschinem, pořiďte si jednu z vůní. Další produkty od značky Moschino najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Vánoční pečení III. - Linecké cukroví
Ani ne za týden začíná advent, a tak přichází ten pravý čas na to, abychom se seznámili dalším cukrovím. Tentokrát se podíváme na linecké. A jako tradičně, nejprve něco z historie. Pokud byste se někoho zeptali, odkud pochází linecké cukroví, tradičně by asi odpověděl, že z Lince, rakouského města. Jenže v Linci žádnému cukroví jako linecké nenazývají. Jediné sladké, které se tam vyrábí již od poloviny 17. století je linecký koláč. Překvapením pro vás možná taky bude, že se těstu, ze které se koláč vyrábí neříká linecké, nýbrž křehké. Pokud by si někdo myslel, že těsto tohoto cukroví pochází z těsta na koláč, je na omylu. Koláčová směs se míchá v poměru 1:1:1. Takto recept napsala do své kuchařky bohatá hraběnka Anna Margarita Sagramosa už v polovině 17. století. Do kuchařky zaznamenala ještě dva další velmi podobné recepty. Těsto na cukroví se připravuje v poměru 1:2:3 (cukr:tuk:mouka). K naší smůle už dnes asi nezjistíme, kde se vlastně linecké cukroví vzalo. To vám ale nebrání v tom, abyste si toto záhadné cukroví upekla. Tradiční linecké Budete potřebovat: Na těsto: Cukr moučka (100 g) Máslo (200 g) Hladká mouka (300 g) Vajíčka (2 ks, pouze žloutky) Na náplň a obalení: Marmeládu (cca 1 sklenici o objemu 200-250 g) Cukr moučka (cca 150 g) Vanilkový cukr (1 balíček) Postup: Příprava těsta není nijak náročná. Asi půl hodiny předtím, něž plánujete péct, vyndejte z lednice máslo, aby nebylo tak ztuhlé. Vysypte mouku, přidejte cukr, máslo a na závěr žloutky. Ze všech ingrediencí vypracujte hladké těsto. Pro lepší práci s těstem ho můžete vložit na pár minut co lednice. Potom, co bude studené, vyválejte tenké těstové pláty a vykrajujte různé tvary. Nezapomeňte vykrajovat stejný počet stran spodních a vrchních. Vykrájené tvary pokládejte na plech. Ten předtím nezapomeňte potřít máslem. Předehřejte si troubu na 175°C a následně pečte 10 minut. Jakmile bude těsto upečené, máte dvě možnosti. Buď těsto necháte vychladnout a následně ho začnete potírat marmeládou a slepené linecké vrchní stranou vložíte do cukru nebo hned po upečení všechny tvary obalíte, pak necháte zchladnout a jen potřete marmeládou. Obě možnosti mají své výhody, záleží na vás, jak se rozhodnete.     A na závěr tu mám pro vás ještě recept na tradiční linecký koláč. Budete potřebovat: Máslo (150 g) Polohrubou mouku (150 g) Cukr moučka (150 g) Opražené lískové ořechy (100 g) Vejce (1 ks) Vanilkový cukr (1 sáček) Citronovou kůru (1 lžičku) Skořici (1 lžičku) Hřebíček mletý (půl lžičky) Prášek do pečiva (1 sáček) Marmeládu rybízovou (300 g) Postup: Ořechy rozmixujte na jemný prášek. Smíchejte s ostatními surovinami a vytvořte hladké těsto. To pak odložte na nějaký čas do ledničky. Jakmile bude studené, rozválejte ho tak, aby jeho tloušťka nepřesahovala 1,5 cm. Okrájejte těsto, aby se vešlo do dortové formy a namažte ho rybízovou marmeládou. Ze zbytku těsta vytvořte tenké válečky a přidejte je na vrch koláče. Koláč ještě před pečením můžete potřít vejcem a posypat mandlemi. Do trouby rozehřáté na 190°C vložte formu a koláč pečte asi 40 minut. Poté ho vyndejte, po zchladnutí vyjměte z formy a pocukrujte. Mňam! Určitě si pochutnáte! Těšte se na další cukroví našeho pečícího seriálu!
Zobrazit článek >
 
První nebo páté narozeniny vašeho dítěte? Je třeba je oslavit!
První narozeniny.. Dá se s jistotou říci, že na první narozeniny děťátka si budou pamatovat lépe rodiče, než samotné dítě. Je to však druhá nejdůležitější událost v jeho životě, hned po narození. Oslavu neplánujte velkolepou, nejlepší je oslavit první narozeniny dítěte pouze v rodinném duchu. Vyzdobte pokoj balónky a pestrými předměty. Rozhodně nezapomeňte na dort. Myslete na to, že vaše dítě si moc rádo dá dort samo. Tak taky vznikají fotky dětí upatlaných od šlehačky, pochutnávajících si na dortu. Určitě si připravte fotoaparát. Nebuďte zklamaná z toho, že oslava nebude dítě moc dlouho bavit. Je taky možné, že rozbalí jeden dárek a na zbytek už nebude mít chuť. Nedělejte si s tím hlavu a část oslavy přeložte na jinou hodinu. Když je dítě starší.. Po oslavě prvních narozenin se bude dítě na další narozeninovou oslavu těšit snad celý rok. Pokud je vaše dítko už trochu starší, určitě by rádo uvítalo nějakou oslavu se svými vrstevníky. Pozvěte pár svých přátel, které mají děti ve stejném věku a rozhodně nezapomeňte na nejlepšího kamaráda nebo kamarádku vašeho dítěte ze školky. Dobré by bylo připravit oslavu s nějakým tématem. Malé slečny by si mohly hrát na princezny ve ztraceném království a z kluků by se určitě rádi stali kovbojové. Pokud máte na oslavě zastoupení jak kluků, tak i holek, určitě vás napadne téma vhodné pro obě dvě pohlaví. Nezapomeňte na maminky, které s dětmi přijdou. Můžete je poprosit, aby taky téma dodržely. Prostor konání tematicky nazdobte. Řádně si rozmyslete místo a čas konání oslavy. Bezpochyby nejlepší pro menší děti je, když se oslava koná doma. Můžete zde pořád hry dle libosti, děti mohou pobíhat po bytě nebo po zahradě. V restauraci by se přeci jen trochu nudily. Oslava by neměla být uspořádána večer, protože některé děti začínají být brzo unavené. Nejlepší čas na dětskou party je dopoledne před obědem, s nímž oslavu taky můžete spojit a potom po ,,O‘‘. Oslava by neměla být moc krátká, ale ani moc dlouhá. Ideální doba konání je kolem tří hodin. Důležitou složkou, která nesmí na žádné oslavě chybět je jídlo a pití. Myslete na to, že malí ,,skřítci‘‘ neocení honosně nazdobené chlebíčky. Raději si pochutnají na kukuřičných sucharech, pudinku nebo přesnídávkách. Pokud už jsou děti starší, určitě ocení třeba mini řízečky nebo hranolky. Nezapomeňte taky na zeleninu. Nejlepší je nachystat raut, kde si každé dítě bude moci vzít co jen bude chtít. S občerstvením myslete taky na dospěláky. A nakonec samozřejmě dort. Ten by měl být součástí každé narozeninové oslavy. Určitě víte, jaké druhy sladkostí má vaše dítě nejraději. Dbejte na to, že dort by měl být nejen hezký na oko, ale musí také i dobře chutnat. Současným hitem jsou nazdobené dorty plné marcipánových postaviček, perliček a dalších vymožeností. Opravdu si na něm děti pochutnají? Nebude lepší klasický čokoládový nebo ovocný dort? Z pití budou nejlepší džusy nebo šťávy. Připravte i vodu s citronem na osvěžení. Jako přípitek můžete nachystat dětský sekt. Při přípravě myslete na spoustu nádobí. Nejlepší volbou je nakoupit hromadu umělohmotných talířků a kelímků, aby nedošlo ke zbytečným rozbitím. Posledním důležitým bodem oslavy je zábava. Nachystejte pro děti spoustu her. Děti budou mít jistě radost, když se do některých z nich připojí i dospěláci. Můžete zábavu přizpůsobit opět do tématu. Další, ač dražší záležitostí jsou placená vystoupení. Můžete objednat kouzelníka, klauna, nebo balónkovou show. Některé firmy také poskytují skákací hrady nebo jiné zábavné atrakce k pronajmutí. Pokud máte zahradu a po finanční stránce si to taky můžete dovolit, zainvestujte do některé z těchto zábav. Děti to moc ocení. Všechno nejlepší vašemu potomkovi a teď se jde slavit! Podnos na narozeninový dort najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Jak udělat ten nejlepší první dojem?
Čeká vás událost, při které chcete zapůsobit? Abyste udělala ten nejlepší první dojem, je třeba se připravit. Víte, co pro to udělat a jak by vše mělo probíhat? Svěží a upravený vzhled byste si měla udržovat, ať už jdete kamkoliv. Svěžest zajistí sprcha po ránu. Nezapomeňte užít deodorant. Hlavně pokud tušíte, že budete ve stresu. Pokud se vám vejde do kabelky, vezměte si ho s sebou. Vůni můžete vylepšit ještě parfémem. Dejte si ale pozor, abyste to s ním nepřehnala. Nadměrné množství esencí může být pro okolí nepříjemné a spíše vám uškodí. Nezapomeňte taky na zuby. Pokud je vaše hodina H někdy uprostřed dne, přibalte si s sebou žvýkačky, abyste eliminovala pachuť v ústech například po obědě. K určité příležitosti se oblékněte vhodně, avšak pohodlně. Pokud se chystáte na důležitou pracovní schůzku, vybrala jste si hezký kostým, ke kterému se však hodí pouze boty na podpatku a vy se na nich neumíte zcela ladně pohybovat, tak je raději nechte doma a kostým vyměňte za nějaký jiný. Máte dokonalou postavu, a tak ji chcete dát na prvním rance vyniknout v upnutých šatech, i když takovéto modely normálně vůbec nenosíte? I tuto volbu oblečení byste měla zvážit, jelikož je velmi důležité, abyste se cítila hlavně uvolněně. Není dobré stále myslet na to, abyste neupadla nebo aby vám z šatů něco nechtěného vykouklo. Zvažte i styl a barevnost. Ohledně lidského vnímání barev jsem publikovala článek. Najdete ho zde. Před danou událostí je také vhodné mít rozvrhnutou řeč nebo alespoň načrtnutá témata. Sice se říká, že na rande je nejlepší hovořit spontánně, ale pokud máte s cizími nebo méně známými lidmi problém komunikovat, rozmyslete si dopředu, jaké otázky byste mohla svému protějšku dát nebo kam komunikaci směřovat. Uvidíte, že po chvíli se rozhovor rozjede sám. Jestliže se chystáte na pracovní schůzku nebo pohovor, téma si rozmyslete rozhodně. Nebylo by dobré, kdybyste opomenula podstatnou část věcí, o kterých byste se měla alespoň zmínit. Můžete si vaše myšlenky předem připravit do bodů, abyste v hovoru postupovala chronologicky. Pokud si nejste jistá, jak některé věty formulovat, zkuste si je doma říci nahlas. Uvidíte, jak je důležité poslechnout si sama sebe. Můžete včas zachytit chyby a vyvarovat se špatné srozumitelnosti. Až budete na místě, prvním krokem je podání ruky. To je velmi důležité a překvapivě až z poloviny může ovlivnit celý dojem. Možná vás taky překvapí, že žena by měla dle etikety podat ruku jako první. Stisk by neměl být volný, ale ani extrémně pevný. Podat byste měla celou ruku, nejen její část. Při potřesení se sluší vyslovit pozdrav, pokud jste tak již učinila, tak je vhodné se představit. Člověku na druhé straně byste se měla dívat do očí. Dávejte si po celou dobu schůzky pozor na své tělo. Možná si to ani neuvědomujete, ale tělo za vás moc rádo mluví. Myslete na váš postoj, posed, ale i návyky etikety. Velmi důležité je taky působit sebevědomě, dívat se druhému do očí a neschovávat se. Závěrem je důležité upozornit, že chyby se občas stávají každému. Pokud se vám na schůzce něco nepovede, nedělejte si z toho po celou následující dobu těžkou hlavu. Stačí naladit úsměv a vše vám bude během pár okamžiků zapomenuto.
Zobrazit článek >
 
Vznik a proces výroby mincí
Mince. Jedno z nejstarších platidel, které postupně ve všech státech nahrazovalo přírodní materiály a jiné prostředky k placení. Mince minulých let nesly přibližně stejnou hodnotu jaká na nich byla vyražena. Tím se nejvíce liší od mincí dnešních. Ty jsou totiž vyráběny z kovu a jejich pravá hodnota nedosahuje stejné hodnoty jakou má mince formálně. Jak už bylo naznačeno, prvními formami peněz byly například mušle, perly, kameny, ale i obilí nebo písek. Postupem času došlo k výrobě mincí z drahých kovů. Ze 7. století před naším letopočtem známe mince z Anatolie, které byly zhotovovány ze slitiny zlata a stříbra. Tyto mince jsou považovány za nejstarší vůbec. O 100 let déle, byly mince jako platidlo užívány i v Řecku. Směs na jejich výroby byla obdobná. První malovaná zmínka o mincích je stará 4,5 tisíce let. Postupem času vznikaly továrny na výrobu mincí. Po nějaké době si panovníci začali vyhrazovat moc výroby mincí pro sebe a to byl start pro ražení mincí pouze na královských dvorech. Panovníci nařizovali ražebníkům snižovat podíl drahého kovu. Postupem času klesly hodnoty mincí až na jednu desetinu. Dnes už žádné mince nenesou svou pravou hodnotu. Na území Čech se peníze začaly rovnou razit na dvoře panovníka. V 10. století vznikly denáry, což byly první české mince. Postupem času si každý panovník nechával razit mince své, tzv. groše, kterými se platilo až do 16. století. V tomto období vznikly taky první haléře. Byly to mince té nejmenší hodnoty. Jak si asi každý jistě dobře pamatuje, tento název spolu s mincemi se zachoval donedávna. Každý groš panovníka měl podobný vzhed. Na jeho lícní straně stál vždy latinský nápis, který v českém překladu znamená ,,Z boží vůle král.‘‘. Postupem času se v Čechách začaly objevovat i dukáty. Tyto mince byly zlaté. Mimo ně byste se na našem území mohla setkat také s tolary a krejcary. Koruna byla zavedena v roce 1892. A nyní už k samotnému procesu výroby mince. Nejprve musí dojít k vytvoření žetonů, takzvaných střížků. Střížky už mají tvar mince. Dalším krokem je příprava raznic. Musí dojít k vytvoření šablony se znakem nebo požadovaným motivem. Poté je šablona přenesena na razidla. V dnešní době se všechny střížky nechají v kontejneru, který je převezen k razícím strojům. Budoucí mince jsou postupně sypány do strojů a pod obrovským tlakem raženy. Vždy dochází k ražení jednoho motivu na všechny mince. Hotová díla jsou pak vkládány do jiných kontejnerů. Mince jsou po ražbě leštěny, někdy platinovány nebo lakovány. V některých případech jsou taky převezeny do sčítáren, kde se mince ještě kontrolují a poté jsou baleny. Mezi nejznámější česká mincovní města patří Praha, Kutná Hora, Jáchymov, České Budějovice nebo Jablonec nad Nisou. Sbíráte mince? Na světě je spousta vášnivých sběračů mincí, kteří se pyšní opravdu významnými poklady. Největší a zároveň nejcennější zlatou minci však nevlastní nikdo. Byla vyrobena v Austrálii ze zlata o ryzosti 9999. Váží jednu tunu a je na ni vyražená královna Alžběta II. Máte doma sběratele? Potěšte ho novou mincí do sbírky. Co třeba čínskou mincí štěstí? Podle čínského Feng shui jsou tyto mince tradičním symbolem majetku, ochrany, lásky a zdraví. Nebyla by tato mince ráda součástí vaší peněženky? Najdete ji zde.   
Zobrazit článek >
 
Podzimní trendy, které se budou nosit i v zimě
Oblíbily jste si na podzim módní trendy, kterých se nechcete vzdát? Tak to ani nemusíte. Většina podzimních trendů se bude nosit i v zimě. Samet Samet je teplý, luxusní a komfortní, působí honosně a je tak příjemný na dotek. Protože je tento materiál výrazný, je třeba ho kombinovat s hladkými materiály. Sametové kousky nejlépe vyniknou ve tmavých odstínech, jako je černá, tmavě modrá, bordová nebo tmavě zelená. Military Muži v uniformách jsou velice sexy a co teprve ženy. O tom ví své světové módní domy, které se inspirují armádními uniformami letců a námořníků. Tento styl se hodí jak pro trendové nadšence, tak i pro konzervativnější z vás. Stylové jsou kabáty, saky s dvouřadým zapínáním, lampasové lemování na nohavicích a letecké bundy. Ovčí kožešina Jedná se hlavně o vesty, které mají jednu stranu semišovou druhou pokrytou ovčí kožešinou. V tomto případě se nosí ovčí kožešina ven. V případě bund a kabátů je to naopak. Shearling trend je velmi výrazný, proto se kombinuje s jednoduchým oblečením v neutrálních barvách a s denimem. Kožený neopunk-rock Rockem nebo punkem jsou tyto trendy kousky jen letmo inspirovány, přesto jsou mnohé velmi divoké. Kožené bundy se kombinují s roztrhanými džíny nebo legínami se semišovými botami s třásněmi. Odvážnější variantou jsou kožené kalhoty, nejlépe v černé barvě. Pokud si nejste jisté jak kožené kousky kombinovat, držte se pravidla jednoho zvoleného materiálu v outfitu, stejně jako u džínoviny.
Zobrazit článek >
 
Výlet na Galapágy
Naše cestování pokračuje. Dnes společně prozkoumáme Galapágy, ostrovy nacházející se tisíc kilometrů od státu Ekvádor. Toto souostroví, jak už bylo zmíněno v článku o Ekvádoru, je každoročně navštěvováno nespočetným množstvím badatelů a přírodovědců. Galapágy obývají například vzácní ještěři nebo želvy, leguání, pěnkavovití pěvci a další. Nachází se zde taky tučňáci, kteří se nikde jinde, co se severní polokoule týče, nevyskytují. Roste zde taky spousta endemických květin a stromů. Ostrovy však skrývají mnohá další překvapení. Souostroví osmnácti ostrovů se oficiálně jmenuje Galápagos archipelao. Tento název byl odvozen od názvu, který pojmenovává želvu. Volně tedy toto pojmenování ostrovů můžeme přeložit jako želví ostrovy. Patří ke státu Ekvádor, od kterého je vzdáleno téměř tisíc kilometrů. Galapágy se nacházejí na obou polokoulích. Jsou velmi řídce osídleny. Celkový počet obyvatel nepřesahuje 31 tisíc. Nejlidnatějším místem je město Puerto Ayora. Hlavní město Galapág je Puerto Baquerizo Moreno. Mezi nejznámější ostrovy patří ostrov Santa Cruz, ostorv Isabela, Santiago a Santa María. Největším ostrovem je Isabela. Přestože ostrovy byly objeveny už v první polovině 16. století, nikdo je do století 18. nevlastnil. Ostrovy sloužily pouze jako odpočinková místa pro cestovatele nebo pirátům, kteří zde na čas ukrývali své poklady. Roku 1832 byly Galapágy připojeny k Ekvádoru. Nejsnadnější je putovat po ostrovech pomocí lodi. Pokud máte v plánu prohlédnout si více ostrovů, je vlastní loď téměř jediným způsobem, jak se na vytoužená místa dostat. Mimo to si půjčením lodi zajistíte také každou noc střechu nad hlavou. Pokud nechcete investovat velké peníze do půjčení lodi, je zde ještě možnost domluvit se s některou z agentur, aby vám zajistila přepravu z místa na místo a také ubytování. Pak už se sami musíte rozhodnout, co je pro vás pohodlnější nebo přínosnější. A kam se nejraděj vydat? Máte obrovskou škálu možností. Začněme nejlidnatějším městem Puero Ayora, které se nachází na menším ostrově Santa Cruz. Pokud máte v plánu prozkoumávat místní faunu, tento ostrov pro vás nebude to pravé. Je velmi suchý. V centru najdete spoustu obchodů, hotelů a různých výletních agentur. Na trzích budete moci ochutnat kvalitní domácí potraviny. O zážitky se zvířaty na ostrově však připraveni nebudete. Tento ostrov je pln mnoha pozoruhodných tvorů. Je téměř nemožné, abyste při vašem putování na nějaké to zvíře nenarazili. Navíc místní flora je (nejen) zde velmi přátelská. Díky tomu, že zde nežije moc lidí, se zvířata nebojí mezi lidi vycházet. Pokud jste fanoušci historie, určitě se vydejte do výzkumné stanice Charles Darwin Station, kde si nejen můžete prohlédnout další zvířecí druhy, ale taky se dozvíte spoustu zajímavostí o místních lidech a historii celého celku ostrovů. Na tomto ostrově žila taky nejstarší želva na světe, která se jmenovala Lonesome George. Zemřela v roce 2012. Nesmíte být taky připraveni o nádherné pláže. Ty se nachází na ostrově Isabela. Cesta sem z ostrova Santa Cruz trvá přibližně tři hodiny. U větších pláží najdete mnoho restaurací, barů, hotelů a dalších turistických míst. Můžete si zde domluvit třeba lekce potápění. Pokud se však vypravíte na opuštěná místa, můžete spatřit vzácné galapážské tučňáky. Mimo ně zde sídlí taky lvouni. Třetí ostrov Santiago je zvláštní svým černým pískem a černými skálami, na kterých se ,,opaluje‘‘ spousta leguánů. Možná vás překvapí to, že se zde vyskytuje taky velké množství koz a prasat. Tato zvířata sem byla  samozřejmě dovezena.  Pokud byste se měli zamýšlet nad termínem, kdy se na Galapágy vydáte, tak vezměte v úvahu hlavně dvě období. Od června do prosince je zde klima velmi suché, teplota moře se pohybuje okolo 20°C. Naopak v ostatních měsících jsou slunečné dny doprovázeny taky přeháňkami a moře má teplotu kolem 25°C. Teď už záleží na tom, zda dáváte přednost hlavně poznávací cestě a nebo té rekreační. Nejznámějšími leteckými společnostmi, které tradičně létají na Galapágy jsou Aerogal nebo TAME. Tak kdy vyrazíte na cestu? 
Zobrazit článek >
 
Město vs. vesnice? Jaký je život na vesnici?
Město nebo vesnice? Tak zní poměrně důležitá otázka, která se týká našich životů a hlavně bydlení. Jaký názor zastáváte? Jste ve fázi, že si zrovna nejste jisti a potřebujete se co nejrychleji rozhodnout? Tak se pojďme na toto téma společně podívat. V poslední době často slýchám nejen od svých vrstevníků, že život na vesnici může být úžasný. Spousta mých městských přátel mluví o tom, že by se na vesnici klidně přestěhovala. Proč najednou chtějí všichni pryč z města? Jaké má vesnice výhody a nevýhody? VÝHODY Čistý vzduch – Máte přání, každý den dýchat pouze čistý vzduch bez žádných zplodin a dalších nečistot? Ano, na vesnici budete obklopeni vzduchem čistším něž ve městě.  Příroda a větší životní prostor – Dívat se z okna do zahrady, poslouchat šumění potůčku, který se vám obtáčí téměř okolo domu. Tato představa zní pro ,,měšťáky‘‘ pohádkově. Na vesnici je taky možné vlastnit mnohá zvířata nebo pěstovat nejrůznější plodiny. Pokud si přejete rozšířit pozemek, není to obvykle tak velký problém jako ve městě. Soukromí a rodinné prostředí – Nemáte rádi každodenní ruch a shon? Neradi potkáváte stále cizí lidi, když jdete jen s odpadkovým košem ven? To se vám na vesnici jen tak nestane. Na každém správném venkově se lidé znají. Každý si s každým už určitě někdy popovídal. Malou nevýhodou, která se této oblasti týká, je ta, že lidé o sobě opravdu vědí. Jednomu povíte tohle, druhému něco jiného a najednou o vašem soukromém životě ví celá vesnice. Potom se vám může stát, že vaše rodina bude sledována zvědavými sousedy. Ti totiž nechtějí přijít o žádnou pikantní informaci nebo událost. Vlastní dům – Panelový dům na vesnici? To se opravdu nevidí často. Každý má svůj domeček, o který s láskou pečuje. Vlastník si taky může rozhodovat o tom, jak svoje obydlí upraví a nebo zda si na zahradě postaví místo houpačky nový bazén. NEVÝHODY Špatné dopravní spojení – Autobus, který do místa vašeho bydliště jezdí pouze dvakrát denně není úplně tím nejlepším dopravním spojením. Samozřejmě auto dnes vyřeší všechny dopravní potíže, ale zvažte také situaci, zda se vám opravdu chce každý den odvážet a přivážet děti ze školy nebo dlouze dojíždět do práce. Téměř žádné pracovní příležitosti ani studijní možnosti – Školy na vesnici moc nebývají, natož pak nějaké firmy. Za prací i studiem musíte obvykle dojíždět alespoň do nejbližšího města. Odříznutí od ,,civilizace‘‘ – Máte na večer naplánovanou schůzku s přáteli? Tak to se budete muset rozmyslet, zda si odpustíte alkohol, abyste se pak měla jak dostat domů a nebo si zařídíte odvoz, či u někoho přespíte. Špatné nákupní možnosti včetně základních potřeb – Možná se ve vesnici nachází samoobsluha, ale opravdu tam mají vše, co potřebujete na vaření nebo úklid? Dalším problémem je například náhlá potřeba lékárenských potřeb nebo zdravotníka. Práce kolem domu a zahrady – Samozřejmě vlastnit dům, má obrovské výhody, avšak toto vlastnictví je spojeno s velkou prací a dřinou. Vše si obvykle musíte opravit vy nebo někdo z vaší rodiny.  Bohužel život na venkově není úplná pohádka. Musíte se zamyslet nad tím, jaké hodnoty u vás mají větší váhu a nejlépe podle toho se pak rozhodnout. Jaká bude vaše volba? Máte nějaké vysněné místo, kde byste chtěla jednou bydlet?
Zobrazit článek >
 
Recepty a přípravky pro bílý úsměv
Asi před týdnem jsem zde publikovala článek o tom, jak běžnými domácími potravinami přispět k bělejším zubům. Dnes bych vám ráda ukázala přímo recepty na tvorbu vlastních bělících směsí. V druhé polovině článku se podíváme na další metody a přípravky na bělení zubů, které vám zaručí dokonale bílý úsměv. Domácí recepty:  Kokosová pasta s mátou Budete potřebovat: Esenciální olej z máty peprné / Přírodní neředěný výtažek z máty peprné (3 – 5 kapek) Jedlou sodu (4 lžíce) Kokosový olej (3 lžíce) Hřebíčkový extrakt (3 kapky) Výtažek ze stévie (1 lžička) Postup: Do připravené nádoby Nalijte kokosový olej, do něho postupně přidávejte ostatní přísady. Vše dokonale promíchejte, můžete použít kuchyňskou metličku, se kterou hladkou směs vytvoříte velmi hladce. Poté si připravte nádobu, do níž směs nalijte. Uzavřete ji víčkem a odložte do tmavšího místa, lednice není nutností. Pastu užívejte dvakrát denně.  Jahodovo-citrónová pasta s přídavkem soli Budete potřebovat: Jahody (5 ks) Citrón (1/2 ks) Sůl (2 vrchovaté lžičky) Postup: Připravte si jahody zbavené veškeré zeleně. Ty omyjte a rozmixujte. Šťávu odstraňte. Z jahod budete na pastu potřebovat pouze pevnou složku. Jahody vložte do misky a k nim přisypte požadované množství soli. Následně vymačkejte z citrónu veškerou šťávu. Vše důkladně promíchejte. Pokud máte při ruce ještě mixér, můžete směs našlehat. Jakmile bude pasta kromě jahodových semínek hladká, můžete ji ihned užívat. Zuby pastou potírejte minimálně dvakrát denně. Nevýhodou tohoto domácího výrobku je malá trvanlivost. Pastu neuchovávejte doma déle jak tři dny. Je vhodné ji tedy připravovat pouze v malém množství. Směs bude vyhovovat všem odpůrcům jedlé sody. Pokud vám soda nevadí, můžete ji z důvodu lepší chuti užít místo soli. A jak jinak na bílé zuby? Jaké jsou ty nejlepší bělící přípravky? Černá bělící zubní pasta s uhlím a extraktem Teavigo Přesný opak bílé, taková je barva této zubní pasty. Ve složení pasty nese značný podíl černé uhlí, které se k bělení zubů užívalo již v dávných dobách. V kombinaci se zeleným čajem dokáže z jakéhokoliv úsměvu vytvořit ten bílý. Mimo tento efekt působí pasta antibakteriálně a zajiš’tuje svěží dech. Ústní voda s bělícím účinkem Stay White Že by ústní voda dokázala bělit zuby? Možná ne do té doby, něž byla vyvinuta nová ústní voda Listerine Stay White. Její pravidelné užívání dodá vašim zubům život, budou přímo zářit. Poskytuje celodenní ochranu. Ústa je vhodné vyplachovat dvakrát denně po dobu třiceti vteřin. Bělící zubní pudr Tento přípravek se užívá místo běžné zubní pasty. Dokonale ji nahradí a navíc díky účinným látkám zuby o viditelné procento vybělí. Pudr je vhodný pro všechny druhy zubů. Vyživuje taky zubní sklovinu a složkou mentolu zajistí svěží dech. Stomatologický bělící gel White Pearl Bělící gel se dostal na náš trh z USA, kde byl vyvinut specializovanými dentisty. Užívá se minimálně jedou denně po dobu 60 minut. Nemusíte se bát že si zuby budete muset celou hodinu přetírat. Gel stačí natřít na speciální aplikátor, který pak nasadíte na zuby. Viditelnost bělení přichází již po několika dnech, je však dobré užívat gel měsíc nebo měsíc a půl. Další prostředky na bělení zubů najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Jak poznat, jestli se jedná o domácí násilí
Věděli jste, že domácí násilí nemusí být jen fyzické, ale že blízké osoby v soukromí mohou vyvíjet i psychické nebo sexuální násilí? Jak rozpoznat, jestli se jedná o domácí násilí Útek na druhou osobu je opakovaný a dlouhodobý. Mnohdy se může jednat o jeho začátek, a to se dá jen málokdy rozpoznat. Urážky se stupňují a přecházejí do ponižování, a potom dokonce až k fyzickým útokům. Jasné rozdělení rolí: osoba ohrožená a násilná, a tyto role se nestřídají. Násilí neprobíhá na veřejnosti, ale zpravidla za zavřenými dveřmi. Druhy domácího násilí Psychické Psychické násilí se projevuje zastrašováním výhružnými gesty nebo i zlými pohledy. Násilník svoji oběť přehnaně kontroluje, kam jde, s kým tam jde a kdy přesně se vrátí. Surové jednání se vyznačuje také kritizováním, ponižováním, nadávkami, zesměšňováním, ale také vyhrožováním, vyvoláváním pocitu vině, vydíráním sebevraždou nebo přes děti. Fyzické Většina lidí si pod slovem násilí představí pouze fyzické násilí, které zahrnuje facky, rány pěstí, kopání, rdoušení, tahání za vlasy, bití různými předměty apod. Sociální a ekonomické Jedná se o nejméně známé násilí, ale i sociální a ekonomické teror je násilí. Jde o izolaci od příbuzných a přátel, zákaz telefonovat nebo se dívat na televizi a zamezení přístupu k financím i vlastním. Sexuální Kde najít pomoc: Bílý kruh bezpečí, z.s. U Trojice 1042/2 150 00 Praha 5 Tel: 257 317 110 – nepřetržitě e-mail: centrála.praha@bkb.cz Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí: 116 006 – zdarma a nonstop
Zobrazit článek >
 
Masáž lávovými kameny
Kde se tato masáž vzala? S horkými kameny pracovali lidé již před několika tisíci lety. Sbírali oblázky přímo ze dna moří nebo říčních toků. Rituály a masáže pomocí těchto kamenů prováděli nejčastěji Mayové, Číňani, Japonci, Indové, Inkové nebo Thajci. Později se práce s kameny dostala i do Mezopotámie. Tyto kameny byly pro tehdejší obyvatelstvo téměř věcí posvátnou. Dnes víme, že v Japonsku se horké kameny využívaly na léčení trávících potíží. V Číně zase kameny léčili svalové problémy. Indiáni věřili, že tyto kameny mají duši, že dokáží přivést znovu na svět mrtvé a taky vyléčit každou nemoc, pokud si to člověk zaslouží. Šamani, kteří nejčastěji působili na Havajských ostrovech, kameny ohřívali na ohni a následně je přikládali na místa křečí a napětí. Tak postupně vznikla masáž s názvem Lomi Lomi. Velký rozvoj masáže lávovými kameny nastal v roce 1993. Mary Nelsonová, masérka z Arizony, totiž přišla s vylepšením a inovací. Vyvinula vlastní metodu léčení, při které užívala 54 horkých kamenů, jeden kámen teploty pokojové a 18 chladných kamenů. Tři druhy kamenů přikládala na lidská energetická centra v různých kombinacích. Svoji novou masáž nazvala LaStone Therapy. Jak masáž probíhá? Masáž se skládá z několika částí. Nejprve musí dojít k rozmasírování některých partií, ještě bez kamenů. Masírování probíhá pomocí teplého oleje. Ohřáté kameny, asi na 45°-60° se pak postupně přikládají na energetická místa těla. Pokud si nejste jisti, zda kámen není ještě dosti horký, tak stačí zkusit teplý kámen chvíli držet v ruce. Pokud ho bez obav udržíte 10 sekund na dlani, pak je už připraven k položení na tělo. Mějte na paměti, že malé kameny vychladnou dříve, než ty velké. Kameny rozprostřené po těle, na energetických bodech, rozpustí díky teplu a energetické vibraci lávových kamenů bloky a dojde k celkové harmonizaci energie v těle. Člověk by měl být díky kamenům uveden zpět do pohody. Dojde také k rozproudění krevního oběhu a lymfatického systému v těle. Mělo by dojít také k celkové detoxikaci organismu. Kameny se po určité době sundají a následně by mělo dojít ještě k celkovému rozmasírování míst dlaněmi nebo pomocí kamenů. Některé metody také praktikují masáž postupně; při masáži vystřídají všechny kameny na těle a jimi masírují vždy určitou část těla. Pomůže mi masáž? Ano. Dalo by se říci, že masáž je prospěšná snad pro každého. Již na konci předchozího odstavce byly zmíněny některé kladné účinky na tělo a člověka. I když si myslíte, že je váš organismus naprosto v pořádku, být to tak vždy nemusí. Tělo si může v sobě nosit například negativní vibrace nebo tlak, o kterém nemáte ani potuchy. Díky masáži se všeho špatného zbavíte. Navíc dojde k prohřátí celého těla. Masáž zvyšuje imunitní systém, takže budete více odolní proti nemocem. Urychluje navíc i celkový metabolismus člověka. A postará se o správnou regulaci tekutin v těle. Přispívá celkovému duševnímu zdraví člověka. Díky této masáži prožijete dokonalou relaxaci. Kolik mě masáž bude stát? Tato masáž je poměrně drahou záležitostí. Samozřejmě záleží na tom, z jakého města jste a zda si zajdete na masáž k soukromé osobě nebo do masážního či kosmetického centra. Cena se však pohybuje průměrně okolo 500,- až 1200,- Kč za 60 minut. Samozřejmě není nutné masáž opakovat, avšak alespoň o jeden zážitek masáže lávovými kameny byste se neměla nechat připravit. 
Zobrazit článek >
 
Dokonale sjednocující krém
Jistě jste si všimly, že se nám rozrůstají abecedné názvy krémů, a kromě BB krémů se můžeme krášlit i CC, DD nebo EE krémy. Zkratka CC znamená color control/correcting, což je v překladu barevně sjednocující. Což je rozdíl oproti BB krémům, které pleť chrání a hydratují. Společné mají obsah UV filtru a rozjasňující složky s pigmenty a schopnost hydratace. CC krémy se hodí pro ty ženy, které nemají rády nánosy make-upu, ale zároveň chtějí zakrýt nedokonalosti pleti. Díky vyššímu obsahu pigmentů a vyživujícím látkám je možné redukovat zarudnutí a jiné barevné změny pleti a tím CC krém nahradí běžný make-up. Nanášení krému je velmi jednoduché a rychlé. Lehká textura CC krému se krásně roztírá a neusazuje se ve vráskách, takže ho můžete nanést i kolem očí. Typy CC krémů Vybrat si můžete buď více krycí, nebo rozjasňující CC krém a hned v několika odstínech, podle barvy pleti. A to je velmi výhodné, protože v létě a v zimě se kvůli opálení mění odstín pleti. Přesto se stále nemusíte bát nepřirozeného vzhledu s nánosy barvy. Zásluhu na tom má vyšší podíl pigmentu a rozjasňující látky, které jsou v klasickém make-upu v menší míře. Pokud jste jako já, určitě máte rády produkty 3 v 1 nebo 5 v 1. Což šetří nejen místo, ale i peníze. CC krém je takový 5 v 1, nahradí hydratační krém, sérum proti vráskám, make-up, korektor a dokonce i pudr. Široká nabídka CC krému je zde.
Zobrazit článek >
 
Nejčastější zlozvyky - Jak se jich zbavit?
Zlozvyků má každý člověk dost. Mohou to být malé drobnosti a nebo větší nepříjemnosti, se kterými se denně snažíme vypořádat. Pojďme se podívat na to, jaké zlozvyky mají (nejen) Češi oblíbené. Existuje na ně nějaký lék? Okusování nehtů To je snad nejčastější problém, co se týče zlozvyků. Asi 2/3 dětí si koušou nehty. Průzkumy potvrzují, že tato jejich ,,záliba‘‘ vzniká s příchodem do školy, někdy už do školky. Kolem 60% dětí na tento zlozvyk se vzrůstajícím věkem zapomene. Zbytek si však okusování nehtů přenese až do dospělosti. Pokud s tímto i vy máte problém, nechte si na dva týdny minimálně udělat manikúru. Uvidíte, že vám hned bude krásných nehtů líto. Pokud ani toto neprojde, nechte si na čas udělat nehty umělé. Ty už jen tak neukousnete. Podobným zlozvykem je také okusování tužky. Oba dva provádíme nejčastěji z nudy nebo nervozity.    Neodličování Říkáte si, že když se jednou neodlíčíte, tak se nic nestane? Chyba! Každé špatné odlíčení si vaše pleť moc dobře pamatuje. Celou noc nemůže dýchat ani se regenerovat. I krátkodobé zanedbávání odličování se může projevit šupinkatou pletí nebo ucpanými póry. Dlouhodobé nedbání na vaši pokožku bude mít dopad na rychlejší stárnutí kůže. Cucání palce Nesmíme zapomenout na úplně nejčastější zlozvyk téměř každého dítěte – cucání palečku. Tento zlozvyk způsobuje někdy nedostatečné kojení. Pokud u dítěte objevíte palec v puse, může být toto příčinou. Děti si však cucají prsty i z jiných důvodů. Prstem například nahrazují dudlík. Tento problém by měl nejdéle do pěti let dítěte sám vymizet. Šťourání v nose Tento zlozvyk není opravdu hezký ani na oko. Věděli jste, že téměř čtvrtina (dospívajících nebo dospělých!) lidí se nejen šťourá v nose, ale dokonce vyšťouraný obsah snědí? Podle některých výzkumů je tento zlozvyk způsoben nedostatečnou vlhkostí v místnosti. Zvlhčovač vzduchu by vám mohl s touto nechtěnou činností dosti pomoci. Jedna zajímavost: V Jižní Americe je tento ,,proces‘‘ považován za zcela běžný. Skřípání a cvakání zubů Tento zlozvyk se objevuje jak u dětí, tak u dospělých. Na běžné cvakání během denní doby lehce zabere žvýkačka či klasické bonbóny. Pokud však cvakáte zuby ve spánku, jedná se o poruchu, o které je třeba se poradit se svým zdravotníkem. Pokud tento zlozvyk u sebe zaznamenáváte, nenechávejte ho samotný odeznít, on totiž neodejde. Pokud skřípání budete provozovat delší dobu, můžete si způsobit problémy jednak se sklovinou, ale i s dásněmi a čelistmi. Namotávání vlasů Neustále si na prst natáčíte konečky vlasů a vytváříte takzvané prstýnky? Možná tak k sobě snadněji přitáhnete opačné pohlaví, ale své vlasy opravdu ničíte. I když vám to nepřijde, tímto procesem se předčasně zbavujete velkého množství zdravých vlasů, které omotáváním vytrháváte. Houpání na židli Houpání na židli je klasická zábava nejen školáků. Návod, jak se zbavit tohoto zlozvyku vlastně neexistuje. Musíte zkrátka vyměnit vaše židle za ty, na kterých se houpat nepůjde. To by k nejběžnějším zlozvykům bylo asi vše. Pamatujte si, že zlozvyky mohou velmi uškodit vašemu zdraví. Kromě toho, že nepříjemně ohrožují vás, tak mohou negativně působit i na vaše okolí. Samozřejmě existuje ještě další velké množství zlozvyků. Vybrala jsem pouze ty nejčastější, se kterými se vídáme běžně. Pokud vás toto téma bavilo, těšte se na článek, který se bude věnovat početí a právě taky zlozvykům, které ženy nevědomky činí při očekávání na dítě. 
Zobrazit článek >
 
Kouzlo starých Vánoc aneb kde ho hledat
Vánoce? Kdy naposledy to vlastně byly svátky klidu, míru a lásky? Pojďte si na chvilku  zavzpomínat jak se dříve oslavovaly Vánoce. Kdy se začaly prvně slavit se už asi nikdo z nás nedozvíme, ale nejstarší zmínka a dochované záznamy mluví o oslavách kolem roku 336. Do 17. století se vánoční oslavy odehrávaly především v kostelích, poté se jesličky a slavení přesunulo do domácností. V 19. století se k obvyklým jesličkám přidalo i zdobení stromečků. Jak tedy ty opravdu staročeské Vánoce tehdy asi vypadaly? Několik dní před Štědrým dnem správná hospodyně napekla chléb, v bohatších domácnostech pekly také vánočku s rozinkami a oříšky. Byla pověra, aby se vánočka povedla, měla by mít hospodyně při jejím pečení bílou zástěru a při kynutí vyskakovat vysoko do vzduchu, jak vysoko vyskočí, tak dobře těsto vykyne. Štědrému dnu se přisuzovala magická moc a proto se držela  spousta zvyků, pojďme si je trošku připomenout: Zlaté prasátko - Můžeme zde hovořit  o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich domácností, tak se také málokomu podaří zahlédnout stín zlatého prasátka jak běží po stěně či stropu místnosti a málokdo tuto tradici dodržuje, ale představme si, jak bychom se asi na večer plný hojnosti těšili, kdybychom vydrželi do večera se postít. Házení střevícem - Svobodné dívky jej házely přes rameno ke dveřím. Potom se běžely podívat, jak to dopadlo a pokud špička ukazovala ke dveřím, dívka se v daný rok měla už vdavek dočkati. Třesení stromkem - Určitě to nebylo vánočním  stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm nebo bezem na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud – z jakého směru se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Rozkvetlá Barborka - Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhla větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvetla do Štědrého dne, do roka se vdala Štěstíčka - Na malé papírky se napsala psaníčka zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ta se vložila do nádobky. Stolovníci pak po večeři losovali. Převládala samozřejmě pozitivní hesla, negativním se vyhýbali. Použitá hesla se vracela do nádobky zpět, aby si další losující  mohli vytáhnouti svou budoucnost a dozvěděli se tak svůj osud, co je čeká a nemine. Lití olova do vody - Vzala se kovová lopatička a nad plamenem se roztavil kousek olova, který se následně vlil do lavoru nebo nádoby se studenou vodou. Podle výsledného tvaru se odhadovala podoba či povolání budoucího partnera, případně budoucnost milého. Pouštění lodiček - Naloupaly se vlašské ořechy. Ze skořápky ořechu se vyrobily lodičky, zákaply voskem na který se postavil zbytek svíčky. Zapálené se pouštěly v lavoru naplněném vodou. Podle toho, kam dopluly, se hádalo, kdo zůstane doma a kdo se vydá do světa, když se lodička držela u kraje-dotyčný zůstal doma, nebo když doplula ke středu umyvadla vydával se do světa. V některých krajích byl trochu jiný výklad tohoto zvyku – komu lodička doplula nejdál, toho čekal dlouhý a šťastný život. Krájení jablka - Po štědrovečerní večeři si každý musel rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezl pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, byl spokojen. V příštím roce ho čekalo štěstí a zdraví, ale běda tomu koho čekal jádřinec červavý, musel se nemoci bát. A když byla místo  pěticípé hvězdičky jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozilo to nejhorší. Proto všichni vyhledávali velká, zdravá jablíčka. Podobně hledali lidé budoucnost i ve vlašských ořechách. Kdo ve čtyřech nalezl zdravá jádra, věřil, že bude zdravý celý rok Dělení vánočních oplatků - V některých krajích se na konec štědrovečerní večeře dělily oplatky potřené medem (podobné hostiím). Každý ze stolovníků dostal jednu oplatku a poté nastalo společné dělení. Každý podal každému kousek ze své oplatky, symbolizovalo to sounáležitost rodiny, že se každý s každým rozdělí o poslední sousto. Jmelí - Dalším vánočním zvykem je zavěšování jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňovali ke stropu , případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku, či ženu. Nebo si je upůevňovbali pro to, že se tradovalo,  že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodilo a hodí dodnes s sebou snítku na návštěvu donést. O Štědrém dnu se již od rána připravovala večeře, a protože naši předkové věřili v magickou moc čísla 9, připravovali obvykle devět chodů. Ne všichni sice tento zvyk dodržovali, ale vždy se na stole mělo objevit vše z úrody, aby bylo dostatek i v příštím roce. Jako první chod se podával hrách. Pravidlem ale bylo, že nejdříve hospodyně myslela na zvířata a z mísy odebrala po lžíci pro každé z domácích zvířat. Jedly se tedy především polévky a luštěninová jídla. Například hrách, hrachová polévka či "pučálka" což je jídlo z naklíčeného hrachu, to se hojně vyskytovalo, protože prý zaručovalo strávníkům hojnost na celý příští rok. Dále houbový kuba, masitý pokrm nebo ryba pro štěstí (ta až v 19-20. století, dříve byla považována za postní jídlo), zelí na ochranu před zimnicí, knedlík, aby rodina byla stále syta, a trochu ovoce (ovocná omáčka). Dále jste na stolech mohli vidět sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem. Zvyky u Štědrovečerní večeře Hospodyně nachystala vždy o jeden talíř navíc . Při samotné večeři počet strávníků musel být vždy sudý, pokud nebyl, dával se proto ten talíř navíc nebo i pro pro nečekaného hosta, který byl vždy vítán. Od doby, kdy se hostilo rybami,  tak se pod sváteční talíř (nebo pod  ubrus)  dával penízek nebo šupina z kapra a to mělo značit, aby měl dotyčný štěstí a peníze a pak si je každý dal do své portmonky a ty zajistily dostatek financí na celý příští rok.. Od štědrovečerní večeře nikdo nesměl vstát , protože se věřilo, že kdo to udělá, ten se už "příštích Vánoc nedožije". Důležitý úkon byl, že se nohy svátečního  stolu  svazovaly řetězem, a to pro to, aby rodina držela pohromadě. Kapr - Pojídání ryb k štědrovečerní večeři je zvykem velice mladým. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky dříve nikdy nevyskytovaly. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Nejčastěji připravovaný v trojobalu a usmažený. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem a nebo i mořskými rybami či plody moře. Vánočka a cukroví se servírovalo jako sladká tečka nakonec slavnostního večera. Jako nápoj se podával čaj, bílá káva, víno, pivo či pálenka – ta hlavně pro dobré trávení.   Neodmyslitelný vánoční stromeček je z historického hlediska tradicí velmi mladou.  Poprvé se v českých zemích objevil vánoční stromeček v roce 1812. Ve svém bytě v Praze-Libni jej v salonu nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Vzbudil opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou. Již příští rok se objevil v mnoha měšťanských domácnostech. Na vesnici se začal šířit až téměř o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový jaký ho známe dnes. Po Štědrovečerní večeři bylo už slyšet jen zvoneček a do světnice hospodář donesl stromeček.  Na  vesnicích se zpravidla zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se převážně jablky, sušeným ovocem, ořechy, později i perníčky, řetězy a svíčkami. Svíčky společně zapálili všichni a zpívali koledy, tak se dělo každý den, dokud stromeček nebyl odstrojen. Štědrovečerní magie - Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečarovalo a nevěřilo na pověry, jako právě na Štědrý večer. Přes den se nesmělo zametat, poklízet  a vynášet z domu odpadky a smetí, protože by se vyneslo štěstí. Ježíšek - Po štědrovečerní večeři nastal okamžik, na který se mnohé české děti těšily celý rok. Rodina se shromáždila kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupily zabalené dárečky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek,ale  jakým způsobem k dětem přicházel, zůstává obestřeno čarovným tajemstvím. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství bylo  o vánocích velmi zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před vánoci posílaly dopisy, ve kterém ho prosily o to, co by si přály pod stromečkem nalézt nejvíce. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum: dárky jim nosil tedy jak Mikuláš, tak i Ježíšek.  Obvyklé dárečky pod stromeček - Samozřejmě i v dobách minulých si děti přály dostat pod vánoční stromeček hlavně hračky- byly to hlavně  dřevěné malované hračky, ale i panenky v lidových krojích či v městském oblečení, pokojíčky pro panenky, dřevěná zvířátka a další hračky městské provenience. Ač se zdá, že jsou hračky  považovány za symbol Vánoc, vzájemné obdarování nepatří mezi staré zvyky. Pravidlem se dárky staly až v 19. století, kdy je děti dostávaly už v adventním čase od Mikuláše a dalších tajemných bytostí, nadělovalo se však i do punčochy nebo do boty za oknem. Nejčastějším dárkem byla tzv. mikulášská zahrádka – drobné ovoce nabodnuté na dřívka zapíchané do velkého jablka. Hračky byly dlouhou dobu vyráběny pouze podomácku, později se rozvinula řemeslná výroba hraček. V 19. století u nás začala vznikat významná centra výroby klasických dřevěných hraček, jako byl Skašov, Krouna nebo dílny na Hlinecku, Příbramsku , Domažlicku, Klatovsku,  Hořicku a jinde. Nejoblíbenější byly lidové dřevěné hračky představující různé lidské postavy, ptáčky, zvířata, kolébky, panenky, houpací koně, vozíky či miniatury předmětů každodenního života. Přelom 19. a 20. století se stal „zlatou érou“ hračkářského průmyslu. Tehdy vzniklo hnutí na podporu rukodělně vyráběných hraček, objevila se i snaha o umělecké ztvárnění hračky – vzniklo sdružení výtvarných umělců Artěl v Praze. A konečně tedy vrcholem Štědrého dne byla půlnoční mše.Venku byla tma, sníh a zima. Sníh křupal cestou do kostela pod nohama a mrzlo jen praštělo. Lidé se scházeli v kostele, kde byly vedle oltáře postaveny jesličky. Uvnitř kostela, který byl ohřátý jen  dechem a vírou věřících, zářily svíce a dojemná hra varhan doprovázela zpěv koled. Lidé věřili, že o půlnoci se v jejich srdcích narodil Kristus, cítili přítomnost lásky malého dítěte, jejich pohled objímal kolébku a s nadějí a láskou a pokorou se těšili na nový rok.   Koleda - Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12.-6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad sem s ní na ledu znají i děti, které se koledovat už nevydávají. Koledy se dnes zpívají jen u vánočního stromečku a i ty jsou stále častěji nahrazovány spíše pouštěním vánoční hudby, což je zajisté velká škoda A tak mě napadá, co kdybyste změnili shon za drahými dárky a Vánoce pojali historicky a vyzkoušeli si  jeden ze zvyků, hospodyňky –zalaškujte si- a vyskočte při pečení vánočky a věřte, že více vykyne, svažte nohy stolu řetězem a poděkujte za celou a šťastnou rodinu nebo třeba jen zatřeste bezem a poslouchejte zda se nějaký psík ozve a z jakého směru nebo se na Štědrý večer prostě jen tak projděte. Nemohu zaručit, že bude křupající sníh a mráz, ale i víra ve vše krásné v novém roce nás utvrdí v tom, že se máme na co těšit. Neberme Vánoce jen jako povinnost a  slávu hojnosti jídla, předhánění se v množství a cenách dárků pojďte to zkusit ještě trochu postaru...   AKCE SPOJENÉ S KOUZELNÝMI VÁNOCEMI:  Národní muzeum Praha nabídne od 24.11.2016 svým návštěvníkům výstavu „Milý Ježíšku, přeji si…“ Vánoční výstava prezentuje zejména hračky, které nacházely děti pod stromečkem v 19. a 20. století. Zámek v Pardubicích nabízí až do 5. února 2017 výstavu Slunovrat, Vánoce, Hromnice – výstava o tradicích na přelomu roku Na výstavě dostávají svůj konkrétní obsah známé i polozapomenuté pojmy jako slunovrat, advent, roráty, přástky, dračky, koleda, Hromnice a mnoho dalších.  Jiřinkový sál Muzea Boženy Němcové zve na tradiční osmou výstavu Vánoční inspirace - Nostalgické Vánoce. Vystavena bude pestrá paleta vánočních dekorativních předmětů, ukázky klasických i méně obvyklých adventních vazeb a dárků. Na své si přijdou všichni, kteří věří, že k Vánocům patří andělé, betlémy, stuhy a křehké ozdoby. Věříme, že letošní nabídka potěší všechny návštěvníky, kteří se na výstavu Vánoční inspirace rádi vracejí. Expozice bude otevřena v pátky a adventní víkendy 25.-27. 11., 2.-4. 12. a 9.-11. 12. 2016, od 10.00 do 17.00 hodin. Milevské muzeum pořádá 4.12.2016 od 9:00 do 17:00 Vánoční jarmark řemesel  Můžete si poslechnout flašináře, ochutnat tradiční medovinu, vidět ukázky řemesel a další.   A v neposlední řadě Prácheňské muzeum v Písku otevřelo 22.11.2016 výstavu s názvem Šťastné a veselé O proměnách českých Vánoc ve 20. století. Výstavu naleznete v galerii muzea až do 31.12.2016      
Zobrazit článek >
 
Zbavte se špatného vzduchu - pořiďte si pokojové rostliny
Čistička vzduchu? Opravdu je potřeba? Neexistuje jiná metoda, která by vaší domácnosti pročistila vzduch? Ano, existuje. Pomohou vám pokojové květiny. Rostliny nejen zbavují naše domovy oxidu uhličitého, navíc taky sesbírávají toxické sloučeniny. Ty využijí a do ovzduší je již nevrátí. Vzduch v místnosti dokonale vyfiltrují. Jaké rostliny konkrétně to jsou? Aloe vera Tato rostlina si libuje spíše v chladném prostředí. Jejím nejvhodnějším umístěním je ložnice, protože zvládá proměňovat velké množství oxidu uhličitého zpět na kyslík. K životu potřebuje světlo. Druhou přírodní čističkou vzduchu, která má stejné účinky jako aloe vera, je kapradí. Gerbera Gerbera jamesonii je rostlina menšího vzrůstu, která se pyšní nejen svými krásnými květy, ale i funkcí zlepšovat životní prostředí. Tato rostlina se hodí do kuchyně, jelikož pohlcuje benzen a trichlorethylen. Mimo gerberu se do této místnosti hodí například chryzantéma. Obě tyto rostliny jsou díky svým květům i moc hezké na pohled.  Břečťan Břečťan se sice výborně hodí do kuchyně, ale líbit se mu bude i v koupelně. Je totiž náročný na vlhkost, kterou pohlcuje. Sbírá téměř všechny toxické látky. Tato rostlina bývá často nazývána chameleonem mezi rostlinami. Jednak z toho důvodu, že existuje asi dvacet druhů břečťanu a taky díky své přizpůsobivosti různým podmínkám a nespočetnému množství kladných funkcí. Zbaví vás navíc ještě xylenu. Aglaonema Klenot Indie, Aglaonema si poradí snad se všemi organickými sloučeninami. Benzen s formaldehydem budou díky této rostlině doslova v pasti. Kromě toho zbavuje ovzduší velkého množství oxidu uhličitého a dusíku. Této rostlině nesvědčí přímé slunce. Zelenec Zelenec si poradí s mikročástmi kouře a dokonce i se zplodinami, které vznikají vařením na plynovém vařiči. Kromě dostatku světla nevyžaduje tato rostlina významnou péči. Hodí se i jako venkovní květina. Dracena Dalším skvělým ,,žroutem‘‘ formaldehydu a benzenu je Dracena. Mimo tyto sloučeniny také snižuje obsah trichlorethylenu. Svým vzhledem připomíná palmu. Pochází z čeledi agáve. Hodí se do obývacího pokoje, dorůstá výšky až 1,5 metru. Není na pěstování náročná, jen ji není dobré nechávat na přímém slunci. Zajímavá je ještě tím, že dokáže reagovat na lidské emoce. C. Backster ji používal například jako detektor lži. Tuto rostlinu můžete znát taky pod jménem dračinec. Šplhavník Šplhavník snadno poznáte díky srdčitým listům. Rostlina vyžaduje k růstu dostatek světla, je odolná proti chladu a horku, dokonce i proti většině škůdcům. Může dosahovat až několikametrové délky. Pohlcuje vlhkost, je schopná přijímat dehet. Zamioculcas Tato rostlina až z Madagaskaru je trochu náročnější na péči. Než si tuto rostlinu pořídíte, tak raději vyzkoumejte, jak a kde ji správně pěstovat. Zamioculcas je jednou z nejodolnějších pokojových rostlin. Netrpí žádnými onemocněními. Nemá ráda přímé světlo. Pro pohlcování toxických látek potřebuje tato rostlina dostatečnou vlhkost, bez ní totiž nemůže správně fungovat. Pokud v domě nemáte dostatek vlhkosti podporujte tuto rostlinu tak, že ji pravidelně budete vlhčit vodou z rozprašovače. Kosmetika, lepidla, laky, barvy, plasty, cigarety, vařiče a mnoho dalších věcí, které v domácnosti běžně užíváme, na náš vzduch působí negativně. Vyčistěte si váš prostor pro život. Teď už znáte návod, jak k lepšímu vzduchu dojít. Zbavte se toxických látek, které byste mít doma ani nemuseli. 
Zobrazit článek >
 
Co na vás prozradí barva oblečení?
Barvy nesouží pouze pro naše vybíravé oči. Dávají také signál našemu mozku, abychom si mohli udělat obrázek o konkrétním člověku a pomohou nám na něho při prvním dojmu nějak nahlížet. Co si lidé řeknou o vás? Bílá barva značí především svěžet a čistou mysl. Bílá vám dodá na vznešenosti, okázalosti, ale taky nevinnosti. Lidé, kteří se rádi oblékají do bílé obvykle dovádí věci k dokonalosti. Jsou cílevědomí a perfekcionističtí. Bílá taky v jístých sitiuacích vyjadřuje touhu po čistotě a novém začátku. Žlutá barva dodává vám i vašemu okolí chuť do života. Povzbuzuje dokonce myšlení a tvůrčí činnost. Celé okolí se díky vašemu žlutému oblečení bude cítit v bezvadné náladě. Člověk, který rád nosí žlutou je moudrý, ale také hodně závislý na někom dalším. ,,Žlutí lidé'' velmi neradi fungují sami. Z oranžové barvy srší optimismus a kreativita. Oblíbenci oranžové jsou romantičtí. Pomocí této barvy taky ukazují na povrch své erotické touhy. Když na sobě máte červenou, působíte aktivně, vřele, sebedůvěřivě a taky energicky. Zajímavé je, že červená barva k tomu všemu navíc vyvolává chuť k jídlu. Nikdy jste nepřemýšleli nad tím, proč všchny tři nejznámější světové fastfoody mají ve znaku červenou? Mimo to taky ukazuje vitalitu člověka, jež tuto barvu nosí. Věděli jste, že růžovou barvu nosili dřívě na oblečení hlavně muži? Jedním z důvodů bylo to, že věřili, že jim tato barva přinese štěstí. Nenajdeme na ní žádnou negativní vlastnost. Je taky symbolem romantiky a něžnosti. Ti, co mají v oblibě růžovou (hlavně její světlejší tóny) mají obvykle potřebu být ochraňováni. Odstíny fialové působí velmi vznešeně a podporují vášeň a emoce. Ti, co nosí fialovou obvykle bývají velmi samostatní a ukáznění. Nevyhledávají společnost. Vyznačují se taky neobvyklými erotickými tužbami a velkou obětavostí. Na posezení s přáteli se oblečte do modré, která je symbolem klidu, spolehlivosti a šarmu. Dodává také na přátelskosti. ,,Modrásci‘‘ se pyšní až neobvykle vyrovnaným charakterem, jsou citliví a velmi věrní. Zelená barva uklidňuje. Její nevýhodou však je to, že narušuje soustředění. Je tedy nevhodné oblékat si ji například do pracovních dní, kdy potřebujete být kreativní. Zelená naznačuje stabilitu a spolehlivost. Ti lidé, kteří se často oblékají do zelených tónů, jsou obvykle připraveni postavit se velkým výzvám. Jsou velmi cílevědomí. Barva, která působí klidně, spolehlivě a přátelsky je hnědá. Nikdy však nebudete v hnědé vyznívat jako autorita. Volte ji raději pouze při volnočasových aktivitách. Hlavním charakterem hnědě oblékaných lidí je dobrosrdečnost. Šedá působí přátelsky a lidé se při pohledu na váš šedý outfit budou cíit uvolnění a více otevření. Šedá z lidí rozhdoně nedělá, jak se říká, šedé myšky. Tato barva naopak naznačuje vznešenost a ctižádost. Lidé této barvy jsou ochotní se domluvit, mají kladný vztah ke kompromisům. Černá barva se hodí na slavnostní příležitosti. Udělá z vás královnu, ke které bude chtít každý vzhlížet. Lidé, nosící hodně černé barvy milují dramatičnost, jen tak před někým se neotevřou. Mají tendenci být velkými snílky. Je samozřejmé, že opravdu jen malému množství lidí sluší všechny barvy. Obvyklé je, že se k nám nějaká ta barva nehodí. Nesmutněte, to je naprosto přirozené. A pokud máte špatný pocit z toho, že kvůli barvě se vás nebude držet štěstí nebo nebudete vypadat přátelsky, tak se nebojte, pozitivní vlastnosti a vibrace se dají vyjádřit i zcela jinak. Jakou barvu nejraději nosíte vy? Sedí na vás tento popis? Přijdete ještě a další vlastnosti, které by sedly svým barevným nositelům?  Stylové kousky oblečení nejrůznějších barev najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Nejromantičtější a nejkrásnější zámky České republiky
,,Tady je to jako z pohádky!‘‘ Už jste někdy vyslovila tuto větu? Zdálo se vám nějaké stavení s okolní krajinou doslova dechberoucí? Pojďme společně najít ty největší krásy České republiky. Zámek Lednice Největším skvostem celého Lednicko-valtického areálu, patřícího do světového dědictví UNESCO, je právě asi zámek Lednice. Toto sídlo, přebudované do anglického gotického stylu, je pouze jeden ze zámků. O kousek dál se totiž nachází ještě jeden zámek, jak už asi čekáte, se jménem Valtice. Mimo tyto budovy zde najdete další menší překvapení. Areál je spojen nádherným parkem, který skrývá nejrůznější vzácné květiny. Mimo to si zde také můžete prohlédnout zámecký palmový skleník nebo Zednářskou zahradu. Průhonice – park a zámek Necelé tři tisíce obyvatel obývají toto město. Kdo téměř kolem Průhonic projíždí na D1 asi ani netuší, že kdyby na správném místě odbočil, zanedlouho by dojel k nádhernému Zámeckému parku Průhonice, památce UNESCO nebo k samotnému zámku. Průhonický park byl založen v roce 1885. Parkem protékají potoky, které dotváří tuto nádhernou krajinu. Na jeho konci se nachází samotný zámek Průhonice. Leží zde taky dendrologická zahrada, na níž vyrůstá podivuhodné množství dřevin a trvalek. Zahrada je veřejnosti volně přístupná. Při návštěvě tohoto místa byste na zahradu neměli zapomenout. Český Krumlov – Hrad a zámek český Krumlov Jihočeský kraj se může pyšnit velkolepou památkou. Původní krumlovský hrad byl v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek Vilémem z Rožmberka. Celé sídlo mělo velmi pestrou historii i co se týče jeho obyvatelů. Posledními majiteli byli příslušníci rodu Schwarzenbergů. Poté bylo toto velkolepé stavení již v rukách státu. Zámek je nyní jedním z hlavních cílů zahraničních turistů. Konají se zde mnohé hudební festivaly či jiné akce. Mimo návštěvy zámku si můžete naplánovat procházku zámeckým areálem, který byl vybudován rodem Vítkovců nebo si můžete prohlédnout perlu Českého Krumlova – barokní divadlo s dochovanými kostýmy, rekvizitami a dokonce i dekoracemi. Samotné centrum Českého Krumlova však také září jedinečností. Naleznete zde Ostrov, který obtéká řeka Vltava. Ten je připojen ke středu města mosty. Hradec nad Moravicí Staré věže jako pro princeznu, červené zídky a tmavá střecha? To je státní zámek Hradec nad Moravicí. Nachází se kousek Opravy. Není až tak známý, což je podle mého názoru velká škoda. Přestože zámek není nijak rozsáhlý, rozhodně stojí za návštěvu. Při vstupu do zámeckého komplexu se budete cítit, jako byste byla v jiné zemi. Tento pocit dodává, u nás méně tradiční, empírový styl, do něhož byl původní hrad přestavěn. Zámek je veřejně přístupný a dokonce se zde koná jeden z mezinárodních festivalů vážné hudby – Beethovenův Hradec. Hluboká nad Vltavou – zámek Hluboká Návštěvu tohoto zámku ocení nejen milovníci historie, ale i aktivní sportovci. Zámek je obklopen rozsáhlou zahradou, která dotváří pohádkové kouzlo. Bělavá stavba působí velice přepychově. Pokud se sem vydáte až k večeru, určitě vás nadchne barevné osvětlení zámku. Mimo zámek se zde nachází mnohá sportovní střediska golfová, horolezecká a další. Město je plně připraveno na svatby, které se zde velmi často konají. Přála byste si prožít svatbu třeba v Hluboké? V České republice najdeme nespočetné množství nádherných staveb včetně zámků. K dalším romantickým stavbám patří například zámek Nový Světlov, sídlo Rohanů, zámek Sychrov a venkovské barokní sídlo, menší zámek Libice. Určitě vás napadne ještě nějaké další překrásné sídlo. Kam byste se vydala strávit romantický víkend vy? 
Zobrazit článek >
 
Kam se vydat na první rande a kam raději nechodit?
Konečně! Odvážila jste se a pozvala jste vašeho idola na rande? Najednou si ale říkáte, že vlastně nevíte, jak byste měla schůzku naplánovat a hlavně kam byste se měli vydat? Důležité je pozastavit se nad tím, zda vašeho vysněného alespoň trochu znáte a něco o sobě víte. Je to váš kolega z práce nebo muž z kavárny, kam každý den chodíte na drink? Kam jít na první schůzku? Pokud se s vyvoleným vůbec neznáte, bude lepší, když naplánujete rande někde, odkud můžete lehce ,,uprchnout‘‘. Není dobré zavazovat se celodenním výletem nebo dlouhou tříchodovou večeří, když si s protějškem nepadnete do oka. Zajděte na kávu nebo na procházku. Budete vědět, že vaše rande nebude nekonečné a můžete se kdykoliv s tím druhým rozloučit. Pokud se schůzka vyvede, nic vám nebude bránit v tom, abyste společně pokračovali třeba právě na večeři. Když půjdete do kina, nic vás nebude nutit vést dlouhý rozhovor, protože film se o zábavu postará, avšak hrozí zde to, že se třeba ani pořádně nepoznáte. To je také důvod, proč řadím kino do sekce, kam byste chodit na první rande spíše neměla. Jestliže se s vaším vyvoleným vídáte již dlouho, doposud váš vztah byl ale pouze na přátelské úrovni, máte jistou výhodu. Jistě už znáte nějaké jeho záliby, a tak pro vás bude jednodušší naplánovat originálnější první schůzku. Miluje sport a adrenalin? Tak proč nezajít do zábavního parku na nebezpečné pouťové atrakce nebo si vyjet společně na kola. Myslete však na to, že po libovolném sportu byste se mohla nelíbivě zpotit. Až si pak budete chtít vyjít ještě do kavárny, mějte na paměti riziko pachu a nehezké úpravy vlasů nebo rozmazaného líčení. Ke všem sportovním aktivitám přistupujte tedy s mírou. Zkuste spíše vymyslet zajímavý program fyzicky méně náročný. Pokud společník miluje třeba kávu, proč nezajít do kavárny a z legrace vyzkoušet nejméně pět jejích druhů. Uvidí, že se o něho zajímáte, rande si dokonale užije a navíc pozná, že máte smysl pro legraci. A kam se na rande raději nevydávat? Domů – Nechoďte domů k vám, ale ani k němu. První riziko je, že budete svého (možná) nového přítele muset hned seznamovat s dalšími příslušníky bytu a nebo třeba sousedy. A opravdu mu hned na první schůzce chcete ukázat své osobní soukromí a věci? Tam, kde máte známé – Tento bod trochu souvisí s tím předchozím. Neberte ho do své oblíbené restaurace, kam chodíte každý den a ještě k tomu se tam téměř vždy potkáte s někým známým. Opět zde hrozí riziko seznamování, které pro partnera nemusí být příjemné. Navíc, pokud se schůzka nepovede, nebudete muset nic nikomu vysvětlovat, jelikož při navštívení cizího místa se to nikdo z vašich známých ani nedozví. Do kina – Toto téma již bylo zmíněno. Jak jsem už napsala. Není vhodné navštěvovat kino, když se chcete o tom druhém něco dozvědět. Navíc vás celou dobu budou provázet myšlenky typu: Mám ho chytit za ruku nebo se opřít o jeho rameno? A líbání s příchutí popcornu nebo dokonce se zbytky kukuřice v puse není také ideální. Na diskotéku nebo do baru – Prvním důvodem, proč byste zde neměla strávit své první rande je ten, že si vůbec nemusíte popovídat. Hlasitá hudba vám zřejmě nebude moc příjemná. Navíc ho nebude těšit, že po vás bude pokukovat polovina mužů v místnosti. A to, myslím, platí oběma směry. Poslední riziko večerního party klubu je to, že se zde snadno opijete. Sice to třeba nebude vaším účelem, ale nevíte, jaký má ten druhý hranice a při objednání pátého drinku by se vám mohlo stát, že se večírek vymkne kontrole. Do vodního parku nebo sauny – V tomto případě samozřejmě záleží na vás a partnerovi. Pokud vám nevadí se na první schůzce odhalit a ukázat svá těla, tak není žádný důvod k tomu, abyste si zde první rande neužili. Myslete ale raději i na partnera. Možná s tím nemáte problém vy, ale on by ho mít mohl. Na dlouhý výlet – Výlety sice vždy bývají prima, ale ne na první schůzce. Nemáte pak možnost rychle se vrátit v případě špatných dojmů a hlavně se nemusíte trefit do jeho vkusu. Nemá rád historii a vy naplánujete romantickou tříhodinovou prohlídku hradu? To by k nedoporučovaným místům bylo asi všechno. Samozřejmě toto jsou pouze rady a jen vy sama víte, jaké jsou vaše možnosti a určitě se rozhdonete správně. Jakému romantickému místu dáte přednost? 
Zobrazit článek >
 
Cizinka Diany Gabaldon
,,Čas na další pokus?‘‘ ,,Ano. Proč ne?‘‘ Šli jsme ruku v ruce směrem ke Gereside Road. Byl to prehistorický kámen Baragh Mhor stojící na křižovatce, který mi připomněl dnešní výlet s panem Crookem. ,,Zapomněla jsem!‘‘ vykřikla jsem. ,,Musím ti něco úžasného ukázat.‘‘ Frank se na mě podíval a přitáhl mě k sobě. Znovu mi silně stiskl ruku. ,,Já také,‘‘ řekl se smíchem. ,,Ukážeš mi to zítra.‘‘ Americká spisovatelka Diana Gabaldon je známá hlavně díky své sérii románů s názvem Cizinka. Autorka se narodila roku 1952 v Arizoně. Zabývala se přírodovědnými studiemi. Na kalifornské univerzitě získala magisterský titul z mořské biologie. Pyšní se dokonce i doktorátem z behaviorální ekologie, kterou studovala na Northernské arizonské univerzitě. Po ukončení studií pracovala chvíli v oboru, ale zabývala se taky psaním článků. Spolupracovala s Walt Disney. První román začala psát jen pro radost. Inspiraci pro psaní našla v jednom ne příliš známém seriálu. Později se rozhodla část tehdy ještě nedokončeného románu zaslat do nakladatelství. Uspěla. Seznámila se s agentem Perrym Knowltonem a tak začala její kariéra. Napsala dva úspěšné romány a už v té době byla rozhodnutá, že její série románů Cizinka nebude končit třetí knihou, jak bylo původně plánováno. Po nějakém čase opustila vědecký svět a začala se naplno věnovat psaní. Nyní již v rámci Cizinky vyšlo 8 knih. Série Cizinka vypráví příběhy zdravotní sestry Claire Randallové, která se narodila ve 20. století, ale cestuje v čase do století 18. Objevuje se ve Skotsku, kde potká svou budoucí lásku Jamese Frasera. Zažívají spolu nejrůznější dobrodružství. Spolu s Claire se podíváte nejen do Skotska, ale i do Francie, Anglie, Indie a Ameriky. Román se nedá popsat jedním přívlastkem, je totiž netradičním spojením fantasy fikce a romantiky, mystéria a dobrodružství. První román nese název celé série, tedy Cizinka. Další díly mají názvy: Vážka v jantaru, Mořeplavec, Bubny podzimu, Hořící kříž a Hořící kříž II. Knihy, které zde ještě nevyšly, nesou názvy A Breath of Snow and Ashes, An Echo in the Bone a Written in My Own Heart’s Blood. Cizinka sklidila opravdu velký ohlas. Bylo namluveno několik audioknih. V roce 2014 začala stanice Starz vysílat televizní adaptaci tohoto románu. Byl stvořen grafický román. Mimo to vzniklo pár muzikálů, které byly inspirovány příběhem Claire. Diana Gabaldon za tento román získala několik ocenění. Odnesla si například cenu za nejlepší romanci roku 1991. Její kniha se dostala na nejčtenější a nejprodávanější příčky The New York Times. Knihy jsou dnes přeloženy do 19 jazyků a jsou prodávány ve 24 zemích světa. Mimo tuto sérii napsala ještě jednu s názvem Lord John. Hlavní postavou je zde vedlejší postava Lord John Grey z děl Cizinka. Tato série má již devět různě dlouhých knih. Většina z nich je o něco kratší, něž knihy Cizinky. Mimo toto dílo napsala ještě pár krátkých povídek. Cizinka (1. díl) Děj začíná roku 1945, kdy zdravotní sestra Claire přijíždí se svým manželem na skotský venkov, aby si zde užili líbánky. Skotská vesnice, ve které se usadí však svírá různá tajemství. Objevují se zde nevysvětlitelné úkazy a tajemná místa. Jedním z takových míst je vyvýšenina Craigh na Dun, na níž jednoho dne úplně náhodou objeví Claire kruh menhirů. Při jejich prozkoumávání se však stane něco zcela nečekaného a nevídaného. Claire je přenesena v čase o dvě stě let zpátky... (Nejen) tato kniha vás provede venkovským Skotskem. Zažijete romantiku i dobrodružství. Získáte malý vhled do historie Skotska. Román se čte skvěle i díky promyšlenosti příběhu. Jakmile se do knihy začtete, už ji nebudete chtít odložit. A to platí nejen pro tento díl. Knihu Cizinka najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Byt nebo dům? Nemůžete se rozhodnout?
,,Byt či dům, to je oč tu běží.‘‘ Takto transformovala větu slavného Shakespearova Hamleta Komerční banka do své reklamy. A co vy? Máte v tomto ohledu jasno? Nebo zrovna uvažujete nad životní změnou, ale nevíte si rady, zda přestěhovat se z bytu do rodinného domku nebo naopak bude to pravé ořechové? Tímto rozhodováním prochází skoro každý člověk. Podívejme se nyní na klady obojího. BYT Nevyžaduje péči – Zatímco v rodinném domě musíte stále něco opravovat, rekonstruovat a podobně, do bytu si snadno zavoláte kvalifikovaného opraváře, který se o jakoukoliv závadu postará. Navíc závad v bytě je značně méně a jsou méně časté než v domě.  Topení – Topení tak trochu souvisí se zmíněnou péčí. Zatímco v bytě vám stačí otočit kohoutkem a teplo se dostaví za pár minut, v domě budete muset obskakovat kotle či stále sekat dříví do krbu. Lepší přístupnost do centra města – Toto pravidla platí obecně a ne vždy. Každý byt ani každý dům nemusí toto kritérium splňovat. Je však obvyklé, že byty jsou stavěny v centru měst a v blízkém okolí náměstí nebo autobusových zastávek. Dostupnost kamkoliv kdykoliv je výrazně častější než při bydlení v domečku. Ty se většinou staví až za městem. DŮM Velké možnosti úložných prostorů nebo jejich rozšíření – Trápí vás často to, že nemáte kam dát věci? Koupili jste si k lyžím ještě běžky, ale vůbec netušíte, kam je na léto uložíte? Takovéto starosti vás v domě opustí. Budete mít místa dosti. Soukromí – V domě máte obvykle zkrátka klid. Neruší vás soused, který prochází na chodbě, nikdo nad vámi nedupe nebo nevrtá. Jen vy sama se rozhodnete, jak si předěláte venkovní dveře nebo zahradu. Známé přísloví ,,můj dům, můj hrad,, zde opravdu platí. Heslo soukromí funguje i ve chvíli, kdy máte například mladé sousedy. V domě vám určitě nebude vadit, že pořádají alkoholové večírky. Když to budou ale sousedé v bytě nad vámi, kterým se zábava rozjela právě ve chvíli, kdy se chystáte jít spát, to už vám asi trochu k přítěži bude. Možnost pořádání oslav a různých zahradních slavností, volný denní režim - Pokud vám bude hudba v domě hrát do noci, sousedům to určitě nebude vadit. Oni ji vlastně ani neuslyší. Nestíháte přes den a potřebujete prát prádlo klidně ve dvě ráno? Žádný problém. Zahrada – Toto plus je výhodné hlavně pro vaše děti. Určitě ocení, že budou mít možnost se v parných dnech smočit v soukromém bazénu, kdy je jen napadne nebo si v případě nudy budou moci hrát třeba na schovávanou. Domácí mazlíček – Samozřejmě vám nikdo nebrání v tom, mít ve vlastním bytě třeba zoo, když vaše zvířata nebudou rušit sousedy a nebudou porušovat předpisy bytu. Avšak je známo, že hlavně velcí psi potřebují k životu pohyb. Ten si mohou sami dopřát dle libosti právě na vaší zahradě. Díky jejímu oplocení pak ani nebudete muset vašeho miláčka hlídat. Obecně se říká, že pokud se rozhodnete žít v rodinném domku, je dobré, dávat si měsíčně stranou nějaké peníze. Nikdy totiž nevíte, kdy a na co je budete potřebovat. Pokud vaše finanční situace není nijak významně dobrá, raději si s koupi domu ještě pár let počkejte. Vše si alespoň budete moci ještě promyslet a hlavně naplánovat. Pamatujte, že ve vašem příbytku byste se měla cítit hlavně šťastně a spokojeně. 
Zobrazit článek >
 
Jak uspořádat tu nejlepší party?
Budete mít narozeniny nebo vás čeká významná událost, kterou je třeba oslavit a přemýšlíte nad tím, že byste uspořádali oslavu? Přečtěte si, jak z obyčejné party udělat tu nezapomenutelnou. Pamatujte, že každý, ať už sebemenší, večírek musí být naplánovaný. Nechcete přeci, aby vaší party chybělo třeba jídlo, pití a nebo zábava. Místo, čas a výzdoba Prostor oslavy se odvíjí od počtu pozvaných lidí. Pokud je váš byt malý nebo víte, že se všichni pozvaní budou u vás doslova mačkat, tak oslavu uspořádejte někde v baru nebo restauraci, v teplých dnech klidně venku. Prostor pro konání akce vybírejte pečlivě, abyste se tam hlavně vy cítila dobře. Oslavy se konají spíše ve večerních hodinách, ale pokud máte v plánu nějakou zahradní slavnost s venkovními aktivitami, začněte s oslavou již dříve. Nezapomeňte také na místě konání vytvořit tu správnou originální výzdobu! Nejlepší jsou samozřejmě nafukovací balónky.  Občerstvení Dbejte na to, abyste měla všeho dost. Z jídla se hodí určitě chlebíčky nebo jednohubky. Pokud nemáte moc času na přípravu postačí různé brambůrky, křupky nebo nějaké uzeniny a sýry. Určitě i nakrájená zelenina přijde k chuti. Co se týče sladkých dobrot máte i tady téměř neomezené možnosti. Můžete nakrájet sladké pečivo, vysypat do misky bonbóny a další. Pamatujte, že pokud je vaším cílem oslava narozenin, měla byste hosty překvapit nějakým výborným dortem. Takováto pochoutka vždy postačí jako poděkování za úžasné dárky. Pití se odvíjí od stáří vašeho a vašich hostů. Pokud jsou na oslavě všichni plnoletí, můžete podávat víno, pivo, sekty a další, dle vaší chuti. Nezapomeňte ale taky na ,,nealko‘‘, které k alkoholu patří. Každý ho rád uvítá. V případě nezletilých účastníků pořiďte džusy, šťávy a taky nealkoholické ,,šampáňo‘‘ na přípitek. Výborné je připravit také ovocný koktejl. Známý party drink je takzvaná bowle – mix ovoce a ovocných šťáv nebo džusů se sodou. Přidat můžete i sekt a nebo rum. Hhosty taky jistě potěší uvítací welcomedrink. Program Tento bod je pro každého asi tím nejobtížnějším. Jak vymyslet takovou party, aby se na ní nikdo nenudil a i vy byste si užila zábavu? Dobrou hrou pro zábavu jsou Activity. Hra je hrána v libovolných týmech. V každém týmu se střídají hráči a vytahují si kartičky s úkoly z oblasti pantomimy, kreslení a nebo popisu. U této hry si užijete určitě spoustu zábavy. Pokud plánujete oslavu u vás doma s přespáním, na večerní program můžete připsat film. Při jeho výběru se snažte vyhovět vkusu vaší návštěvy.  Nejdůležitější ze všeho je ale hudba. Není dobré, mít na party úplné ticho a věřte, že muzika obstará kus zábavy za vás. Správní hosté Pokud plánujete svoji party, je tento krok jednoduchý. Pozvěte prostě ty, které pozvat chcete. Pokud však plánujete oslavu pro někoho jiného, dávejte si pozor na to, aby člověk, kterého na oslavu zvete nebyl jen váš blízký přítel, ale hlavně přítel toho, pro koho oslavu pořádáte. Pozvánky Pozvánky samozřejmě nutně rozdat nemusíte. Stačí se s vašimi hosty domluvit osobně nebo přes internet. Pokud se však rozhodnete pro výrobu pozvánek, snažte se je vytvořit nějak originálně. Mnoho hostů si je pak určitě vystaví na viditelné místo a na vaši oslavu si vždy díky nim snadněji vzpomene. A to by bylo k základním přípravám asi vše. Nyní už nezbývá nic jiného, než se těšit. Ať je vaše party nezapomenutelná! 
Zobrazit článek >
 
Jak na dokonale rovné vlasy
Máte kudrnaté vlasy a sníte o těch rovných? Nebo je nemáte ani rovné ani kudrnaté a chtěla byste je ,,vystajlovat‘‘ k dokonalosti? V tomto článku mám pro vás pár tipů, jak zkrotit vaši neposednou hřívu. Rovnější vlasy nebývají často tak suché a poničené jako ty kudrnaté. Pokud máte vlasy pouze jemně zvlněné, stačí použít pár přípravků se silikonem, které vám vlasy narovnají tak, jako byste je měla rovné od přírody. Pokud však vašim vlasům tato péče nestačí, postupujte dále takto: Vlasy řádně umyjte a důkladně osušte. Postupně je přes kulatý hřeben či kartáč vyfoukejte. Vždy vlasy sušte ve směru růstu a ne naopak. Nezapomeňte, že vlasy musíte fénovat vždy co nejstudenějším vzduchem! Čím je vzduch, který na vlasy budete foukat, teplejší, tím silnější budou mít vlasy tendenci se vlnit. Další způsob narovnání vlasů se vám možná bude zdát zvláštní, ale opravdu funguje. Chcete, aby vlasy vydržely rovné co nejdéle? Zkuste na ně vyzrát takzvanou gumičkovou metodou. Vlasy umyjte a počkejte na to, až budou zcela suché nebo jim se sušením pomozte fénem tak, jak bylo v předchozím odstavci popsáno. Poté přehoďte všechny vlasy na jednu stranu a od vašeho ucha začněte na vlasy navlékat gumičky. Ty extrémně neutahujte, aby po sundání na vlasech nevznikly hrbolky. Jakmile budete mít ,,nagumičkováno‘‘ až dolů, můžete jít v klidu spát. Jakmile se ráno vzbudíte a gumičky sundáte, vaše vlasy budou krásně rovné. Nejsnadnějším, avšak ne tak šetrným, způsobem narovnání jakýchkoliv vlasů je žehlička. Vysoké teplo totiž není pro vlasy zcela bezpečné. Sice už teď téměř všude seženete žehličky s ochrannou vrstvou, ale raději ještě vlasům dodejte vitamíny a zafixujte je přípravkem určeným pro tepelnou úpravu vlasů. Tyto produkty navíc vašim vlasům dodají lesk, obvykle i objem a podpoří větší výdrž vyžehlení. Dlouhotrvající účinek taky posílíte tím, že vlasy po vyžehlení znovu vyfoukáte a pročešete.  A co ještě udělat pro to, aby rovné vlasy déle vydržely? Pořiďte si kokosový olej. Ten naneste na den nemyté vlasy, zabalte je do ručníku a nechte olej působit alespoň půl hodiny. Poté ho z vlasů řádně vypláchněte. Nejen že olej krásně vlasy narovná, také je vyživí a krásně provoní! Vytvořte si vlastní domácí vlasovou rovnací kúru: MLÉKO & VEJCE Budete potřebovat: Mléko (1 hrnek) Vejce (1 ks) Postup: Postup výroby této masky je velmi snadný. Stačí smíchat dvě výše uvedené suroviny a nanést je na vlasy. Směs nechte na vlasech působit nejméně půl hodiny. Pro lepší účinek zabalte vlasy do potravinářské fólie nebo plavecké čepice. Poté umyjte šampónem a dolaďte kondicionérem. Pokud máte pocit, že vaše vlasy poslední dobou ztrácí lesk, můžete do této masky přidávat lžíci medu. Uvidíte, že lesk se zanedlouho vrátí vlasům do života. KOKOSOVÁ LÁZEŇ Budete potřebovat: Kokosové mléko (1 hrnek) Citrón (1 ks) Olivový olej (2 lžíce) Kukuřičný škrob (3 lžíce) Postup: Z citrónu vymačkejte veškerou šťávu a smíchejte ji s ostatními surovinami. Hotovou směs přiveďte k varu. Nechte ji vařit do té doby, než směs nebude krémová. Poté odstavte z plotny. Klidně ještě teplou masku můžete nanést na vaše vlasy. Poté je zabalte do ručníku a nechte masku minimálně hodinu působit. Poté vlasy důkladně umyjte. Je dobré použít pak ještě kondicionér. Tak jakou metodu pro narovnání vlasů zvolíte vy? Žehličku na vlasy najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Vánoční pečení II. – Perníčky
A je to tu. Po startovacím článku do vánočního pečení vám přináším první recept. Pojďme si společně upéci perníčky, cukroví s nejstarší tradicí a nejen tou vánoční. Před samotným receptem se pojďme podívat na jejich slíbenou historii a hlavně na nějaké ty zajímavosti. Perníky byly vytvářeny již v dávných dobách. Neměly však takovou podobu, jakou známe dnes. První lidé pojídali jakési nepečené těsto, které bychom mohli nazvat plackou neandrtálců. Díky medu divokých včel si už pravěký člověk mohl pochutnávat na sladkostech. Když totiž do míchanice tehdejší mouky s vodou přidali sladký med, hned si na plackách lépe pochutnali. V Egyptě bylo pečivo vyráběné z mouky a medu naprostou klasickou. Pozůstatky tohoto jídla byly nacházeny i v hrobech známých králů nebo rádců. Staří Řekové zase pekli perníčky různých tvarů a rozdávali je obyčejným lidem ve dnech slavností. Tradiční perník se běžně vyráběl v německých hanzovních městech. Výroba perníku byla velmi drahou záležitostí. Pro tyto města znamenalo vlastnictví perníků něco jako symbol úspěchu a majetku. Dodnes je perník vyráběn v některých větších městech, například v Mnichově nebo Norimberku. Dalším významným centrem perníku s původní recepturou je Amsterodam. Na českém území, konkrétně v Trutnově, se první praví perníkáři objevili roku 1355. Říkalo se jim cáletníci. Víte, že podle cáletníků byla pojmenována ulice Caletná, dnešní Celetná, v centru Prahy? Na počátku 15. století v Praze sídlilo dokonce 18 perníkářů. Na tehdejší dobu to bylo opravdu značné množství. Někdy v této době se začal do perníkového těsta přidávat pepř, který se latinsky nazývá piper. Od tohoto slova byl odvozen druhý název pro perníkáře – artropiperista. Od té doby, co byla tato složka do perníků přidána, začaly tyto sladkosti sloužit i jako lék. Působily totiž výborně na zažívací potíže. Na výrobu perníků používali perníkáři prý kolem devadesáti druhů koření a bylin. Každý perník chutnal trochu jinak a každý perníkář si svůj recept na výrobu opravdu dobře ochraňoval. Další cechy perníkářů se objevovaly v Kutné hoře, Turnově, Hradci Králové a samozřejmě v Pardubicích. Pardubice jsou často nazývány městem perníku. Zajímavé je, že recept na perníky vlastně pocházel z Hradce Králové, avšak budoucí perníkářský mistr Vilém z Pernštejna ho od hradeckých pánů vykoupil. Dnes se perník skládá z klasického těsta a specifických přísad, jako je karamelizovaný cukr, med, skořice, zázvor, hřebíček, kardamon, muškátový oříšek, bedrník anýz a levandule. Perník vydrží až několik měsíců díky jeho suchosti a taky tomu, že je právě tak kořeněný. Správné perníčky se musejí nechat minimálně dva týdny až měsíc odležet a to je hlavním důvodem toho, proč byste s jejich pečením neměli dlouho otálet. A nyní už se vrhněme na recept. Jak lahodné perníčky máte upéct? Budete potřebovat: Těsto: Hladkou mouku (400 g) Moučkový cukr (140 g) Med (60 g) Máslo (40 g) Vejce (2-3) Jedláou sodu (8 g) Kakao (3 lžičky) Perníkové koření (1 vrchovatá lžíce) Poleva (bílá): Moučkový cukr (150 g) Bílek (1 ks) Citronovou šťávu (1 lžička) Solamyl (1/2 lžičky) Pro vytvoření barevné polevy stačí přisypat potravinářské barvivo dle potřeby. Postup: Těsto: Všechny suroviny smíchejte dohromady. Vzniklé hladké těsto vložte do lednice na celý den, nejlépe i noc. Následující den vyválejte asi 2 mm silné těsto a pomocí formiček vykrájejte tvary. Poté je vložte na plech vyložený pečícím papírem. Pečte 10 minut na 180°C. Perníčky po upečení můžete přetřít rozšlehaným vejcem nebo samotným bílkem, aby se ještě více leskly. Poleva: Přepasírujte bílek a  poté do něho přidejte všechny ostatní suroviny. Poleva by neměla téct. Pomůckami na zdobení perníčků kreslete libovolné ornamenty. Místo nádob na polevu lze použít obyčejné sáčky. Perníčky s polevou nechte zatuhnout v chladu minimálně dvě hodiny. Poté je vložte do krabice a nechte je nejméně dva týdny odležet. Věřte, že tato vánoční klasika bude chutnat celé rodině. Již odpočaté perníčky můžete proděravět a ozdobit jimi taky vánoční stromeček.
Zobrazit článek >
 
5 nejlepších amerických filmů pro celou rodinu?
Nevíte, jak v sychravých dnech zabavit celou rodinu? Co třeba nějakým dobrým filmem, který pobaví jak dospělé, tak i děti? Inspirujte se v tomto článku. Dnes se podíváme na filmy cizí, konkrétně americké. Beethoven Stará dobrá filmová klasika, která zabaví celou rodinu. Příběh malého štěněte, které si najde tu nejlepší rodinu, jakou si může přát. Čeká vás spousta zábavy se psím mazlíčkem, který moc rád tropí lumpárny se třemi sourozenci. Jak ho bude snášet hlava rodiny, tatínek George? A co veterinář Herman Varnick, který se snaží psa uloupit pro své pokusy? Dostane nakonec Beethovena nebo se ho jeho současné rodině povede zachránit? Film vznikl již v roce 1992. Dočkal se taky pokračování. Pokud si tento film oblíbíte, máte na čtyři další večery o zábavu postaráno. Beethoven totiž figuruje v dalších čtyřech pokračováních. Poslední film vznikl roku 2003. Pohádky na dobrou noc Pohádky na dobrou noc je hraná fantasy komedie v hlavní roli s výborným komikem Adamem Sandlerem. V pohádce figurují dvě děti, kterým Sandler alias Skeeter vypráví dobrodružné pohádky na dobrou noc. Opravdové dobrodružství však začíná až ve chvíli, kdy se Skeetrerovy pohádky stávají skutečností. Film se objevil na plátnech kin v roce 2008 a ihned se stal oblíbený. Kouzelná romance Rodinná pohádka Kouzelná romance se bude líbit zejména malým slečnám a jejich rodičům. Je plná veselých písniček a humoru pro děti i dospělé. Děj se odehrává nejprve v animovaném světě, avšak asi po deseti minutách je princezna poslána zlou královnou do světa lidí, hraného filmu, aby nedošlo ke sňatku s krásným princem a královna získala korunu. Vysvobodí princ půvabnou Giselle, která je odsouzena k životu v New Yorku? Tento filmový příběh mohu rozhodně doporučit. Je opravdu líbivý. Pokud se na tuto pohádku jednou podíváte, budete se k ní rádi vracet a klidně i bez dětí. Shrek Život velkého strašného zlobra, který si spoustu let žije sám spokojeně v domku na samotě u bažiny, se změní ve chvíli, kdy je přepaden bandou pohádkových postaviček, které byly vyhnány královým vojskem ze svých domovů. Shrek se rozhodne bojovat za svůj příbytek, a tak se vydá za králem Farquaadem, aby si své doupě obhájil a pomohl taky svým pohádkovým přátelům. Ten mu slíbí pomoc jen v případě, že vysvobodí krásnou princeznu Fionu, kterou hlídá ve věži zlý drak. Jak to vše dopadne? Nechte se vtáhnout do světa kouzelné pohádky, která je plná humoru a vtipu, o něž se postará hlavně bláznivý oslík. Jak vycvičit draka Tato pohádková komedie vás nadchne nejen kvůli dokonalému soundtracku. Můžeme ji považovat za další velmi povedenou práci studia DreamWorks. Hlavním hrdinou příběhu je Škyťák, teenager z rodu Vikingů, který se odlišuje od své rodiny tím, že je hodný a láskyplný. Rád by zažil nějaké dobrodružství a rozhodně nechce být zlý, jako jeho otec. Začne si Škyťák plnit svůj sen a najde v nějakém draku svého přítele? Animovaných i hraných rodinných filmů je neskutečné množství. Je opravdu těžké vybrat ty nejlepší z nich. Já do první pětice řadím právě tyto. Další výbornou tvorbou je například taky film Garfield, Alvin a Chipmunkové nebo Na vlásku. Jak hodnotíte tato díla vy?
Zobrazit článek >
 
Historie čokolády
Jedna z nejoblíbenějších sladkostí lidí v každém věku je právě čokoláda. Kdo by tušil, že zrovna obyčejná čokoládová tabulka bude mít tak pestrý a zajímavý vývoj? A co takový čokoládový nápoj? Věděli jste, že ten už kmeny znaly před více než dva a půl tisíci lety?  Možná je pro vás překvapením, že kakaovník, díky němuž máme dnes zázrak jménem čokoláda, prorůstal v dávných dobách celé deštné pralesy. Díky Olmékům, starověkému kmenu, byly některé stromy domestikovány a přesunuty do příznivějších krajin. Tato událost se stala již kolem roku 600 př. n. l. Kawa, neboli kakaové boby byly následně nedílnou součástí potravy kmene. Na plantážích nechyběl kakaovník ani Mayům. Ti z bobů však tvořili prášek, který ihned po rozemletí upražili a následně smíchali s kukuřičnou moukou, vodou, vanilkovým práškem a chilli. Poté vytvořili pastu, kterou pak naředili vodou. Vznikl tak hořký čokoládový, lehce ostrý nápoj. Z archeologických nálezů je nám dnes známo, že tento nápoj mayští lidé podávali na své slavnostní stoly již kolem roku 600. Boby však nesloužily jen jako zdroj obživy. Známí Aztékové, kolem roku 1400 užívali boby jako platidlo nebo k různým rituálům. Ačkoliv prvním Evropanem, který údajně spatřil a dokonce i ochutnal kakaové boby byl Kryštof Kolumbus již v roce 1502, kakaové boby byly do Evropy dovezeny až v polovině 16. století díky dobyvateli H. Cortésovi, který boby vezl jako nejlepší válečnou kořist uloupenou v Mexiku. Přivezl je na španělské území. Spolu s nimi uloupil také vzácný recept. Zde se kakaový nápoj začal poprvé ohřívat a sladit. Španělé drželi tajemství čokoládového nápoje okolo sta let pouze ve své zemi. Do Francie tento nápoj dostala Anna Rakouská, manželka Ludvíka XIII. Není tajemstvím že evropskému obyvatelstvu nejprve čokoláda vůbec nechutnala. Hlavním krokem pro Evropany bylo smazání jakéhokoliv druhu chilli z receptu. Tabulka čokolády přišla na svět až na počátku 19. století. Roku 1815 založili Holanďané první továrnu na čokoládu. Holandský chemik Conrad van Houten roku 1828 sestrojil kakaový lis, díky kterému dokázal pak oddělit kakaové máslo a kakaový prášek. Pak už jen stačilo sestavit tu nejlepší recepturu a tabulka čokolády byla na světě. Skládala se z kakaového prášku, rozpuštěného kakaového másla a cukru. Ale i pití čokolády bylo v těchto dobách velmi módní záležitostí. Čokoláda se podávala na společenských akcích a různých slavnostech. Kdo v této době dostal čokoládu v tabulce, byl obdarován téměř tím nejcennějším, jelikož čokoláda v pevném tvaru byla velmi drahou záležitostí. První mléčná čokoláda vznikla v druhé polovině 19. století. Roku 1913 lidé mohli ochutnat první čokoládovou pralinku, dříve nazývanou bonbon. Belgickým pralinkám dal jejich název hrabě du Plessis-Praslin. Roku 1925 se začalo s kakaovými boby obchodovat dokonce i na burze. Dnes existuje nespočetné množství čoklád jak tabulkových, tak i tekutých. Světové společnosti se snaží přicházet na nové a jediněčné nápady, jak čokoládu ještě obohatit nebo vylepšit.  Tímto končí naše procházka historií světa čokolády. Pokud vás tento článek zajímal, těště se na ještě jedn podobný, který se bude zabývat jejími druhy. Článek se bude taky věnovat rozboru čokolády, která skrývá spoustu dalších tajemství. Určitě se dozvíte pár dalších pikantností, o kterých jste neměli ani tušení! Na závěr ještě dvě čokoládové perličky:  Marie Terezia byla do čokolády přímo blázen. Snažila se probudit vášeň v čokoládě i v jejím budoucím manželovi Ludvíku XIV. Dala mu čokoládu dokonce jako zásnubní dar. Značka Menier, o jejíž výrobní továrně se říká, že svou krásnou konkuruje Eiffelově věži, na konci 19. století představila zajímavý hit, který byl ve světě čokolády naprostou novinkou. Začala totiž vytvářet kusy pečiva s čokoládovou tyčinkou uvnitř. Jednou prý obchodníci zapomněli pečivo na slunci a čokoláda se uvnitř roztekla. Dodnes někteří lidé tvrdí, že takto vlastně vzniklo sladké pečivo s náplní uvnitř. A pokud se čokolády nemůžete nabažit, pořiďte si knihu se snadnými čokoládovými recepty. Najdete ji zde.     
Zobrazit článek >
 
Není salát jako salát - Který máte nejraději vy?
Zelenina s vysokým obsahem minerálních látek a vitamínů a ještě s nízkou energetickou hodnotou? Salát! Víte, že existuje opravdu spousta druhů salátů? Jaké jsou ty nejlepší z nich? Jedním z nejstarších druhů pěstované zeleniny je hlávkový salát. K nám byl dovezen ze Středomoří. Dodnes si drží místa na prvních příčkách oblíbenosti. V příznivých podmínkách se dají vypěstovat saláty o váze kolem 500 gramů. Působí proti únavě, posiluje imunitu a celkově snižuje riziko výskytu rakoviny. Ledový salát je velmi lehký a příjemně povzbudí organismus. Nemá téměř žádné energetické hodnoty. Je mírně křupavý a šťavnatý. Obsahuje vysoký podíl minerálních látek, vlákniny a vitamínu B, C a E. Hodí se do salátů, ale i samotný jen tak na chuť. Zmírňuje stres a pomáhá při problémech s nespavostí. Ráno vás naopak šťáva z jeho dužiny může probrat stejně tak dobře, jako šálek kávy. Listový salát se od těch předchozích liší tím, že jeho listy nevyrůstají z jedné hlávky, nýbrž z růžice. Listy jsou kadeřavé. Tento salát má podobné vlastnosti jako saláty Lollo Rosso a Lollo Biondo, o kterých se zmiňuji níže. Sytě zelený salát podlouhlého a úzkého tvaru se nazývá římský. Pomáhá při zažívacích potížích, vylučuje nežádoucí škodlivé látky z těla. Taky díky vysokému podílu draslíku dokáže snižovat vysoký krevní tlak. Číňané tento salát pojídali již v 5. století při slavnostních příležitostech. Zajímavé je také to, že do pravého Caesar salátu, který se skládá dále z kuřecího masa, ančoviček, česneku a parmazánu, patří správně jedině tento druh salátu. Sourozenecká dvojice salátů Lollo Rosso a Lollo Biondo se díky svým pestrým barvám a celkovému kudrnatému vzhledu hodí téměř do každého jídla. Lollo Rosso je na svém konci načervenalý až rudý. Obsahuje vitamín E a karoten díky němuž slouží salát jako prevence proti rakovině tlustého střeva nebo prsu. Lollo Biondo je salát sytě zelený, který se zase pyšní vysokým obsahem hořčíku. Ten podporuje svalovou činnost a taky srdce. Little Gem je salát menšího vzrůstu. Obsahuje měkké listy. Po jejich odřezání zbyde ze salátu uvnitř křupavé srdíčko. Kromě klasických vitamínů obsahuje vysoký podíl jódu, který je dobrý pro správnou funkci štítné žlázy a taky pro celkový růst. Chřestový salát je specifický tím, že jeho listy se vlastně nekonzumují. K jídlu slouží pouze delší dužnatý stonek, který chutná podobně jako okurka. Tento druh salátu díky tomuto poznatku bývá často špatně zařazován do jiných tříd než saláty. Salát Escarole je další specifický druh salátu. Jeho listy jsou nařasené a velmi slabé. Salát celkově připomíná mořské sasanky. Jeho chuť je nahořklá. Vnitřek salátu se hodí k tepelné úpravě, například do polévek. Ano, i polníček se řadí mezi listovou zeleninu, do třídy salátů. Je velmi malého vzrůstu s drobnými listy. Jeho šmak se liší od ostatních salátů svou lehce oříškovou chutí. Možná je pro vás překvapivý fakt, že v listech polníčku je více vitamínu C než v samotných citronech. Tento vitamín spolu s jinými podporuje imunitu. Pomáhá taky na špatnou náladu. Rukola je salát s nahořklou a lehce pikantní chutí. Kromě vitamínu C se pyšní také chlorofylem, barvivem, které pročišťuje celkový trávící trakt. Blahodárné účinky má hlavně na játra. Tento druh salátu je oblíbený v italských kuchyních. Špenát je bohatý na beta karoten a vitamín K. Výborně působí na svalstvo a zdravý růst. Je vhodný také pro lidi se zrakovými problémy. Špenát se jako jeden z mála pojídá nejčastěji tepelně opracovaný. Posledním salátem, který stojí za zmínku je čekanka. Její chuť je dosti hořká, nejvíce u košťálu. Listy jsou zbarvené od červené po světle žlutou barvu. Obecně platí, že čím světlejší list čekanky je, tím méně je hořký. Pokud se chcete hořkosti čekanky zbavit, stačí ji nechat namočenou v horké vodě nebo ji celkově tepelně zpracovat. Čekanka vítězí, co se týče obsahu minerálů. Významný je také vitamín A. 80% Čechů si minimálně jednou týdně dopřeje nějaký salát. Saláty výborně poslouží například jako příloha ke grilovaným masům nebo při jakékoliv dietě. Je to vlastně takový malý zázrak přírody. Knihu s recepty na výborné saláty najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Je to opravdu ten pravý?
Jste zamilovaná, váš vztah je poměrně čerstvý, někdy se vznášíte na obláčcích, ale jindy máte pochybnosti? Přečtěte si pár tipů, jak poznat, že je váš přítel TEN PRAVÝ. Že partneři někdy pochybují o věcech, které se jakkoliv týkají budoucího vztahu je naprosto přirozené. Tyto pochybnosti přichází hlavě ve chvílích, kdy má nastat životní změna. Máte se odstěhovat od rodičů k přítelovi? Požádal vás o ruku? Chce založit rodinu? V těchto situacích se každý člověk alespoň na chvíli zamyslí. Pokud vás napadne myšlenka typu, zda je váš přítel opravdu ten, se kterým chcete strávit zbytek života, měla byste se nad ní pozastavit. Do žádného kroku nespěchejte. Vše si řádně promyslete. Některé ženy dokážou vytušit, že by neměly ve vztahu tak pospíchat. Je však velkou pravděpodobností, že myšlenky na nešťastný konec vznikají pouze ve vaší hlavě. Je ale třeba si to ověřit. Zkuste zjistit, proč tyto pocity přišly. Již delší dobu nejste šťastná nebo jen máte strach z něčeho nového? Vytvořte si seznam a pečlivě ho prostudujte. Neváhejte a s partnerem si o čemkoliv (nejen na vašem seznamu) promluvte. Pokud vás opravdu miluje, bude se snažit cokoliv napravit a vyřešit. Nebo si nakonec vše vysvětlíte a opět bude váš svět v pořádku. Pamatujte, že pohled partnera na situaci je velmi důležitý. Poznáte to, jak věc vidí on. Myslete taky na to, že pokud se se svým problémem podělíte mezi přáteli, určitě dostanete různé zpětné reakce. Některé budou kladné, jiné třeba záporné. Jen vy sama však budete mít na danou situaci ten nejlepší pohled. A jedině vaše rozhodnutí bude to nejlepší. A tady je pár očekávaných rad, jak bezpečně poznáte, že s vaším přítelem budete šťastná i po zbytek svého života: Měl by vás mít rád takovou, jaká jste Slyšela jste od něho větu typu ,,Už se nemaluj, stejně ti to sluší nejvíc takhle.‘‘? V tom případě váš přítel splňuje tento požadavek. Vaše drahá polovička by vás měla milovat pro vaši povahu a vlastnosti a ne pro to, že se dokážete výborně nalíčit. Pozor taky na to, že partner by se měl líbit vám a to se vším všudy! Umí vás rozesmát Přitažlivý muž bez smyslu pro humor? To snad ani nejde dohromady. Každý správný společník by vás měl umět rozesmát. Podporuje vás Snažíte se sehnat si vysněnou práci, avšak zatím se vám to nedaří? Přítel vás ale podporuje a věří, že jednou šanci dostanete? V každé těžké situaci slýcháte uklidňující a povzbudivá slova? Bezvadné, to bude ten pravý. Má podobné životní cíle a sny Vy chce děti a partner dává přednost kariéře bez dětí nebo naopak? Zde asi opravdu bude něco špatně. Váš partner by měl zastávat alespoň podobné hodnoty jako vy. Pokud si už však oba společně plánujete, jak obletíte svět a poté se usadíte a postavíte rodinný domek, ve kterém bude za pár let poletovat pár dětí a pes, tak ano, váš muž je ten pravý. Rozumí vám v posteli Můžete s partnerem při sexu mluvit otevřeně, ukázat mu, co se vám líbí? Umíte se potěšit navzájem? Pak je vše naprosto v pořádku. Sex není sice to nejdůležitější, ale rozhdoně je dobré, aby si při něm dvojice rozuměla.   Svěří se vám s čímkoliv Ať už přijdou jakékoliv trable, měl by se vám s nimi umět svěřit. Vztah založený na tajnostech nebude ten nejšťastnější. Rozumí si s vašimi blízkými Má rád vaše přátele a nebo se dokonce těší na obědy u vašich rodičů? Výborně. Takový partner bude dobrý partner. Vaše srdce v jeho blízkosti tluče jako o závod, vy ho opravdu milujete a on tu vaši lásku oplácí? Jste oba šťastni? Tento poslední poznatek snad nepotřebuje ani komentář. Pokud se v podobném stavu ocitáte i po pár týdnech nebo dokonce i měsících vztahu, váš muž bude ten pravý. Někdy se vyplatí poslechnout srdce, i když vaše okolí říká něco jiného. A pokud váš partner splňuje téměř všechny okruhy, které byly zmíněny, pak je v soutěži o toho nejlepšího partnera jasným vítězem!  Tak jak to vypadá s vaším vztahem? Prošla vaše drahá polovička tímto malým testem?
Zobrazit článek >
 
Znáte příběh Ivany Trump, české rodačky a exmanželky budoucího prezidenta USA?
Ivana Marie Trumpová, rozená Zelníčková, se narodila v Gottwaldově, dnešním Zlíně roku 1949. Ve svém mládí svůj veškerý čas věnovala lyžování a taky modelingu. V obou oblastech byla velmi úspěšná. V lyžování se dostala skoro až na úplný vrchol, jelikož roku 1972 byla údajně vybrána jako náhradnice do olympijského týmu. Díky tomuto úspěchu by dostala možnost vycestovat i mimo východní komunistický blok. Její první láskou byl textař Jiří Štaidl, autor písní Kdepak ty ptáčku hnízdo máš nebo Lásko má, já stůňu. Mluvilo se dokonce i o svatbě, ze které však sešlo. O pár let později se vdala za rakouského lyžaře A. Winklemeiera. Vztah s ním ji umožnil opustit Československo. Toto manželství však nebylo šťastné a vydrželo pouze dva roky. Hned po rozvodu odjela do Kanady, poté se dostala až do New Yorku, kde dělala úspěšnou modelku. Při jednom posezení s kamarádkami v luxusní restauraci se seznámila s tehdy už velmi úspěšným podnikatelem Donaldem Trumpem. Roku 1977 se za něj provdala. Již v 80. letech se podílela na obchodních aktivitách manžela a tehdy také objevila svůj obchodní talent. Začínala se díky manželovi dostávat do čela nejúspěšnějších podnikatelů USA. Roku 1990 byla vyhlášena hoteliérkou roku. Začala se také věnovat prodeji v oblasti kosmetiky, oblečení a šperků, které i nyní prodává v americkém teleshoppingu. Mimo to také vedla úspěšné Casino Trum Castle. Během své kariéry se naučila plynně hovořit pěti jazyky. S Trumpem má tři děti, Donalda Johna juniora, Ivanku, která se dala také na podnikatelskou a modelingovou dráhu, a syna Erica, který se stará o rodinnou firmu Trump Organization. S rodinou Ivanky měl Trump a dosud i má velmi vřelé vztahy. Po více než patnácti letech manželství se s Trumpem kvůli jeho nevěře rozvedla. Proces rozvodu sledovala celá Amerika. Proběhl však poměrně v klidu a dodnes jsou Ivanka a Donald blízcí přátelé. Ivana navíc po rozvodu získala velkou část jmění po manželovi. Následoval další nepodařený vztah. Počtvrté se vdala za italského herce R. Rubiconda. Zajímavé je, že jejich svatba se konala na Floridě v letovisku Mar-a-Lago, Palm Beach, které vlastní právě její druhý bývalý manžel V. Trump. Kromě svých podnikatelských úspěchů si získala oblibu i jako spisovatelka s knižní prvotinou Sama na lásku, podle níž vznikl pak i film. Byla vzorem pro mnoho nešťastně rozvedených žen. Pořádá pro tyto dámy také různé společenské akce a přednášky. Píše sloupky do magazínu Globe. Aby toho nebylo málo, občas nechá postavit nějaký ten mrakodrap. Vlastní několik domů v České republice, jeden v Londýně, tři v Saint-Tropez, vilu na Floridě a o domech v New Yorku asi není ani třeba mluvit. Ivana o sobě tvrdí, že na vrchol s nedostala díky penězům Truma, nýbrž kvůli sobě. Na rozvodové peníze a majetek doposud prý vůbec nesáhla. V současné době je již mnohonásobnou babičkou. Pro zachování své krásy podstupuje plastické operace, které její peněžence díky miliardovému kontu nijak nepřitíží. Čas od času vyjde v tisku odhalení nějakého jejího tajného vztahu. Ivana Trump velmi pomáhala svému exmanželovi v cestě k prezidentské funkci. Podle její výpovědi do magazínu New York mu dávala cenné rady a Donald Trump je milerád přijímal. Od začátku do jeho budoucí prezidentské role vkládala naděje a tvrdila, že Donald bude tím nelepším prezidentem, jelikož je velmi přímý a věci podá na rovinu, tak jak jsou. Zda má Ivana pravdu, to už musí posoudit každý sám. Co myslíte, jak bude pokračovat její kariéra? 
Zobrazit článek >
 
Co si obléci v listopadových podzimních dnech?
Dny se kvapem zkracují a každé ráno přituhuje. Víte, jak se teple ,,vyfiknout‘‘ do podzimních dnů? Máte ráda uvolněný styl? Pak je oversized mikina nebo svetr tou správnou volbou právě pro vás. Asi jste si již všimla, že tímto stylem svršků se obchody začaly plnit již na začátku podzimu. Tento trend bude přetrvávat i po celé zimní období, a proto se do oversized stylu určitě vyplatí investovat. Mimo ně přichází na trh také oversized kabátky a bundy z teplých materiálů. K volnému hornímu dílu noste upnuté kalhoty nebo sukně.  Zůstaňme ještě horních dílů oblečení. Dlouhým rozevlátým kabátkem nebo cardiganem by se letos měla pyšnit každá žena. Navíc takovýto styl sluší každé postavě. Jen dbejte na délku. Pokud jste nižšího vzrůstu, nepořizujte si kabát až na zem. Maximální délka by měla být asi do půlky lýtek, delší kabát by vám postavu opticky ještě snížil. Pokud jste však postavy vysoké, nebojte se a pořiďte si kabát dlouhý klidně až na zem. K dlouhým svrškům se hodí kratší topy a džíny nebo taky kraťasy. Nezapomeňte i dekolt zkrášlit nějakým hezkým šátkem či šálou. Mimo vlněné šály jsou in maxi šátky, hlavně kostkovaných motivů. Nohám budou slušet jak podpatky, tak i tenisky. Jakmile začne přituhovat, obstarejte si bundu s kožešinou. Kožíšek se letos bude nosit i na doplňcích, jako jsou rukavice a čepice. Velkým trendem podzimu a zimy 2016 jsou khaki, hnědé nebo béžové parky se zářivými kožíšky v crazy barvách. Nejprodávanější kombinací barev z těchto kolekcí je khaki bunda s výrazným sytě růžovým kožíškem. Druhou žhavou letošní nabídkou jsou vysoké kozačky na podpatku. Ty správné by měly sahat až nad kolena. Výborně se nosí s kratšími sukněmi. Pokud nejste fanynka vysokých bot, nesmutněte. I pro vás je tu trend. Módní kousek v podobě nízkých kalhotových kozaček na silném podpatku, který má také výhodu v tom, že v těchto botách ujdete klidně desítky kilometrů, jelikož díky šířce podpatku ani neucítíte, že vaše pata není v úrovni se špičkou. Nezapomeňte taky na bílou barvu. Návrháři na molech v posledních týdnech ukazují samé sněhové odstíny. Sice tato barva není moc praktická, co se týče ušpinění, ale rozhodně se vyplatí alespoň do nějakého kousku v bílých tónech investovat. Co třeba rozsvítit váš běžný model smetanovými dámskými punčochami? Tato barva vypadá přímo žhavě taky v kombinaci se zvířecími vzory. Tak jak jste na zimu připravena? Pokud ve vašem šatníku většina trendy věcí chybí, neváhejte ho naplnit. Nejlepší módní kousky vybírejte zde. 
Zobrazit článek >
 
Bělejší zuby přírodní cestou bez zásahu zubaře?
Kromě bělení zubů zubařem existují i jiné triky a tipy, jak vykouzlit zářivě bílý úsměv. Pojďme se na ně podívat. Jak a čím zuby vybělit? Sodou – Soda působí antibakteriálně, rozpouští zubní kámen a samozřejmě bělí zuby. Jelikož každé zuby na ni reagují jinak, raději ji smíchejte se zubní pastou a poté až aplikujte. Zabráníte tak hrozícímu ničení zubní skloviny. Užívejte jednou za týden po dobu jednoho měsíce. Po půl roce tento proces opět opakujte. Pamatujte, že pravidelné užívání bez přestávek opravdu může poničit zubní sklovinu a hlavně podráždit dásně. Používejte tedy s mírou, nejlépe tak, jak jste se dočetli zde. Soda působí podobně, jako bělící zubní pudr. Bazalkou, špenátem – Věděli jste, že pravidelné žvýkání čerstvé bazalky nebo špenátu vám zajistí bělejší zuby? Bazalka navíc působí proti zubnímu plaku a udržuje svěžest v ústech. Jahodami – Že by něco tak dobrého ještě prospívalo zubům? Ano, je tomu tak. Pokud si chcete udržovat stálou barvu vašich zubů a nechcete k nim pustit žluté odstíny, tak si jednou týdně přetírejte zuby čerstvou rozkrojenou jahodou. Po čase rozpoznáte kladnou změnu. Kokosovým olejem – Kromě toho, že kokosový olej bělí zuby, pomáhá také dásním a rtům. Slupkou od banánu – Víte, že k zářivému úsměvu vám může pomoci obyčejná banánová slupka? Vnitřní stranou slupky jezděte po zubech po dobu asi dvou minut. Poté ústa vypláchněte vodou. Tento proces opakujte každý den jednou, dokud vaše zuby nebudou výrazně bělejší. Výhodou je, že rozdíl začnete vnímat poměrně brzy a taky to, že banánové bělení účinkuje delší dobu. Jak postupovat při zubní hygieně? Kartáček nepoužívejte déle jak měsíc. I přesto, že ho pravidelně oplachujete se na něm drží nežádoucí mikroorganismy, které se množí. Po dvou měsících by na ně i zubní pasta nebyla dost silná. Pokud není vaším zvykem používat dentální niť, tak byste se to měli naučit. I mezizubní kartáček je na malé skulinky mezi zuby krátký. Pokud je to možné, vyplachujte si po jídle ústa. Nemusíte vždy užívat ústní vodu. Postačí, když si je vypláchnete obyčejnou vodou. Žvýkačky jsou pro zuby určitě prospěšné, avšak pouze ty bez cukru. Vyvarujte se těm sladkým. Jak zuby dlouhodobě udržovat bílé? Vyhněte se potravinám, které zuby zbarvují. Že cigarety způsobují nejen šednutí zubů, ale také ničí zubní sklovinu zde více rozvíjet asi nemusím. Je tu však i spousta jiných potravin, se kterými se naše zuby nepřátelí. Z nápojů je to káva, černé a zelené čaje, červené víno, tmavé kyselé džusy a taky různé perlivé limonády, například cola. Možná vás překvapí, že i některé ovoce nebo zelenina způsobují žloutnutí zubů. Pokud jíte hodně často borůvky a ostružiny nebo červenou řepu, měli byste zubní hygienu zvýšit a zuby opravdu řádně čistit, nejlépe ihned po jídle. Nadměrná konzumace citrusových plodů bílé barvě zubní skloviny taky nepřidá. Dokonce i kečup a sójová omáčka bílým zubům neprospívá. Jezte potraviny, které přispívají bělosti zubů a zabraňují žloutnutí. Většina ovoce a zeleniny naopak přispívá svými látkami k bělosti zubů. Pomáhá taky odstraňovat zubní plak. Jezte alespoň občas jablka a hrušky, okurky, kedlubnu, květák a celer. Mimo tyto plody také dostatečně přijímejte sýry. Kyselina mléčná je výborným zubním bělidlem a ještě k tomu zcela přírodním.   A teď už zuby jedině bílé! 
Zobrazit článek >
 
Jak jíst sladké a nepřibrat?
Milujete různé zákusky v podobě dortíků a koláčků nebo sladké bonbóny? Neumíte si představit život bez sladkostí. Takový život si od teď už nemusíte ani představovat. Mám pro vás tipy, jak jíst sladké a vůbec nepřibrat! Pokud ráda pečete, vyměňte sušenky a tradiční dortová těsta na korpusy za obyčejné piškoty. Když piškoty řádně rozmixujete a slepíte je k sobě pouze kouskem rozehřátého másla a vodou, výsledek korpusu bude stejný až na to, že finální dort bude mít o dost méně tuku. Piškoty mají v sobě totiž maximálně 5% tuku. Věděli jste, že jsou takto lehké? Výbornou náhražkou sladkých dortů je müsli. Chuť je výborná a navíc můžete střídat druhy müsli dle libosti. A pozor! Existuje spousta receptů na výborné müsli dorty. Sladké jezte nejlépe ráno, maximálně v odpoledních hodinách, nikdy ne večer. Nejlepší bude, když dávku sladkého vyčerpáte již na snídani. Co taková ovesná kaše, která nejen dokonale zasytí a dodá očekávaný přísun cukru, ale i uspokojí mlsný jazýček? Před každým vašim sladkým hříchem vypijte sklenici vody. Ta vám pomůže v tom, že se budete cítit plnější, dort nebo jinou dobrotu budete jíst pomaleji, více si je užijete a na sladké pokušení budete vzpomínat déle. Dostatečný přísun tekutin po celý den je též velmi důležitý pro udržení té správné line.  Velkému počtu lidí se také stává to, že po sladkém jídle mají chuť na něco slaného a naopak. Chuť na sladké po slaném jídle eliminuje pivo. Abyste neměla chuť na slané, pijte ke sladkému pokušení kávu, nejlépe bez mléka. Pokud držíte kdejakou dietu, odměňujte se za její plnění. Dala jste si dnes o porci méně? Obdarujte se jedním nebo dvěma dílky čokolády. Budete mít dobrý pocit sama ze sebe a uspokojíte tak i vaše chuťové buňky. Nedojídejte. Pokud už nemůžete, zkrátka už nejezte. Jídlo si můžete nechat na další den. Pokud jíte v restauraci, můžete si zbytek jídla nechat zabalit. Uvidíte, že se najednou budete cítit lehčí.  Není tajemstvím, že kdo miluje sladké a k tomu se jakkoliv hýbe, nepřibyde. Zajděte si minimálně dvakrát týdně    někam zacvičit. Určitě je ve vaší blízkosti nějaké fit centrum, kde si můžete vybírat z různých skupinových lekcí, například jógy, zumby a dalších. Cvičit můžete i sama doma. Když je venku hezky, běžte se na hodinku projít nebo si zaběhat. A které sladkosti jsou nejlepší na udržení vaší váhy? Želé – Gumoví medvídci a další bonbóny tohoto typu vás uspokojí a tělu nedodají nechtěný tuk. Nanuky – Kupujte nanuky vodové, s nimi určitě nepřiberete. Pudink – Nahraďte tučné mléko nízkotučným a omezte přídavek cukru. ,,Polystyren‘‘ aneb racio chlebíčky s příchutí nebo polevou – Skvěle nahradí pečivo. Nezní tyto ,,recepty‘‘ na udržení krásné linie tak snadno? Ano, zní, jelikož jejich dodržení je opravdu lehké. Stačí trocha chtíče a uvidíte, že vaše váha přestane stoupat. A co navíc? Budete šťastnější, jelikož budete vědět, že tyto metody opravdu fungují a vy si budete moci dopřávat dál nějaké sladké dobroty. 
Zobrazit článek >
 
POZVÁNKA DO SVĚTA KRÁSY A HARMONIE
23. kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA 2017 JARO opět v moderních halách areálu PVA EXPO PRAHA – LETŇANY v předjarním týdnu 10. a 11. března 2017 Pro očekávaných dvacet tisíc návštěvníků nabídne své novinky i tradiční výrobky téměř 350 vystavovatelů zastupujících několik set známých a prestižních značek profesionální kosmetiky s přípravky pro wellness, spa a lázeňskou a hotelovou péči i výrobky pro finální spotřebitele. Anti-aging péče, péče o nohy, masáže, relaxace, regenerace V několika saloncích i na hlavním podiu bude probíhat program věnovaný zkrášlovacím metodám a anti-aging, péči, aromaterapii, relaxaci, regeneraci, metodám alternativní péče o zdraví i vzdělávání v těchto oblastech. Témata i praktické ukázky budou prezentovat nejen přední odborníci z kosmetického oboru, ale též odborníci na masáže a fyzioterapii, podiatrii, akupresuru, aromaterapii, kosmetiku pozitivně ovlivňující duchovní sféru člověka a další obory. Partnery pro odbornou spolupráci jsou největší oborová sdružení jako Unie kosmetiček, Česká podiatrická společnost, Česká asociace wellness, Asociace pracovníků v regeneraci, Asociace Českých aromaterapeutů, Česká aromaterapeutická společnost, Dexter Academy, sdružení pro kosmetiku „PROKOS“ a velká řada dalších specialistů. Spolupráce se zahraničím Na veletrzích jsou stále více prezentovány výrobky ze zahraničí. Kromě výrobků německé, slovenské a polské provenience vystavuje velká řada především italských firem, prezentují se také americké a turecké značky. Tyto kooperace jsou významně podporovány nejen zahraničními zástupci, ale především ekonomickými odděleními ambasád v ČR, které s veletrhem významně spolupracují a napomáhají zájemcům získat nové obchodní kontakty k obohacení nabídky na našem trhu o světové novinky. Veletrh nabízí návštěvníkům nejen inspiraci, ale i poradenství a prevenci: nejlepší odborníci budou připraveni zodpovědět dotazy i poskytnout praktické rady pro pěstění půvabu i zdravý životní styl. Patří k němu jako základ duševní pohoda, zdravá seberealizace a pozitivní přístup k sobě i okolí. Trendy v líčení, účesech, odívání – look 2017 Nejznámější kosmetické značky a trendy budou prezentovány již tradičně v podání vizážistů Pavla Bauera i Štěpánky Podroužkové, stejně tak na podiu předvedou své úspěšné kadeřnické umění Honza Hlaváček, Martin Loužecký, Romana Topinková, Honza Špilar a další úspěšní kadeřníci i výherci soutěží. Velkou oblibu si získaly módní přehlídky v podání řady českých miss a dalších známých tváří show businessu za účasti předních návrhářů, butiků a oděvních značek. Soutěže veletrhu K programu budou nedílně patřit každoroční prestižní klání. K „highlights“ patří dlouho očekávaná týmová soutěž Pavla Bauera „CREATIVE IMAGE TEAM“ (tým tvoří vizážista, kadeřník a modelka), kteří budou tentokrát vybráni z fotografií na semifinálové téma „Dark Desire“. Vybraných osm týmů bude na jaře soutěžit přímo na veletržním podiu, ovšem toto finálové téma bude již trochu jiné a tak diváci zůstanou po celou dobu v napětí, který tým uspěje a jak bude vypadat vítězná práce. Další prestižní soutěží bude „FOTOMAKE-UP“ pořádaný skvělou vizážistkou a mezinárodní mistryní 2002 Štěpánkou Podroužkovou, tentokrát na téma „Avantgarde“. Soutěž v nail artu bude opět o kresbě, nadání a kreativitě, převážně ve 2D, zatímco pro soutěž v manikúře budou používány tzv. „strip-laky“ s převratnou technologií odstraňování laku. Opět se bude soutěžit v prodlužování a zahušťování řas, z této soutěže stejně jako z „nehtových“ soutěží se budou nejlepší designerky kvalifikovat do zahraničí. Nejen pro odborníky budou předvádět nejlepší nehtové designerky dokonalou modeláž nehtů, manikúru, zdobení nehtů a mnoho dalšího. Pro všechny, kteří mají zájem o podiatrickou péči aktivně či pasivně, je připraven pro oba dny veletrhu atraktivní program. Nebudou chybět ani juniorské soutěže: finále školních soutěží v make-upu, v účesové tvorbě a bodyartu, stejně tak soutěže mladých oděvních designerů. Odlehčením pro zúčastněné bude soutěž věnovaná nejen kráse, ale především dobré fyzické kondici a vypracovanému tělu mužů i žen, pořádaná pod názvem Beauty & Fitness Cup. Fotogalerii z předešlých akcí, videa, aktualizovaný program jakožto i další informace o veletrhu najdete na našem webu a Facebooku: WEB: www.WorldOfBeauty.cz nebo www.BeautyExpo.cz nebo www.KosmetickyVeletrh.cz Facebook: www.FaceBook.com/KosmetickyVeletrh  
Zobrazit článek >
 
Kudrnaté vlasy? Už žádný problém!
Přála byste si mít krásné lokny jako princezna a nebo snad huňaté kadeře lvice? Po takových vlasech touží spousta žen. Víte, jak vaše vlasy upravit, aby byly bohatě zkrouceny? Čtěte dál tento článek. Prvním důležitým krokem před samotným natočením je umytí vlasů. I když jsou vaše vlasy rovné, užijte protentokrát mycí prostředky pro silně vlnité vlasy. Pomocí nich dodáte vlasům krátkodobou elastičnost a s vlasy se vám bude lépe pracovat. Pokud máte k dispozici masku, užijte ji také. Nyní se pojďme podívat na pět nejčastějších způsobů natočení vlasů.  Rychlovlny Na tento styl účesu vám bude stačit pár minut. Vlasy navlhčete. Poté na ně naneste tužící přípravek na kudrnaté vlasy. Přípravek rozprostřete do všech stran. Vlasy chyťte do dlaní a jemně je zmačkejte. Pro ještě lepší výdrž je nakonec přelakujte nebo lehce nagelujte.  Copánky Nejlépe večer zapleťte ještě vlhké vlasy do copánků. Pokud vám stačí jemné vlnky, smotejte jeden až čtyři copánky a vlasy v nich nijak neutahujte. Jestli toužíte po lví hřívě, vlasy zapleťte nejméně do pěti copů a pevně je ještě k tomu utahujte. V tomto divokém účesu spěte a ráno postupně dosušte copánky fénem a následně rozpleťte.  Gumové natáčky Trend gumových natáček k nám přišel poměrně nedávno. Nyní je však užíván velmi často a s oblibou. Dobré je pořídit si natáčky takové,  které jsou duté uvnitř. Vlasy pak stačí natáčkami provléknout pomocí háčku a následně zatočit. Natáčky se obvykle prodávají ve dvou barvách. Jedna barva tvoří kudrliny točené zleva a druhá se postará o pravotočivé vlnky. Je už jenom na vás, zda se rozhodnete prostřídat způsob natáčení nebo všechny vlasy namíříte jedním směrem. Natáčky je dobré si na hlavně ponechat opět celou noc.  Žehlička Možná už jste slyšeli o způsobu natáčení vlasů žehličkou. Tento proces vyžaduje větší trpělivost a učenlivost. Vlasy natáčejte po menších pramenech. Uchopte tedy vybranou část vlasů žehličkou a přes její vnější hranu vlasy obtáčejte. Po několika pokusech se vám jistě podaří vlnky vytvořit. Pomocí žehličky vytvoříte vlny spíše větší.  Kulma Díky kulmě dokážete stvořit dokonalé romantické lokny například na slavnostní příležitost. Proces práce s kulmou asi není třeba popisovat. Dobré je však dodat to, že pokud si plánujete pořídit kulmu, tak se správně rozhodněte, jaký zvolíte průměr. Čím menší průměr trubice, na které vlasy natáčíte, kulma má, tím bohatší budou vaše lokny. Pokud ráda volíte volné lokny, ale někdy dostanete chuť natočit si vlasy do takzvaných malých prstýnků, pořiďte si zužující se kulmu. Ta vám pomůže v obou případech. Možná si myslíte, že ty ženy, které byly obdarovány kudrnatými vlasy, mají vyhráno. Tak tomu rozhodně není. Sice se obvykle nemusí starat o natočení vlasů, ale péče o takové vlasy je mnohem složitější než péče o ty rovné. Kudrnaté vlasy jsou obvykle křehčí a dosti suché. Maz, produkovaný pokožkou hlavy se totiž obvykle nedokáže dostat až ke konečkům vlasů, a tak kadeře přichází i o lesk. Kadeřníky není doporučováno takovéto vlasy barvit těžkými technikami, jako je melírování nebo použití silných barev. Taky při každém mytí musíte být na kudrnaté vlasy velmi šetrné, hlavně ve chvíli, kdy jsou ještě vlhké. Je třeba jim dodávat dostatek živin. Zkuste je podpořit například olejem na kudrnaté vlasy. A jak kudrnaté vlasy správně narovnat? O tom se dozvíte zase někdy příště. Vlasovou kulmu najdete zde. Vlasovou žehličku najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Objevte krásy Ekvádoru, země několika tváří
Jihoamerický stát Ekvádor se nachází, jak vám z názvu může být už jasné, přímo na rovníku. Velikostně je asi třikrát větší než Česká republika. Historie tohoto státu je barvitá, avšak tento článek je zaměřen na památky a zajímavá místa, takže zde připomenu pouze jednu podstatnou informaci a to tu, že roku 1534 byl Ekvádor dobyt Španěly, kteří si podmanili původní obyvatele – Indiány a Inky. Španělský jazyk a zčásti španělská kultura v tomto státu zůstaly dodnes. Ekvádor je stát velmi chudý a zadlužený. Chudoba tuto zemi svírá již dlouhá léta. Žijí zde bohatí zemědělci, kteří vlastní obrovské části polí a zemědělských oblastí, ale taky tuto zemi obývá podstatná většina rodin, jejichž vlastnictví je mizivé. V rukách mají pouze velmi malé rozměry půdy. Snaží se vypěstovat, co nejvíce mohou, avšak obvykle vyprodukované suroviny nestačí ani na obživu celé rodiny. Lidé se tedy stěhují do měst, kde vidí lepší budoucnost, avšak většina z nich pak končí ve slumech, tj. chudinských čtvrtích. Indiáni, původní obyvatelé Ekvádoru, jsou zde zastoupeny 10% celkového obyvatelstva. Žijí svým vlastním způsobem života a nestarají se o okolní svět. Pro obživu loví zvěř a pěstují, co mohou. Pravidelně mění své místo pobytu. Téměř každým rokem se posouvají do jiného místa, za účelem lepšího příjmu potravy. Pohybují se v Andách, na východě a menší skupina z nich žije taky při pobřeží. Typickými rysy Ekvádoru jsou indiánské trhy, dechberoucí jezera, rozsáhlé deštné pralesy, zasněžené vulkány a bělavé domy. A jaká místa stojí kromě zmíněných taky za návštěvu? Město Quita, je v dnešní době již výborně dostupné. Při pobytu v hlavním městě Ekvádoru získáte obraz o tamních obyvatelích a budete mít možnost ochutnat kdejaké ekvádorské speciality, o nichž se zmíním na konci článku. V jeho středu leží náměstí Nezávislosti, Plaza de la Independencia, které bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Možná taky kvůli honosné katedrále, která dokonale zdobí toto náměstí. Otavalský karneval, který se koná ve městě Otavalo první březnový víkend je jednou z největších akcí v Ekvádoru. Karneval začíná poměrně klidným pochodem mažoretek, zpěváků, tanečníků a jiných umělců Bolívarovou ulicí na Bolívarovo náměstí. Po krátkém ceremoniálu však propuká zábavná bitva. Ulicemi létají balónky naplněné vodou a mouka. Občas lidem přes cestu přeletí nějaké to syrové vejce. Tyto zápasy trvají do vyčerpání zásob, obvykle až do pozdních hodin večerních. Následný den se v ulicích konají opravdu velkolepé trhy. Seženete zde cokoliv, na co si jen vzpomenete. Lidé zde kupují věci s horlivostí a spěchem, aby na ně zbylo vše, pro co mají zamířeno. Po nákupech obchodníci balí své stánky a lidé s plnými pytli odchází z centra do svých domovů. Kousek od města Otavalo se nachází vodopády zvané Cascada de Peguche, které stojí za prohlédnutí. Dostanete se sem za necelých dvacet minut autem nebo místním taxíkem. V parných dnech budou tryskající vodopády určitě příjemným zpestřením. Za zmínku stojí taky řeka Ria Napo, po které se dostanete do Peru. Lodě obvykle vyjíždí z města Coca. Tisíc kilometrů od Ekvádoru se nachází Galapágy. Toto souostroví navštíví každoročně nespočetné množství badatelů a přírodovědců. Pokud vám není jasné proč, těšte se na další článek, který se těmto ostrovům bude věnovat. Nejoblíbenějším sportem Ekvádorců je fotbal. Znát můžete například ekvádorský tým Barcelona SC. Podporují také basketbal nebo tenis. Zajímavé je pravidelné konání sportu s názvem rodeos montubios, tradičních býčích zápasů. Největší státní sportovní akci jsou zápasy na býcích v Quitu. Z ekvádorské kuchyně nám budou nejbližší asi garnáti, krevety a taky ovoce. Ve městech se tradičně podávají opékané brambory s vepřovým masem. Pro nás naprosto netradičními druhy potravy jsou tamní pochoutky nazývané cuy. Představují na mnoho způsobů pečené nebo dokonce pražené morče. Toto jídlo je klasickou obživou i horských obyvatel. Nejznámější jídlo je takzvaná fanesca, mléčná čočková polévka s fazolemi a treskou. Říká se, že kdo při pobytu v Ekvádoru neochutnal toto jídlo, jako by tam nikdy nebyl. Další zajímavé informace o Ekvádoru si můžete přečíst v této knize. 
Zobrazit článek >
 
Vánoční pečení I. - historie vánočního cukroví
Do Vánoc zbývá sice ještě 43 dní, ale vánoční nálada už na nás z ulic a obchodních středisek srší plnými proudy. Mimo nákupy dárků je také dobré naplánovat si včas vaše pečení. Máte už připravený seznam receptů na to nejlepší cukroví? Ne? Tak to vůbec nevadí! Během následujících týdnů budu do rubriky Vaření přidávat ty nejlepší recepty, které stojí za ochutnání. A pokud se držíte starých rodinných receptů a nechcete měnit vaši tradici, tak se můžete alespoň inspirovat a nebo do vaší rodiny přivést zvyk nový, v podobě dokonalého cukroví, které si zamiluje celá rodina. Dnes však ještě nebudeme péct. Podíváme se na historii vánočního cukroví. Téměř v každé domácnosti se vytváří alespoň nějaké druhy cukroví. Víte však, kdy tato tradice začala? Cukroví se peklo již od 16. století. Tento zvyk pochází od pohanů, nikoliv křesťanů. Pohané totiž připravovali nejrůznější cukrovinky k příležitosti oslav zimního slunovratu. Až poté se tato tradice přenesla do vánočních obyčejů, asi o 200 let déle. Sladké dobroty nesloužily pouze pro pochoutku. Málokdo ví, že dříve mělo cukroví moc chránit rodinu a celý dům. Každý tvar cukroví měl svůj význam. Srdce neznamenalo nic jiného než lásku, kolečko slunce a zvířátka symbolizovala zvířata v domácnosti nebo ze chléva. Upečeným cukrovím se následně zdobily všechna okna, chlévy a dokonce i stromy. Tyto sladkosti venku totiž bránily dům před veškerými zlými silami. Cukroví, které po výzdobě zbylo, bylo odnášeno do místních chudinských domů, sirotčinců a dalších. Cukroví bylo jedním z nejlepších dárků, které mohl jeden člověk od druhého dostat. Znamenalo pro tehdejší lid opravdu mnoho. Cukroví mělo sice podobu tvarů, které se udržely dodnes, ale jeho složení bylo zcela jiné. Mouka, cukr, někdy i mléko byly pro tehdejší dobu vzácnost. Těsto bylo připravováno ze sušeného ovoce, které drželo při sobě díky medu, vzácně pak vejcím. Bohatší domácnosti přidávaly do cukroví speciální koření. Toto cukroví mělo asi měsíční trvanlivost. Lidé začínali péct s prvním adventním dnem. S pečením bylo opět spojeno mnoho tradic a hlavně pověr. Jedna z nich například říkala, že když pekařka spálí cukroví, čeká ji nebo její rodinu něco špatného, jako nemoc, neúroda nebo dokonce smrt. Tyto postihy se odvíjely podle míry spálení. Pokud však pekařka vyndávala z pece cukroví dozlatova upečené, měla vyhráno. Čekalo jí celý rok zdraví a její rodina se mohla těšit na život ve spokojenosti. Mimo jiné bylo taky zvykem otírat si ruce, které byly při pečení umazané od těsta, o stromy. Zbytky těsta nebo jen úlomky cukroví již upečeného se přidávaly zvířatům, hlavně krávám, aby lépe dojily. Nejstarším druhem cukroví byly pravděpodobně perníčky. Ty mají také svou zajímavou historii. Na ni se ale podíváme až v dalším článku, ve kterém taky budete moci prozkoumat osvědčený recept. Na závěr pár domácích statistik ze současnosti, které byly zveřejněny v internetové encyklopedii Wikipedia v roce 2015: 87 % Čechů si alespoň jeden druh cukroví upeče doma 26 % však prozradilo, že alespoň část cukroví dostane darem 8 % lidí dostane zdarma všechno cukroví 19 % Čechů si alespoň část cukroví objedná Nyní se už nezbývá nic jiného, než se těšit na první vánoční recept. :-)  Další inspiraci můžete načerpat také v knize Nejchutnější vánoční cukroví, kterou najdete zde.    
Zobrazit článek >
 
Pýcha a předsudek - klasika Jane Austen, která neomrzí
Bezesporu nejznámější román spisovatelky Jane Austen je Pýcha a předsudek. Ačkoliv se zcela nejednalo o její první dílo, román si získal velkou škálu čtenářů. První náčrt románu Austen stvořila už na konci 90. let 18. století. V té době se jí však nepodařilo přesvědčit žádné nakladatelství k vydání jejího díla. Roku 1811 dopsala a vydala první román s názvem Rozum a cit. Po jeho úspěchu se dala na přepracování Prvních dojmů, jak svou prvotinu nazvala, v Pýchu a předsudek. Tento román byl vydán o dva roky později, tedy roku 1813. Díky příběhu dokonale poznáte nejen mysl žen minulých století, ale taky celou společnost. Seznámíte se s nejdůležitějšími úkoly tehdejších dam – vdát se a získat bohaté věno, aby si do konce života žily jako v pohádce, a to i za předpokladu, že vztah s jejich budoucím manželem nebude šťastný. Austen v románu popisuje nejen ideální svět žen, ale taky realistické rodinné vztahy, falešnost a různé intriky. Ironicky zde vytýká chtíče dam, které si šly po hlavě za svým. Ovšem každý příběh má postavu, která z kompaktního davu vybočuje. I zde tomu není jinak. Je to právě Elizabeth, hrdinka celého příběhu, která se rozhodne žít si život po svém. Elizabeth pochází z rodiny Bennetových, která sídlí na anglickém venkově. Její nejstarší sestra Jane se na plese   seznámí s Binglym, bohatým a šarmantním mužem, do kterého se ihned zamiluje. Pan Bingley jí lásku začne oplácet. Jeho přítel Darcy, velmi bohatý, avšak povýšený a protivný mládenec, mu jeho vztah s Jane začne vymlouvat. Jakmile se však díky lásce jeho přítele začne pohybovat kolem Lízy, která jediná ho přehlíží a nesnaží se na něho zapůsobit, zamiluje se do ní. Z Lízy ale zamilovanost nevyzařuje. Jak to s nimi dopadne? Čtěte dál v této knize. Dílo se dočkalo taky velkého množství filmových adaptací. První film je z roku 1938. Dva roky po něm následovala dosti podobná adaptace se stejnojmenným názvem,  ale lepšího obsazení. Za obzvláště povedenou a úspěšnou tvorbu by se dalo považovat nejnovější ztvárnění z roku 2005. Lízu si zde zahrála Keira Knightley a Darcyho zastoupil Matthew MacFadyen. Možná vás dosud nenapadlo, že idey příběhu se drží i kdejaké novodobější knihy nebo filmy. Dalo by se říci, že například pro román Deník Bridget Jonesové, od úspěšné spisovatelky Helen Fieldingové, byla Pýcha a předsudek inspirací. Z filmového světa je to například bollywoodská tvorba s názvem Moje velká indická svatba. Co lepšího byste si mohla vzít ke čtení, když máte chvilku sama pro sebe? Ponořte se do světa romantiky a vášně s knihou Pýcha a předsudek. 
Zobrazit článek >
 
Pár tajemství pohádky Ledové království (Frozen)
Tento nádherný animovaný film o Else a její sestře Anně zná snad každé dítě. Pokud jste tento filmový muzikál ještě neviděli, tak to rychle napravte. Kritici srovnávají film se Lvím králem, což je opravdu velká poklona pro režiséra, jelikož Lví král tvoří první příčku v animovaných filmech Disney. Dnes se děj pohádky prozrazovat nebude, avšak pojďme se podívat na zajímavosti, které pro vás budou asi novinkami.   Filmová pohádka bylo inspirována Sněhovou královnou Hanse Christiana Andersena, o interpretaci příběhu tohoto slavného umělce se pokoušeli animátoři už od roku 2002. Režisér Adam Green pojmenoval postavy po svých blízkých přátelích. Hanse, Kristoffa a Annu podle spisovatele, který původní příběh sepsal (Hans Christian Andersen). Jméno Hansova koně Sitron, z norštiny přeloženo – citron, nebylo dosud objasněno. Nevíme tedy, zda má jméno taky nějaký hlubší význam. Při natáčení se snažilo redukovat na minimum použití počítačových úprav, takzvaných CGI efektů. Herci se velkou část natáčení pohybovali po skutečných lanovkách ve výšce několika metrů. Zpěvačka Demi Lovato nazpívala jak Elsino Let it Go, tak i Anninu píseň For the First Time in Forever. Píseň Let it Go byla nominovaná na oscara. Klip k písni je dnes nazpíván již ve 25 jazycích. Hudba tvoří 24 minut filmu. Když Anna zpívá zmiňovanou píseň, tak v druhé části, až vyjde z hradu, můžete spatřit postavy z pohádky na vlásku – Lociku a Flynna. Sven se ve filmu drbe zadními nohami. Uměl to i původní skutečný sob, který si takto podrbal své ucho. Sob se původně jmenoval Thor. Olaf byl vytvořen na první pokus. Zatímco některé postavy byla změněny i třicetkrát, tak roztomilý sněhulák se režisérovi zalíbil ihned. Speciální generátor vytvořil 20 tisíc různých vloček, které skoro celý film padají. Povolání ledař, kterým se živil i Kristoff, fungovalo několik století zpět i na území Čech. Elsa má ve filmu čtyřnásobně více vlasů než má reálný člověk. Je jich neskutečných 420 tisíc. Elsina kouzla se sněhem byla zkontrolována vědcem Thomasem Painterem, který dohlédl na to, aby působila co nejpřirozeněji. Pohádka je jednou z mála příběhů Disney, kde nehraje princ s hodnotami, jak je známe. Budoucí král je nejprve úplně obyčejný člověk. Z celého filmu je nejdéle renderovaný snímek ten, kdy Elsa vychází na balkon svého nového ledového zámku. Tvorba trvala přes 5 dní. Použito je celkem 218 snímků. Lidové umění pocházející z Norska, rosemaling, je použito na většině kostýmů a na velké části architektury. Tyto dekorativní prvky si můžete prohlédnout napřílad na prvních šatech Elsy. Předtím, než byl film natočen se tvůrci vypravili prozkoumávat krajiny plné sněhu, vyzkoušeli kostýmy, inspiraci jim také dodali některé stavby severských zemí. Ledové království do května roku 2014 přes 1,2 miliardy amerických dolarů. S tímto výkonem se tvůrci dostali na nejúspěšnější animovaný film a na pátý nejúspěšnější film vůbec. Producenti po premiéře přiznali, že takovýto ohlas vůbec nečekali. Film se stal jedním z nejoblíbenějších rodinných filmů všech dob. Potěšte své děti, sourozence nebo vnoučata předměty z Ledového království. Uvidíte, že z něj děti budou nadšeni a určitě si je zamilují. Knihu Ledové království Filmový příběh, která vznikla až po animovaném filmu, najdete zde. Produkty s motivy Ledového království najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Výhody a nevýhody kontaktních čoček
Přemýšlíte o zakoupení kontaktních čoček, ale stále si nejste jisti, zda do nich investovat a jestli vám budou vyhovovat? Přečtěte si klady a zápory nošení čoček a posuďte sami.   + Nepřekáží vám žádné brýle na obličeji a hlavně na ně nemusíte například při sportu dávat pozor. – Po delším studiu nebo práci na počítači můžete cítit, že jsou vaše oči unavené. Víčka se vám budou zavírat sama. Pomoci od problému vám však mohou speciální kapky, které jsou snadno k dostání. + Každému sluší nějaký druh brýlí, avšak pokud jste přesvědčeni, že se k vám nehodí žádné, tak není co řešit a investujte do kontaktních čoček místo brýlí. – Existují různé druhy čoček. Vždy je však nutné dodržovat určený čas nošení, aby nedocházelo k zánětům v oku. + Stále hledáte hadříky a spreje na čistění skel? Třeba když je špatné počasí? Už nemusíte. Kontaktní čočky stačí vyčistit po vyjmutí a před užitím. – Sundávání kontaktních čoček vám zabere o něco déle, než odložení brýlí. S tím je spojeno i čištění čoček. Výborná hygiena je při jejich užívání základem. + Přáli byste si změnit barvu vašich očí? To už nemusí být jen přání. Existuje již nepřeberné množství barevných kontaktních čoček, ať už dioptrických nebo nedioptrických, které překryjí vaši skutečnou barvu duhovky. Vznikají nové a nové vzory jako například tygří či upíří motivy a další inovace. – Pokud nemáte ve zvyku kupovat si nové brýle hodně často, tak vám užívání čoček vyjde dráž, než dioptrická skla a obroučky, které můžete nosit dobu neurčitou. + Čočky neomezují periferní vidění a vy spatříte zřetelně i to, co byste s brýlemi neviděli. – Zatímco na brýle nemusíte mít s sebou nic víc než obal nebo pouzdro, případně hadřík, tak čočky musí vždy doprovázet roztok a nádobku na čočky. + Sice se vyrábí samozabarvující dioptrická skla, která reagují na světlo, ale pokud milujete sluneční brýle, tak s čočkami si jich můžete užívat kdykoliv. Tak už máte jasno? Budou dioptrické čočky vaší volbou? Kontaktní čočky, roztoky a příslušenství najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Jak poznat padělek?
Snad každý z nás se setkal s něčím, co se alespoň na první pohled tvářilo jako originální zboží. V dnešní době dochází k vytváření napodobenin úplně běžně. Když budete pátrat, tak najdete padělky téměř všech luxusnějších výrobků, které jsou právě v módě. Obchodníci se snaží okopírovat konkrétní předměty, ať už jde o zapalovače, telefony nebo oblečení. Přečtěte si pár obecných rad, jak bezpečně poznat, zda se jedná o napodobeninu, tedy takzvaný ,,fake‘‘.   Nad příliš malou cenou je nutné se pozastavit. Ano, kamenné obchody i e-shopy samozřejmě mají přirážku k prodejní ceně, aby mohly případně zlevňovat, ale značková věc, která je vždy precizně vyráběna, se opravdu nedá sehnat za čtvrtinovou cenu toho, co prodává kamenný obchod v Pařížské ulici v Praze, a to ani v USA. Určitě si dobře prohlédněte veškerá loga, přes výšivky až po zipy. Pokud se vám práce nezdá stoprocentní, tak se jedná o padělek. Se švy je to stejné. Kvalita látek a doplňků musí být také perfektní. Nic nemá být z levného materiálu. Stav by měl tomu odpovídat. Většinou platí, že čím těžší matriál, tím je produkt lepší, takže pokud se vám předmět bude zdát moc lehký je to podnět k tomu, abyste si řekli, že je něco špatně. Dalším znakem je hladkost látek. Ty by se neměly mačkat a naopak by měly držet tvar. Zboží by mělo být originálně zabaleno. Je-li například u bot nebo počítače napsáno, že originální krabice chybí, tak v tom případě ihned e-shop opusťte. S největší pravděpodobností se jedná o padělky.  Něco jiného je, když prodejce napíše, že je krabice poškozena. To se stává i těm nejlepším obchodníkům, důvodem může být třeba špatné uskladnění při převozu. Každý produkt musí mít originální visačku. Mimo jiné mají značkové věci obvykle někde uvnitř všitý štítek, na kterém je výrobní číslo, někdy ho nazýváme data code nebo sériové číslo. To pak můžete ověřit kdekoliv u prodejce, který vám sdělí, zda se opravdu jedná o jejich kabelku. Někdy také značka vkládá kartónový štítek s informacemi, jako například kde byla kabelka vyrobena a z jakého je materiálu. Visačky a cedulky by měly být pevné, nezničitelné, zatavené, nemělo by se jednat jen o kus papíru. Samozřejmě každá značka a konkrétní předmět mají svá specifika. To už pak znamená prozkoumat libovolnou značku, avšak s těmito radami byste měli dokázat vyloučit alespoň ty méně povedené padělky. A ještě jedna rada na závěr. Pokud se chystáte nakupovat přes internetový obchod a pravost si nemůžete ověřit osobně, vyhledejte si recenze obchodu a zjistěte si o předmětu podrobnosti. Nezapomeňte si najít, jak dlouho obchod funguje a zda má na stránkách nějaký kontakt. Módní originály různých značek najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Nejlepší chléb na světe u Vás doma!
  Snídaně je základ dne. Někdo má k snídaní rád ovesné vločky, jiný si rád dopřeje chutný koblížek, ale jsou mezi námi i lidé, pro které je pojem dobrá snídaně synonymem dobrého chleba. Není přeci po ránu lepší pocit, než se zakousnout do čerstvého lehce křupavého chleba, který je potřený máslem a jemně posypaný čerstvou pažitkou. Pro mě, je to nejlepší start dne.   V mnoha knihách se může dočíst, že “chléb je dar od Boha” a vskutku něco na tom pravdy bude. Chléb se dá jíst prakticky ke každé příležitosti a nikdy se ho nepřejíte. Chléb je základní potravina, která provází lidstvo od doby, kdy se z pouhého lovce a sběrače stal člověk, také zemědělcem. Lidé nejdříve konzumovali nejdříve potravu na bázi obilovin, jako byly placky nebo kaše. Později však zjistili, že těsto připravené z mouky, soli a vody lze ponechat přirozeně nakynout působením kvasinek ze vzduchu. Tento ” jev ” byl později spojován se zázrakem a odtud pochází ona věta, že chléb je dar od Boha, který jej seslal na tuto zemi. Působením kvasinek vznikalo pečivo s chutnou kůrkou, ale zároveň bylo velmi lehké a vzdušné. Z obilovin se. ale připravovalo i pivo, které také díky náhodným působením vzdušných kvasinek bylo vykvašené.   Kombinace obou poznatků vedla lidi k použití pivní “usazeniny” pro cílené kypření těsta pro výrobu pečiva. Chléb znali již v Egyptě a z dochovaných nálezů je známo, že chléb byl spolu s pivem určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci. Obvykle se takto platilo dělníkům a otrokům. Chléb měl pro Slovany významnou roli. O významu chleba ve slovanské kultuře se můžeme často dočíst v knihách, kde Slované vítali své hosty chlebem a solí. Chléb se těšil velké úctě a velké vážnosti, jelikož to byl dar přírody (Boha) a těžké lidské práce. Chlebem se nikdy neplýtvalo a toho kdo by jej cíleně zničil nebo jinak zneuctil čekal přísný rest. Chléb byl znakem pohostinnosti a srdečnosti. Odmítnutí chleba, když byl nabídnut se považovalo se velkou urážku srovnávajíc se s urážkou Boha. Taktéž pokud chléb nebyl hostu nabídnut, také se jednalo o urážku, ale navíc se tento incident rychle roznesl po okolí a na někoho kdo hostu nenabídl chléb se dívali ostatní mezi prsty a odmítali s ním mluvit.Tento krásný zvyk Slovanů se zachoval do dnešních dob a může se Vám stát, když přijedete někam na venkov, že budete uvítání chlebem se solí. Chléb má široké zastoupení v mnoha slovanských přísloví a pořekadel. ” Lepší doma krajíc chleba, než-li v cizině kráva celá.” Jak vidíte chléb má opravdu bohatou historii a pro Slovany i hluboký význam.   V dnešní době však nepotřebujete pole a mlýn, abyste si mohli doma pochutnat na dobrém chlebu. Jistě, žijeme v moderní době a můžete si dojít chléb kdykoli koupit do obchodu. Pekaři každé ráno vstávají v brzkých ranních hodinách, aby nám naservírovali jejich chutné pečivo. Neříkáte si někdy jaké by to bylo, kdybyste si mohli udělat vlastní chléb? Pokud ano, tak pro vás mám dobrou zprávu. Připravit si chutný domácí chléb nebylo nikdy, tak jednoduché. Dnes pro Vás mám domácí nerezovou pekárnu chleba.  Tato pekárna nabízí 12 přednastavených programů pro přípravu těch nejrozmanitějších druhů tohoto úžasného pokrmu. Okouzlete své přátele domácím poctivým chlebem a po vzoru našich předků jim nabídněte chléb se solí. Zajisté rádi ochutnají a patřičně ocení Vaše umění a lásku ke starým tradicím. Chleba se dá konzumovat opravdu skoro ke všemu, je to vhodný parťák ke guláši, polévce, masu  nebo jen k odpolední svačince.  Zakousněte se do křupavého, voňavého chleba, vždy když dostanete chuť.         Domácí pekárnu si můžete koupit zde
Zobrazit článek >
 
Teď už každý den se semínky chia!
Síla. To je překlad výrazu ,,chia‘‘ starých Mayů. Chia jsou velmi drobná semena šalvěje hispánské, byliny z čeledi hluchavkovité. Tato květina, výškově kolem jednoho metru, zbarvená do bíla nebo fialova, roste hlavně ve Střední Americe. Tam se řadí k tradičním potravinám již velmi dlouhou dobu. Znali a užívali ji totiž už Aztékové. Dokonce byla chvíli používána na území Mexika jako platidlo. Samotná semínka chia jsou šedá až černá, velikostně okolo jednoho milimetru.   Proč zrovna chia? Díky své výživové hodnotě jsou semena nazývány ,,runners food‘‘, v překladu jídlo běžců. Podporují větší fyzickou výkonnost sportovců. Pyšní se vysokou schopností vázat na sebe vodu a tím tělu zajištují vyšší hydrataci, která je nutná při jakékoliv fyzické zátěži. Semena chia jsou významným zdrojem tuků, včetně nenasycené mastné kyseliny omega-3 a vlákniny, sacharidů i proteinů. Dále obsahují různé antioxidanty, vápník, železo, zinek, fosfor, draslík a magnézium. Jsou bohatá i na vitamíny, zvláště na skupinu B, které s dalšími složkami pomáhají podpořit důležité lidské funkce. Například pozitivně působí na růst nervového systému, kostní dřeně a trávícího traktu. Z hlediska trávení působí blahodárně hlavně na metabolismus, pomáhají měnit potravu na energii. Podporují množení pohlavních hormonů a redukují hormony stresu. Pokud se chystáte projít detoxikací, měli byste zvolit chia jako její doplněk. Dodají tělu potřebné živiny a podpoří hubnutí.   Nutriční hodnoty chia na 100 gramů: Energie: 333 kcal Sacharidy: 19 g Tuky: 21 g Bílkoviny: 19 g Vláknina: 32 g Nutriční hodnoty nám samy o sobě asi nic moc neřeknou, tak si uveďme pár dalších konkrétních příkladů, proč jíst semínka chia. Obsahují totiž: dvakrát více: proteinů něž jiná semínka, draslíku něž banány, třikrát více: antioxidantů než borůvky, železa než špenát, pětkrát více: vápníku než mléko, devětkrát více: Omega-3 než vlašské ořechy. Na co si při konzumaci dát pozor? Snad i u těch nejlepších přírodních léčiv existuje určitá skupina lidí, která by se potravině měla vyhnout. Chia semínka snižují krevní tlak. Hlavně lidé trpící nízkým tlakem v pokročilém věku by si na ně měli dát pozor. Pokud užíváte léky na ředění krve, měli byste chia konzumovat s mírou. Jak chia jíst, zpracovávat a užívat? Můžete je přidat prakticky do čehokoliv. Mají neutrální chuť, a tak je v jídle pomalu ani nebudete cítit. Velmi oblíbené jsou v jogurtech, salátech, polévkách, vejcích nebo ovesných kaších. Často se přidávají i do drinků. Stačí lžičku semínek rozmíchat ve vodě a na světě máte zdravý elixír. Semínka velmi rychle v tekutině změní svojí tvrdost a do deseti minut takzvaně zgelovatí. Chia semínka můžete jíst denně. Doporučené množství je kolem dvou lžic semínek na den. Jak vyrobit základní olejový semínkový gel? Semínka chia se míchají vždy v poměru 1:9 nebo 1:10. To znamená, že na každou lžičku semínek přidáte devět nebo deset lžiček vody. Čím více chcete směs hustou, tím déle nechte semínka ve vodě odpočívat. Za den dokáží svoji velikost zvětšit až patnáctkrát. V lednici vydrží kolem deseti dní. Vaření s chia je obvyle velmi snadné. Zde jsou další recepty, které stojí za zkoušku: Chia dresing – Smíchejte půl šálku chia s řeckým jogurtem (250 g) a citrónovou štávu (cca ¼ – ½ citrónu). Nyní se rozhodněte, zda budete chtít vyrobit sladký nebo slaný salát. V případě sladkého přidejte do směsi vanilkový cukr nebo med. Slaný dresing osolte, opepřete podle libosti a přidejte vaše oblíbené koření. Nápoj Chia Fresca – Do nádoby nalijte štávu z půlky citrónu, přidejte jednu nebo dvě lžičky medu a promíchejte. Do směsi přilijte nektar z agáve a samozřejmě nasypte chia, stačí dvě lžíce. Směs zřeďte vodou podle chuti a zdravý energetický nápoje je na světě. Semínka chia by zkrátka neměla chybět v žáddné domácnosti. Již po prvním použití si je zamilujete. Chia semínka najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Sirotčinec slečny Peregrinové
Už jste alespoň slyšeli o knize či filmu Sirotčinec slečny Peregrinové? Počet fanoušků této série knih stále přibývá. Pojďme si přiblížit první díl, který nese název Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti.   Autor této oblíbené knihy je Ransom Riggs, americký spisovatel a také filmař. Jeho kariéra začala tvorbou krátkých filmů a blogováním. Riggs svá nejvíce vydařená videa zvěřejňoval na internetu, a tak se taky dostal k práci na příručce The Sherlock Holmes Handbook, jež souvisela s filmem z roku 2009. Ještě více se však proslavil poté, co vznesl v nakladatelsví Quirk Books nápad stvořit obrázkovou knihu z jeho fotografií. Později byla idea upravena a dostal nabídku, aby sepsal příběh, související s těmito fotografiemi. A tak vznikla známá kniha Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Netrvalo dlouhou a příběh se stal bestsellerem. Chlapec Jacob byl od malička zasvěcen do příběhů svého dědečka. Ten mu vyprávěl historky ze svého dětství v sirotčinci ve Walesu, kde vyrůstal. Dozvídal se o zvláštních dětech s magickými schopnostmi a tajemné nestvůře. Jak Jacob vyrůstal, tak mu věřil čím dál méně. Dědeček mu ukazoval spoustu zajímavých fotografií, jim ale také nepřikládal velký význam. Jakmile však jeho dědeček zemřel podivnou smrtí, začala se Jacobovi zjevovat nestvůra, o které mu vyprávěl dědeček. To byla hlavní záminka pro Jacoba, aby požádal otce a poprosil ho, aby se s ním vydal na ostrov, odkud pocházely všechny dědečkovy příhody. Později po příjezdu zde ale našel pouze ruiny stavby, jež byla zničena za německého bombardování. Jak je tedy možné, že dopisy byly až z dalšího roku po této události? S kým si to dědeček psal? Existují zde opravdu nelidské bytosti? Takovéto a mnohé další otázky si začal Jacob pokládat. Objevil zde i další fotografie nápadně podobné těm, které vídal u dědečka. Příběh nás ještě více vtáhne do děje ve chvíli, kdy Jacob začne pronásledovat přízrak dítěte. Dozvídá se více informací o dětech, které zde před lety žily a seznamuje se s jejich charakterem. Byly to zlé děti? Má se Jacob bát? Jsou to jen přízraky a nebo děti stále žijí? Jacobovy prožitky překračují hranici nemožného. Jacob zkoumá svět o kterém dosud neměl ponětí. Jeho život je zajímavě dělen na dvě části. Dobu před vyprávěním jeho dědečka a dobu po něm.     O překlad knihy Miss Peregrine’s Home for Peculiar Children se postarala Bronislava Grygová. Velkým plusem, který se týká věcné stránky knihy, jsou téměř děsivé a hrůzu nahánějící fotografie, které zdokonalují čtenářský prožitek. Riggs dokázal spojit velmi rozšířené téma holocaustu, židovských dětí a sirotčince s oblíbeným fantasy. Kniha je vhodná téměř pro všechny věkové kategorie. Středoškoláci hltají knihu díky záhadám a milostné zápletce, avšak nenudí se ani dospělí, kteří také ocení záhadu a mystéria. Roku 2011 se v USA stala kniha bestsellerem. V dalším roce jste už ani u nás nepotkali jediného vášnivého čtenáře, který by nepřečetl tento hit. Fanoušci se už dočkali i pokračování. Dalším dílem knihy je Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město. Roku 2016 vyšla třetí kniha, která má podtitul Knihovna duší. Příběh byl na motivy knihy zfilmován. Máte rádi tajemství a záhady a čas od času se pohybujete na kraji toho možného? Zajímá vás, jak se rozuzlí dědečkova životní záhada? Pokud ano, tak je tato kniha přímo pro vás! Přečtete ji jedním dechem a hned po vstřebání příběhu si budete muset pořídit druhý díl. Knihy najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Řekněte STOP chřipce a nachlazení
Chřipka. Virové onemocnění, se kterým se setkal každý z nás. Otravné kašlání a neustálé smrkání. Tomu bychom se nejraději vyhnuli. Blíží se podzim, kdy k nám přicházejí velké návaly bakterií a virů. Lze se proti nim vyzbrojit? Ano, lze a poměrně snadno.   Onemocnět nákazou způsobenou bakteriemi a viry můžete samozřejmě po celý rok. Největší riziko však přichází na podzim, kdy ubývá teploty a sluníčka a přichází deštivé počasí. V sychravých časech si totiž viry a bakterie velmi libují. Jak se bránit? Oblékejte se teple Může se vám zdát, že venku je stále parno. Vzduch ale už chladne. Při zafoukání větru můžete cítit zimu. Na studený vzduch si dávejte pozor. Tělo se aklimatizuje pomaleji, než si myslíte. Změny počasí tento proces ještě zpomalují, a tak můžete venku snadno prochladnout. Otužujte se Po předchozím odstavci přichází lehký paradox. Měli byste se naučit otužovat. Návštěva sauny, čerstvý vzduch, stálé větrání naopak vašemu tělu pomůže, jelikož si lépe zvykne na změnu teplot. Navštěvování sauny minimálně dvakrát týdně vám zajistí dvakrát lepší obranyschopnost a přinese chvíle blaha. Nepřehánějte to ani s teplým oblečením. Vrstev byste měli nosit vždy přiměřeně. Určitě se taky večer moc rádi chumláte do teplých, huňatých peřin. Ty byste ale měli vytahovat jen v té největší zimě. Na podzim by vám měla stačit tenčí přikrývka. Neměli byste usínat v horké místnosti, ložnice by měla být nejchladnější místností ve vašem domě. Doplňte stravu vitamíny a homeopatiky  Jakékoliv bylinné přípravky vám jedině pomohou. Zdraví podpoří i ovoce se zeleninou, které obsahuje vitamíny. Nejdůležitější je stále v těle mít dostatek vitamínu C. Přímo od chřipky vám nejlépe pomůže citron, grapefruit, cibule, česnek a zázvor. Výborným jídlem na chřipku je slepičí polévka nebo jakýkoliv vývar. Uvolní váš krk a odblokuje zacpaný nos. Velký pozor si dejte na sladká jídla a kofein. Tyto suroviny mají naopak moc rády tvořící se bakterie a viry. Pokud máte chutě na sladké více než obvykle, může to znamenat, že nepřátelské bakterie nebo viry právě napadají větší území vašeho těla. Nepodporujte je. Pijte dostatek tekutin Tělo pro boj s nemocemi potřebuje dostatečné množství vody. Pokud budete pít kolem dvou litrů denně, organismus bude hydratován a posílen k bojové akci. Čaj je výborným lékem na chřipku. Nahraďte jím, alespoň v době nemoci, kávu. Teplý nápoj vám zaručeně udělá dobře. Navíc téměř kdekoliv sežene bylinkový čaj přímo na nachlazení. Vybírejte nápoje s heřmánkem a mátou. Pokud nejste milovníci čajů, tak si zkuste namíchat horkou vodu s citrónem. Nepřidávejte do nápojů přebytečný cukr. Nekuřte Věděli jste, že viry pronikají do těla dýchací soustavou? Kouření ji samozřejmě oslabuje, a tak se mu pokuste alespoň zamezit. Řekněte stop alkoholu Sice je pravda, že alkohol vypálí bakterie a ošetří rány, ale velké množství tohoto pití ale déle zadržuje bakterie, které už jsou v těle. Dodržujte odpočinek a pravidelný spánek Odpočinek neznamená jen si sednout k teplému čaji, ale opravdu relaxovat. Je prokázáno, že imunitu posiluje každodenní třicetiminutové ,,vypnutí‘‘ organismu a mysli. Dopřejte si alespoň takovýto kratičký spánek během dne. Kvalitní odpočinek je velmi důležitý, neboť tělo se zbavuje hormonů stresu, které oslabují imunitu. Lépe se pak popere s případnými viry. S touto informací souvisí i zábava. Někdy spánek nahraďte posezením s přáteli v nějakém pěkném podniku. Oddychnete si po těžkém týdnu, dozvíte se novinky o vašich známých a potěšíte smyslové buňky. Stresové hormony už nebudou mít vůbec žádnou šanci vzniknout. A teď už celý podzim bez nachlazení! Lék na podpoření obranyschopnosti organismu najdete zde.  
Zobrazit článek >
 
Nápoj Bohů, který změní Váš život!
    Každý z nás jistě za život, alespoň jednou slyšel o bozích a jejich posvátném nektaru. Nápoj, díky kterému se dalo vyzrát nad samou smrtí, zpomaloval stárnutí, regeneroval organismus a zároveň měl úžasnou osvěžující chuť. Kdo z nás by nechtěl okusit, tento zdroj energie, regenerace a zdraví? Nemusíte být zrovna bohem z Olympu, abyste si mohli tento nápoj dopřát a zamilovat.   Nejsou v tom žádné čáry, žádné “zázračné” chemické přípravky, které Vám “zaručí” jistý účinek. Řeč je o zcela přírodním zdroji minerálních látek, napomáhá hubnutí (ano vyzkoušeno), skvěle hydratuje a navíc úžasně osvěží. Kokosová voda, je takový malý zázrak a to doslova!   Co je  vlastně kokosová voda? Inu kokosová voda (budeme se bavit pouze o čisté kokosové vodě, bez chemické úpravy) je čirá tekutina, která se vyskytuje uvnitř mladých zelených kokosový ořechů, tedy než začnou tvořit bílou dužinu, kterou s oblibou konzumujeme. Hlavní a podstatný rozdíl mezi kokosovou vodou a kokosovým mlékem je v tom, že kokosová voda neobsahuje tuk. Kokosová voda je z kokosu, který zraje na stromě zhruba 6 měsíců.   Proč bychom měli pít kokosovou vodu?  I když jsou lékaři většinou skeptičtí k účinkům, které propagují hlavně celebrity a celosvětová média, tak u kokosové vody se přiklánějí k většině zmiňovaným pozitivním účinkům na zdraví. Když si koupíte 100% kokosovou vodu, tak si můžete být jisti, že neobsahuje žádné přidané látky, jako jsou různé konzervanty, barviva, aromata a cukr. Jedná se tak o čistě přírodní nápoj. Jak jsem již zmínil, tak čistá kokosová voda neobsahuje tuk, cukr ani cholesterol. Naopak je bohatá na minerální látky jako je sodík, vápník, hořčík a hlavně draslík. Draslík, který pomáhá hlavně při léčbě vysokého tlaku je v kokosové vodě obsažen několika násobně více než obsahuje banán a 20x více než běžné sportovní nápoje. Čistá kokosová voda, také skvěle hydratuje a to daleko lépe, než čistá voda, ovocné šťávy nebo některé chemické hydratační prostředky. Někteří odborníci tvrdí, že v případě vážné dehydratace lze ve sterilní formě použít i  intravenózně. Což podporuje i WHO ( světová zdravotnická organizace). Jsou případy, kdy se  kokosová voda používá i pro krmení kojenců, protože obsahuje velmi podobné látky, jako mateřské mléko. Je možné ji použít i jako prevenci proti průjmům. Obsahuje navíc i velké množství vitamínu C a vitamíny skupiny B, čímž přirozeně podporuje imunitu. Stále nevěříte, že se jedná o malý zázrak přírody?   Kokosová voda napomáhá hubnutí! A k tomuto faktu se mohu s čistým svědomím přiklonit, jelikož delší dobu bojuji s nadváhou. Samozřejmě nemůžete očekávat, že když vypijete litr kokosové vody tak do rána máte 5 kilo dole, tak to bohužel nefunguje. Nicméně podporuje metabolismus a urychluje až 2x rychleji spalování. Jako další výhoda je příjemně nasládlá chuť, ale bez žádného cukru a téměř bez žádných kalorií. Respektive obsahuje, tak malé množství kalorií, že si ji můžete dopřávat celý den a stejně nepřiberete ani deko, ba naopak Váš organismus se úžasně pročistí (když k tomu nesníte nějaké výhodné menu z fastfoodu). K hubnutí kokosová voda, tedy pomůže a je to velký pomocník! Nicméně bez spojení s fyzickou aktivitou to nepůjde nikdy! Pak je tu tedy možnost zůstat jen na kokosové vodě a hladovět (pokud se nechcete hýbat), ale to je extrém, který nedoporučuji!!! I když je kokosová voda z 95%  ” jen vodou” , obsahuje mnoho významných látek, které jsem již zmínil. Některé z těchto látek působí, také jako lék při zažívacích a střevních onemocněních. Pokud se chystáte své tělo přírodně detoxikovat, tak zvolte čistou kokosovou vodu. Pomáhá totiž  pročišťovat tělo od toxinů. Navíc zbavuje migrén a urychluje látkovou výměnu tuků. ( Takže dámy, zbavte se bolesti hlavy již  jednou pro vždy) Mnoho vrcholových sportovců, kteří dbají na zdravý životní styl podlehli kouzlu a vlastnostem kokosové vody. Kokosová voda, krom všech účinků, které jsem již zmínil, působí také jako přírodní isotonický nápoj, což je vlastně nápoj, který zajišťuje rehydrataci organismu při fyzické aktivitě a oproti vodě dodává tělu energie, spolu s vitamíny a minerály, které tělo při sportu a fyzické aktivitě ztrácí. Nesmím samozřejmě opomenout, že s pomocí kokosové vody, můžete také připravit zcela osvěžující nápoje na párty anebo na teplé letní večery.   Čistou 100% kokosovou vodu si můžete objednat zde
Zobrazit článek >
 
Jak na tvářenku
Tvářenka by měla být neodmyslitelnou součástí denního líčení každé ženy. Dokáže ještě více zvýraznit vaše rysy a podtrhnout ženskost. Víte ale, jak s ní správně naložit?   Je známo, že každá druhá žena používající tento zkrášlující prostředek přesně neví, kam ho nanášet a nebo nenosí vyhovující odstín. Čtěte dál a dozvíte se, jak by to mělo být správně. Jak nanášet tvářenku podle tvaru obličeje? Kulatý obličej už nám z názvu říká, že na něm moc hran přirozeně nenajdeme. Proto je důležité, aby tvářenka vyvážila poměr ostrých a jemných hran. Nikdy tedy nenanášejte růž do zaoblených tvarů. Pokud chcete váš obličej ještě opticky prodloužit, tak linie co nejvíce zkoste a protáhněte. S hranatým obličeje je tomu přesně naopak. Nebojte se hrany zaoblit a vytvořte menší kruh na každé straně. A v jakém místě? Usmějte se co nejvíce a tam, kde je nejvyšší bod vystouplých tváří, se nachází i střed, odkud budete tvářenku do kruhu nanášet. Nejuniverzálnějším tvarem obličeje je ten hranatý. Nanášení je velmi jednoduché. Naneste tvářenku podél lícních kostí. Pro přísnější pohled vytvořte hrany, pro jemný look hrany zaoblete. U srdcového obličeje postupujte stejným způsobem.     Jak tvářenku nanášet? Nejlepší je pořídit si více štětců. Jeden velký, kterým nanesete požadované množství a také jím finálně doladíte look a vetřete barvu do ztracena. Jeden malý kulatý štěteček, který vám pomůže vytvořit krásně oblé tvary a jeden malý hranatý, který vytvoří naopak ty ostré.   Jak zvolit správnou barvu tvářenky? Nejprve byste se měla rozhodnout, zda si chcete koupit tvářenku krémovou a nebo pudrovou. Ta krémová se hodí na suchou pleť, jelikož na té mastné se ráda rozmazává. U tohoto druhu neplatí pravidlo se štetečky. K nanesení vám stačí latexová houbička a nebo jednoduše váš prst. Pokud máte pleť mastnější, určitě užijte raději pudrovou. S barvou je to tak, že by neměla být výraznější než jak se dokáže vaše tvář zabarvit sama. Byla jste včera běhat? Tak si vzpomeňte, jak vypadaly vaše tváře těsně po výkonu. Další možnost je vybírat dle barevné typologie. Zjistěte, zda jste letní či zimní typ. A pokud vám ani jedna rada nevyhovuje, tak si jednoduše prohlédněte vaše nenamalované rty. Stejnou barvou jako mají ony určitě nic nezkazíte. Pokud vás jedna barva nebudete bavit, tak stále platí to, že na podzim a zimu se nosí barvy tmavší a v teplejších ročních obdobích zapůsobíte s tvářenkou světlejší. Letošní rok je v barvách růžové. Pokud chcete přidat efekt opálení, tak na ni naneste ještě lehký bronzer v barvě vaší pleti. Tvářenky a štetce najete zde.
Zobrazit článek >
 
Aby lak na nehty dlouho vydržel…
Také vás nebaví neustálé lakování a odlakovávání nehtů? Přemýšleli jste, jaké by to bylo, kdybyste nehet hned druhý den nemuseli upravovat? Přečtěte si pár rad, jak vyzrát nad neposedným odlupujícím se lakem.   Ještě než se pustíte do lakování, je třeba mít nehty perfektně čisté. Nejprve upravte lůžko i celé prostředí kolem nehtu. Kůžičku zatlačte dolů. Nikdy ji netrhejte ani nestříhejte. Nyní přichází na řadu odmaštění. Možná vám to přijde zvláštní, ale nehty se opravdu dost mastí. Na perfektní vyčištění a redukci mastnoty užijte nejlépe alkohol. Samotná voda nestačí, jelikož nehet nevysuší, pouze ho očistí. Pokud nemáte k dispozici alkohol, postačí vám mýdlová voda nebo jar. A teď už k samotnému lakování. Ještě předtím než nanesete vámi vybranou barvu, použijte podkladový lak. Je přesně určený k tomu, aby k nehtu přilnul. Jeho složení také pomáhá barevné vrstvě usadit se. Dokonce chrání nehet. Jak? Sytě barevné laky můžou pronikat až do samotného nehtu a tam se usazovat. Pokud myslíte, že vám lak na nehty nepřilne ani díky base coatu, tedy podkladovému laku, tak ještě nehty před celkovým lakováním potřete jablečným octem. Nechte je přirozeně oschnout a pak hned lakujte. Kyselina octová je dobrým kamarádem laků na nehty, ty se teď ještě lépe vstřebají a zapůsobí tak, jak mají. Po nalakování první vrstvy zkontrolujte, zda jste lak dostali do všech stran. Pečlivě ho naneste do všech rohů. Máte tak zajištěno, že se vrstvy začnou olupovat déle.   Dejte si pozor na velké nánosy barvy, nejvíce u hlavního laku, tedy barevného. Naneste pouze jednu vrstvu. Při nalakování silné vrstvy lak nikdy perfektně neuschne a může taky vytvořit bublinky. Nanášejte ho směrem od kořene až ke konečkům. Vždy používejte lak krycí. Prodlouží délku výdrže nehtu, přilne k barevnému laku, takže zabraňuje odlupování a dodává nehtům nádherný lesk. Po nalakování jedné vrstvy vyčkejte alespoň deset minut, než položíte nátěr druhý. Po dokončeném lakování vyčkejte nejlépe půl hodiny. Na začátku jsme si řekli, že alkohol je základ pro čištění nehtů. Ano, to je pravda, avšak je také zlo pro nalakované nehty. Jak už víme, vysušuje je. Vysuší dokonce i lak a ten může popraskat a taky se hned oloupat. Platí to bohužel i u antibakteriálního gelu, který možná denně používáte k lepší hygieně.   A co s nehty, když už jsou vrstvy laku oprýskané? Samozřejmě odlakovat, ale hodně šetrně! Aceton nehtům ubližuje už sám o sobě, a tak je přeci nebudeme ničit ještě více. Naneste prostředek na odlakování na vatový tampon a ten podržte lehce přiložený na nehtu. Snažte se omezit přejíždění a zamezte dření. Přirozeně platí, že čím déle ruce máte ve vodě, tím dříve se vám lak poničí. Voda měkčí nejen kůži, ale i lak. Na úklid, při kterém je voda nutností užívejte rukavice. To by bylo vše k samotnému procesu lakování a k ochraně. Nyní si připomeňme výživu. Každý nehet si zaslouží tu nejlepší péči. Pokud mu každý den dopřejete vitamín E, tak se vám odvděčí svou pevností. Pokud jím budete nehet pravidelně potírat, bude dokonalý a zdravý. Jestliže trpíte na lámavé nehty a stává se vám, že se lak odštípne i s kouskem nehtu, zkuste si pořídit doplňky stravy s obsahem vápníku, hořčíku a zinku. Pomohou nejen nehtů, ale i vašim vlasům. A nyní už dokonalé nehty, které vydrží až týden! Všechny druhy laků na nehty včetně nehtového příslušenství najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Nově odkrytá tajemství pyramid
Pyramidy,  stavby opředené mnoha záhadami, které lákají po všech těch letech stále řadu badatelů, záhadologů, ale také i širokou veřejnost a turisty.  Jejich kouzlo patrně nikdy nepřestane fascinovat svět a lákat k sobě řadu návštěvníků. K čemu, ale skutečně pyramidy sloužily ? Jednalo se opravdu o hrobky pro někoho důležitého? Nebo snad byl jejich význam daleko hlubší?   Nejdříve si řekneme co je to vlastně pyramida. Inu pyramida je z pravidla jehlanovitá stavba, jejíž základem bývá většinou čtyřúhelník nebo trojúhelník, nicméně to však může být prakticky jakýkoli polygon. V překladu to znamená, že pyramida má zpravidla tři nebo čtyři strany a tyto strany musí být trojúhelníkové.  Konstrukčně nejjednodušším řešením je postavit pyramidu na čtvercové základně. Díky tomu nevzniká následně problém spojit stěny do jednoho hlavního bodu. Touto konstrukcí se vyznačuje velké množství starověkých pyramid. Nejznámější jsou egyptské pyramidy a núbijské pyramidy, které byly oproti egyptským znatelně menší. Egyptské pyramidy jsou takřka ukazatelem času, byly totiž budovány od doby vlády panovníka Džosera ze třetí dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I. tedy po období čítající téměř 1500 let. Záměr byl vybudovat tyto monumenty jako hrobky králů a později některých jejich významných manželek. Pyramidy byly součástí celého rozsáhlého komplexu náboženských budov. Nicméně i když na první pohled mohl celý komplex působit na někoho malým dojmem, tak tyto komplexy byly vysoce propracované i v podobě tajných průchodů a chodeb, vedoucích  někdy i několik desítek metrů do podzemí. V těchto labyrintech se nacházely různé pasti a a bludné kruhy, aby tak byl ochráněn poklad a mumifikované tělo panovníka. Celkový komplex se vedle pyramidy samotné skládal, také z údolního chrámu, vzestupné cesty, zádušního chrámu a satelitní pyramidy. Stavby se však od sebe mohou značně odlišovat a to hlavně díky silné proměně náboženských představ. V okolí pak vznikaly zejména za Staré říše rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny a jiných příslušníků společenské elity. Čím blíže byla hrobka hodnostáře samotné pyramidě s panovníkem ( i když to mohlo být klidně i několik kilometrů) , tím byl hodnostář nebo člen královské rodiny důležitější a váženější.   Nicméně pyramidy jsou stále opředeny mnoha tajemstvími. Jsou zde teorie, že díky bezchybnému uspořádání a spojitosti s hvězdami měly pyramidy krom famózních hrobek, sloužit také jako jakýsi satelit pro další civilizace. Nebo, že duše faraona se poté odebere do míst na noční obloze, ke kterým byla pyramida natočena. Podle některých teorií zejména se jedná o teorie zastánců pravěkých astronautů se říká, že pyramidy sloužily jako přistávací rampy pro mimozemská plavidla, tuto teorii jsme mohli vidět i zfilmovanou ve filmu a později i seriálu Hvězdná brána.   Autoři knihy však mají vlastní teorie a hlavně metody, kterými se přibližují k odhalení tajemství pyramid. Autoři přistupují k vyřešení záhady z matematického hlediska a docházejí k zajímavým poznatkům.  Zejména přicházejí s poznatky, že pyramidy nebyly primárně postaveny jako hrobky faraonů, ale jako kamenné učebnice, chrámy poznání a vědění,které přenechala vyspělá kultura lidstvu. Pyramidy v Gize a další pyramidy v okolí Nilu, pak mají zobrazovat hvězdnou mapu naší galaxie a dokonce mají odhalovat i tajemství, ze které části galaxie, kterou nazýváme mléčná dráha tato vyspělá civilizace pochází. Je navíc, zcela nepochopitelné, jak mohou být v pyramidách takřka přesně popsané vzdálenosti Země od Slunce a sousedních planet, poloměr zeměkoule nebo dokonce vlastnosti šroubovice DNA. Ano v dnešní době, už tyto informace známe, ale vezměte v potaz,kdy byly pyramidy postaveny nebo se máme spíše ptát kým byly pyramidy postaveny?     Knihu můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Průvodce po mystických místech světa – Sarah Bartlettová
Člověka už od pradávna láká tajemno. Místa, kterou jsou obehnána tajemnými příběhy, pověstmi a legendami. Taková místa jsou z pravidla staré obřadní jeskyně, kde se prováděly rituály k naklonění si přízně bohů na svou stranu. Hluboké lesy a močály, nebo dávná bitevní bojiště a staré hřbitovy.   Jistě se Vám už stalo, že jste se na nějakém místě cítili nepříjemně, měli jste pocit, že Vás někdo nebo snad něco sleduje. A nebo jste se dokonce setkali s nevysvětlitelným jevem, paranormální situací, která ať chcete nebo ne, nemá logické vysvětlení v souladu s našimi znalostmi? Naše krásná planeta je plná záhad. Někteří lidé si však myslí, že ji máme plně zmapovanou a zcela probádanou. Jsou ovšem místa, kam se lidská noha ještě nedostala anebo spíše bála vstoupit. Určitě jste slyšeli různé báchorky, pohádky nebo legendy o strašidlech, děsivých monstrech, čarodějnicích nebo dokonce, že když půjdete v noci na hřbitov uvidíte tam ducha. Napadlo Vás však někdy, co když tyto příběhy nejsou pouze fikce, ale jsou založeny na něčem skutečném? Jistě, je mnoho jevů a podivných situací, které se dají s chladným myšlením a zcela racionálně vysvětlit. Ale jsou takové, které se vysvětlit prostě nedají, ať se snažíme sebevíc. Nemusíme chodit daleko, pokud se chceme podívat na nějaké děsivé, prokleté anebo mýtické místo. Nedávno jsem zde popisoval knihu Záhady a prokletá místa Čech a Moravy (odkaz zde). Dnes Vám přináším pohled na celý svět. A zde Vám vypíši pár mystických a děsivých míst. Každý se snad někdy bál, být v noci sám na nějakém místě, ač už se jedná o prázdné nemocnice nebo léčebny pro choromyslné, hřbitovy či jenom temné místnosti. Některá místa jsou, ale opředena záhadami, prokletími a jinými mystickými příhodami, díky kterým se tato místa, stala opravdu děsivá. Řada lidí se do nich neodváží vstoupit a někteří dokonce ani mluvit a za zmínku o takovém místě musí někteří lidé i několik hodin odříkávat očistnou modlitbu,jen aby si zachránili čistotu těla a duše. Jedno z těchto děsivých míst je  nechvalně známý ” Ostrov panenek” v originále Isla de las Munecas v Mexiku. Tento ostrov je znám jednou legendou. Mladá holčička se za záhadných okolností utopila v řece. Muž jménem Julian Santana Barrera našel v řece její panenku a na památku této holčičky ji připevnil k blízkému stromu. Od té doby začaly řekou, ve které se dívka utopila připlouvat desítky malých panenek, které Julian věšel na okolní stromy, až do chvíle své smrti. Celý ostrov, je tak doslova posetý tělíčky a hlavami malých panenek, které jsou podle legendy posedlé duchem malé holčičky. Podle některých odvážlivců, když postupujete ostrovem, tak Vás panenky prý bedlivě sledují, dokonce se říká, že se jim hýbají hlavy a oči. Když se na ostrov vydáte na vlastní nebezpečí a přes řadu zákazů v noci, tak je prý slyšet zpěv malých holčiček a náhlý křik a pláč.   Patrně nebude žádné překvapením, když v těchto mystických místech bude les. Tento les se jmenuje Aokigahara, nachází se v Japonsku a je znám svým vysokým počtem úmrtí. Z tohoto důvodů se řada turistů a dobrodruhů vydala na průzkum tohoto záhadného lesa, ale ne všichni se vrátili. V roce 2005 bylo v tomto lese zaznamenáno neuvěřitelných 178 sebevražd. Tento les prohledává každý den speciálně vycvičený tým záchranářů.  Výcvik na záchranáře, který bude pracovat v tomto lese trvá přes 2 roky a pečlivě se testují hlavně psychologické profily každého záchranáře. Na všech stromech jsou navíc vyvěšené cedulky s různými nápisy, které mají odradit případné sebevrahy a povzbudit je. Les je navíc velice hustý a některá místa nebyla dodnes prozkoumána.   Dalším místě, které stojí za zmínku je most Overtoun, který se nachází poblíž vesnice Milton ve Skotsku.  Na tomto místě za záhadných okolností ukončilo svůj život přes 600 psů. Psi začali skákat z mostu dolů v 60. letech a od té doby, se na tomto místě zabije minimálně jeden měsíčně. Nikdo netuší proč, se tak děje. Jsou zaznamenány i případy, kdy pes připoutaný na vodítku se snaží uvolnit a usilovně zápasí se svým majitelem, jen aby mohl skočit dolů a ukončit svůj život.  Podle pověstí, které si mezi sebou vypráví místní lidé. Byl most proklet, když na místního řemeslníka poslal pán své psy, místo toho aby mu zaplatil za odvedenou práci. Řemeslník vyvázl sice bez zranění, ale krve chtiví psi napadli jeho dceru, která na následky tržných ran v nemocnici zemřela. Tato a další místa opředená legendami naleznete v úchvatné knize Sarah Bartlettové. Dočtete se například o upírech, kteří se objevovali už v antickém Řecku. O rituálech voodoo, které jsou dodnes opředeny mnoha tajemstvími. V knize se dozvíme, že duše padlých bojovníků , mohou stále zůstat na bývalém bitevním bojišti a hledat padlé kamarády. Z toho důvodů se může stát, že na dřívějších bojištích, kde bylo prolito mnoho krve, uslyšíme stále zvuky zbraní nebo tajemné zvuky. Třeba se necháte inspirovat a některá tato místa navštívíte osobně, abyste záhadě přišli na kloub     Knihu si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Harry Potter tak, jak ho neznáte
Fantasy dobrodružství o malém kouzelnickém chlapci Harrym Potterovi a jeho přátelích se stal jedním z nejznámějších příběhů všech dob. Přečtěte si některá tajemství a různé zajímavosti, které byly ve filmu nebo knize tak nějak skryty.   Že J. K. Rowling promítá svůj život do příběhu a povahy postav patří skutečným osobám, které znala, vám asi není takovou novinkou. Víte, se kterou postavou se ztotožňuje sama spisovatelka? Svou povahu a duši částečně vložila do Hermiony. Navíc miluje vydry, a proto je vydra jejím patronem. Svoje narozeniny slaví však ve stejný den jako Harry Potter, 31. července. V tento den je opravdu má i Daniel Radcliffe. Fred a George slaví narozeniny na Apríla. A nyní něco z filmů a knih. Největší věkový rozdíl mezi postavou ve filmu a tou reálnou ztvárňuje Shirley Henderson v roli jedenáctileté Uršuly. Ve skutečnosti jí v té době bylo 37 let. Daniel Radcliffe nejí slaninu. Na záběr, kdy snídají s Ronem ve Velké síni, musel mít za sebe náhradního herce, který tuto křupavou dobrotu pojídal za něj. Když Harry jede s Arturem Weaslym navšívit ministerstvo, tak na telefonu napíše číslo 62442. Když si dáme dohromady písmenka pod čísly, dostaneme slovo MAGIC. Siriusovo tetování je stejné jako tetování mužů ruských gangů. Tento znak si členové gangu nechávají vytetovat po chvíli, kdy jsou chyceni policií a musí do vězení. Mimo filmový štáb byl u natáčení prvních dvou dílů ságy přítomen i zubař. Hrálo zde tisíce malých dětí a doktor musel řešit nekonečně padajících mléčných zubů každý den. Maskéři nakreslili Harryho jizvu skoro šestisíckrát. Počet však obsahuje i kresbu na čele kaskadéů a dublérů. Harry rozbil při natáčení 160 kusů brýlí. Brumbálovo křeslo je imitace trůnu, který najdete ve Westminsterském opatství. Slovo Brumbál, v originále Dumbledore, pochází ze staré angličtiny od slova Bumblebee, což je v překladu velká chlupatá včela. V roli Lorda Voldemorta se vystřídalo šest herců. Za oficiální tvář se povauje Ralph Fiennes. Většina lidí si myslí, že ho hrál jen on. Robbie Coltrane alias Rubeus Hagrid byl úplně první oficiální herec ve filmu. Při letním natáčení, kdy bylo venko přes třicet stupňů Celsia, musel mít na sobě pod kostýmem speciální chladicí oblečení, aby se jeho organismus nepřehřál. Daniel Radcliffe strávil při natáčení třetího dílu pod vodou čtyřicet hodin. Prodělal kvůli tomu velké ušní infekce. Mozkomorové se nerozmnožují tak jako lidé, ale rostou ze země například jako houby. Tento fakt objasnila Rowlingová až po dopsání poslední knihy. Napadlo vás, co znázorňují čtyři bradavické koleje? Zastupují čtyři živly. Nebelvír oheň, Havraspár vzduch, Mrzimor zemi a Zmijozel vodu. Křivonožku nehraje jen tak ledajaká kočka, nýbrž kočkovitá šelma nazývaná maguár. Nyní něco úsměvného. Došlo vám, že Fred a George házeli v prvním díle sněhové koule přímo do obličeje Voldemorta? Sníh totiž dopadal na temeno hlavy profesora Quirrella. Alchymista Nicolas Flamel skutěšně žil v Paříži. Se svou ženou prováděli různé čarovné pokusy. Je po nich pojmenováno několik francouzských ulic. Rukopisy prvího díu byly odmítnuty dvanácti nakladatelstvími. Editor jako poslední pokus zkusil zaujmout malé nakladatelsví Bloomsbury. To mu vyšlo. Všichni autoři Poberova plánku jsou na konci ságy mrtví. Jednalo se o Remuse Lupina (Náměsíčníka), Petera Pettigrewa (Červíčka), Siriuse Blacka (Tichošlápka) a Jamese Pottera (Dvanácteráka). A na závěr jedna informace, která se netýká filmu ani knihy. Když na telefonu vytočíte linku 1(781) 452-4077, tak budete přepojeni do Bradavic. Můžete se na ni pak dozvědět více informací o kouzelnické škole. Tato sága byla přeložena do 69 jazyků. Nyní už hlavní éra Harryho Pottera pominula, avšak stále si obrovské množství dětí přeje, aby jim domů přišel dopis z Bradavic. Ty starší si zase rádi objasňují nevysvětlené scény z filmu a nebo pátrají po méně známých postavách z knihy. Nyní jste se dozvěděli perličky, které se týkaly převážně herců a postav. Přečtěte si v knize s názvem Magická místa z filmu také něco o prostředí, kde se celý příběh odehrává. Některé informace vás budou přímo šokovat! Knihu Harry Potter Magická místa z filmu najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Vyrobte si domácí čokoládovou smetanovou zmrzlinu s ovocem
Léto je v plném proudu, horké dny je potřeba si něčím osvěžit. Co takhle lahodnou domácí zmrzlinou? Již ve starém Egyptě a Řecku si lidé připravovali medem nebo ovocem ochucený sníh a led. Pravá zmrzlina se ale objevila déle. Dodnes nám je otázkou, zda ochucené zmražené mléko přišlo od Mongolů a nebo z Číny. Jisté ale je, že Italové díky svým plavbám dostali zmrzlinu do Evropy. Zpočátku zmrzlinu znala jen šlechta. Zmražené dobrotě říkali scherbet, což znamená sladký sníh. Z tohoto slova vznikl později náš sorbet. Zmrzlina v českých zemích se rozšířila až v počátku 20. století. To už se vyráběla v každé cukrárně. Dávala se do misky nebo se natírala na oplatku. Zmrzlinový kornout se objevil taky až na počátku 20. století a roku 1903 byl patentován. Později vznikly i nanuky na dřívkách. Zmrzlina se dokonce považuje za lék. Při zánětech ústní dutiny a bolestivém polykání je ideální. Je také výborným zdrojem bílkovin nebo vápníku.   Druhů zmrzlin je obrovské množství a pokud trpíte nějakou alergií, tak není problém najít zmrzlinu vhodnou právě pro vás. Již zmíněné sorbety v sobě mají kolem 25 % ovocné složky. Ovocné zmrzliny obsahují nejméně 25 % ovoce. Do žádné z nich se nesmí přidávat tuk. Vodové zmrzliny dokonce nemají tuk vůbec žádný. Když si koupíte mléčnou zmrzlinu, tak musíte počítat s tím, že bude obsahovat minimálně 2,5 % mléčného tuku. Smetanová zmrzlina má tuku přes 8 %. Ani jedna z nich nesmí obsahovat rostlinný tuk. Speciálním případem je pak zmrzlina s rostlinným tukem, v níž ho je minimálně 5 %. Cena zmrzliny je různá. Zajímavé je, že v cizích zemích za ni zaplatíte více, ale dostanete opravdu velkou dávku. U nás toto sladké pokušení stojí opravdu málo, ale porce jsou i třikrát menší. Jak takovou zmrzlinu vyrobíte doma? Je to opravdu jednoduché. Na přípravu a práci vám stačí pár surovin a necelá hodina času. A protože se většina lidí bojí pracovat se syrovými vejci, tak jsem vybrala domácí recept bez nich.     Budete potřebovat: smetanu ke šlehání (150 ml) plnotučné mléko (250 – 300 ml, dle potřeby) čokoládu (100 g, nejlepší je na vaření, můžete vybrat jinou dle chuti) nerafinovaný cukr (50 g, pokud nechcete zmrzlinou sladkou, můžete dát i méně) kakao (30 – 40 g) ovoce (druh dle chuti, cca 100 g) Postup: Cukr s mlékem přiveďte k varu. Potom ihned odstavte a rychle k němu vmíchejte již rozpuštěnou čokoládu s kakaem. Po důkladném promíchání nechte chladnout, můžete ji dát na pět minut do mrazáku. Našlehejte smetanu. Jakmile bude čokoládový krém studený, vmíchejte šlehačku. Na závěr přidejte ovoce. Nejlépe hutná čokoládová zmrzlina s borůvkami nebo banánem. Hotovou zmrzlinu dejte do jakékoliv nádoby a vložte do mrazáku na 15 minut. Poté vyjměte, promíchejte a naplňte zmrzlinou formičky. Můžete ji ponechat i v původní nádobě. Zmrzlinu nechte minimálně 4 hodiny chladnout. Nejíte čokoládu?  Není problém vynechat kakao i samotnou tabulku čokolády. Tyto suroviny nahraďte pudinkem, který smícháte s ostatními položkami stejně tak jako čokoládu. Dochuťte vanilkovým cukrem. K této zmrzlině doporučuji přidat maliny nebo jahody. Jednoduché, že? Tato zmrzlina je opravdu delikátní. A pokud máte v rodině velké ,,mlsouny‘‘, tak raději rovnou vyrobte dvojitou dávku. Kbelík a rýč na zmrzlinu najdete zde Formy na zmrzlinu najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Tajemství zázračných mandal
Přesný překlad slova mandala nás přivede k výrazu magický kruh. Ano, jakousi magii tento útvar v sobě nosí. Pojďme si ho více přiblížit.   Historie mandal se nedá přesně vystopovat. Zda v moc mandal věřil člověk i v paleolitu, kde se obrazce prvně vyskytovaly, už nezjistíme. Mandaly se dnes nachází po celém světě. Z historických dokladů můžeme blíže zkoumat například trojrozměrné mandaly v podobě pyramid (Egypt). Dodnes je taky oblíbené užívaní lapačů snů (Amerika) nebo jen časově omezené tvořní v písku, ve kterém se dnes konají soutěže (Tibet). Pojem mandala k nám přišel z východu. Do světa se dostal díky C. G. Jungovi, švýcarskému lékaři a psychoterapeutovi, který přenesl slovo i do psychiatrie. Z psychiatrického světa byly převedeny mandaly do světové psychologie, kde dodnes léčba probíhá způsobem arteterapie, léčení pomocí náčrtů a maleb. Nyní s mandalami silně pracuje terapeutka Joan Kellogg, která vytvořila takzvaný Velký kruh mandaly. Je to test, který rozděluje mandaly do 12 typů. Každý náčrt odpovídá jedné etapě v našem životě. Pokud vás toto téma zajímá více, obraťte se na brněnské Centrum Mandala. Zde si test můžete vyzkoušet. Mandaly jsou symboly rovnováhy a přirozené jednoty všech národů a každého náboženství. Mohli bychom je nazvat také jako nástroje pro sebepoznání, komunikaci a relaxaci. Lidé, kteří se snaží najít smysl života se obrací na mandaly. Věří, že s nimi bude jejich svět lepší. Ti co se už svou duši našli nebo jen chtějí odpočívat si jsou jisti, že pomocí nich provedou dokonalou duševní očistu. Asi vás napadne, jaké dvě ,,součástky‘‘ mandal jsou nejdůležitější. Je to samozřejmě tvar a barva. Tvar představuje energii ženskou. Mužská energie je zastoupena barvou. Spojením vzniká dokonalý symbiotický celek. Tvoří se harmonie, která se postupně přesouvá z papíru do naší duše. Můžete vytvářet mandaly vlastní, podle předlohy a nebo je jen vybarvovat. Pro začátek je asi nejlepší koupit si knihu, kde jsou již předem vytvořené šablony. Jak vybrat tu správnou? Velmi jednoduše. Zkrátka vezměte tu, ve které se vám, zatím černobílé, mandaly nejvíce líbí. Studování již zhotovených mandal je velmi složité i pro odborníky. Jedna mandala se dá rozebírat hodiny. Vy si doma můžete udělat alespoň malou analýzu pomocí barev. Podívejte se na mandalu a prohlédněte si, jaké barvy jste použili a také prozkoumejte i to, jak barvy vedle sebe kombinujete. Významy barev: Bílá – světlo, čistota, očista, andělé, léčba Žlutá – přátelství, energie, vůle, ušlechtilost, archanděl Gabriel Oranžová – důvěra, silná vůle, sebekontrola, archanděl Uriel Červená – vášeň, síla, zdatnost, energie (mužská), silné zdraví Růžová – láska, mateřství, síla (ženská), důvěra, něha, svůdnost, archanděl Rafael Fialová – poznání, duchovno hloubka myšlenek Modrá – klid, plynutí, ochrana, bezpečí, archanděl Michael Zelená – příroda, klid, uzdravení, přirozenost Hnědá – Země, bohatství, zakotvení, pevné pouto Možná jste slyšeli o procesu ničení mandal. To nemá nic společného s devastací, nýbrž s celým rituálem. Například v Tibetu, kde jsou tvořeny mandaly pískové, se hned obrazce po dokončení mažou. U nás je možno obojího. Mandalu si můžete uchovat v případě, že do ní kreslíte svou duši, nápad nebo ji tvoříte za účelem relaxace. Pokud však do mandaly vnesete něco, čeho se chcete zbavit, tak si ji rozhodně nenechávejte. Nakreslete, případně prohlédněte a pak ihned ji zlikvidujte. Mandaly se nachází všude kolem nás. Proč je taky nevlastnit, když nás uvedou do pohody, že? Vybarvování mandal zklidní duši, podpoří její klid a nastolí tělu rovnováhu. Ještě lépe se budete cítit při poslechu vámi oblíbené hudby a se zapálenou svíčkou. Tvorba mandal stojí alespoň za zkoušku! Mandaly najdete zde.
Zobrazit článek >
 
S vášní pro jídlo – rozhovor se spisovatelkou Denisou Bartošovou
  Dnešní rozhovor nám poskytla spisovatelka a uznávaná dekor stylistka paní Denisa Bartošová. Hezký den, paní Deniso, děkujeme, že jste přijala naše pozvání k rozhovoru, ráda bych seznámila naše čtenáře s Vaší  kariérou a představila jim blíže významnou a kreativní ženu. Narodila jste se v Praze, na rok se samozřejmě neptám, ale zeptám se, co Vás přivedlo k činnosti dekor designu, byla to touha něco vytvářet už od malička a dětských let? Bylo to třeba tak, že už Vaše maminka byla kreativní žena se smyslem pro krásno? Nebo se tato úžasná vlastnost podědila přes generaci? Ano, narodila jsem se v Praze (a klidně – v roce 72  ) a vyrostla na pražském Smíchově. Tvoření mě vážně „bralo“ už od malička, bylo tak nějak mou součástí.Od první třídy po celou základní školu jsem navštěvovala Lidušku, obor výtvarný – kresba, malba, keramika. Jako dítě jsem byla deprimovaná, že dostávám dvě vysvědčení místo jednoho  . Už jako malá jsem také svým blízkým vyráběla dárky, třeba k Vánocům. Maminka moc kreativní není, ale její tatínek maloval obrazy a napsal knihu. Můj taťka byl ale docela kutil, takže genově jsem si asi něco z rodiny odnesla. Vystudovala jste nějaký příbuzný obor? Vystudovala jsem obor Módní návrhářství, takže zlehka asi ano) Mnoha našim čtenářům je známá knížka – Láskominy Denisy Bartošové, můžete těm ostatním, kdo knihu ještě neznají, přiblížit, kde vznikl její název a co kniha skrývá? Určitou nápovědou nám můžou být Vaše slova: „Láskominy jsou to, co milujete! Láskominy jsou jediný výraz, který dokázal alespoň okrajově pojmout všechno to, co je v knize. Tedy všechno to, co ráda dělám – tvořím, vařím a vymýšlím.” Můžete, prosím, tuto nápovědu rozvinout?  Název knihy Láskominy jsem společně s tehdejší šéfredaktorkou Smart Pressu Adélou Hálkovou vybrala proto, že jsem cítila nutnost propojit název první knihy právě s touto druhou. Beru je totiž jako dvě ségry a tak jsem chtěla, aby názvem i designem byly harmonické a souvisely spolu navzájem. No zbytek vysvětlení už máte z naší anotace… A jakého ocenění kniha dosáhla? Má druhá kniha opět vybojovala zlato v mezinárodní soutěži Gourmand World Cookbokk Award za rok 2015. Tentokrát v kategorii pro mě osobně mnohem významnější, i když prestižnější je asi ocenění knihy první za Design. Na první příčce jsem totiž stanula v kategorii Entertaiment/Zábava, což znamená, že moje kniha se stala nejzábavnější kuchařskou knihou pro rok 2015 na celém světě. Velmi úzce to souvisí s mým přáním, aby se čtenář mojí knihy vážně dobře bavil! My, co máme rádi Vaše nápady a povídání, tak víme, že toto nebyla Vaše první kniha, předcházela jí  “Láska prochází kuchyní”, kniha, která  VYBOJOVALA v PEKINGU 1. místo v kategorii DESIGN v MEZINÁRODNÍ soutěži Gourmand World Cookbook Awards za rok 2013. Řeknete nám něco bližšího k tomu, jak kniha vznikala? Podílela jste se na ní sama? Je jasné, že si nestačí říci jeden den – vydám knihu…. a kniha je na světě, jak dlouho zrála vaše touha se do knihy pustit a čekala roky v dolním šuplíku? Pomáhal Vám někdo v začátcích s vydáním nebo byl někdo blízký, kdo Vám takříkajíc vedl ruku ? Stvořit, protože v mém případě říct „napsat“ vážně nestačí  vlastní knihu měla vlastně jako první moje kamarádka a kolegyně fotografka Alena Hrbková, se kterou jsem také tu první nafotila. Jednou, při focení asi nějakého dekoru pro časopis začala nahlas přemýšlet, že bych měla vydat já svou vlastní knihu. Tenkrát jsem nad tím mávla rukou a smála se jí s tím, ať to klidně zařídí…a pustila jsem to z hlavy… Jenže ona o tom vážně jednala s vydavatelstvím Smart Press a to mělo zájem o návrh knihy, kterou bych chtěla udělat. Došlo na první schůzku, ale pak tento projekt spal v šuplíku ještě asi dva roky. Měla jsem hodně práce a pustit se do něčeho takového bylo bláznovství. Po téhle době jsem jako dekor stylistka spolupracovala se Smart Pressem na knize Sladký design Hanky Rawlings a právě Adéla Hálková, šéfredaktorka SP na mě „udeřila“, kdy už pošlu návrh své knihy, že jí vážně chtějí vydat… No a tak jsem doma sedla, hodila do mailu hrubý koncept a do týdne bylo potvrzeno, že knihu vážně budu dělat. Co se samotné tvorby knihy týká, bylo to pro mě velice náročné období. Nikdo vám, navíc jako OSVČ, volno na takovou tvorbu prostě nedá… Musela jsem vše stíhat k mojí běžné práci, abych se uživila, což mě stálo veškerý volný čas a to ne jen během dne. Pro první knihu jsem si vážně všechno dělala sama, od vymýšlení receptů, po vaření a balení a vše gradovalo v den focení. Většinou jsem dva dny vařila a připravovala a třetí den dojela fotografka a fotilo se. Celý ten proces trval téměř dva roky. Nedokázala jsem nikde polevit, nejprve psaní, pak testování receptů a opravy. Následně samotná tvorba, focení. Nakonec editace textů, korektury a samozřejmě jsem “kecala” i do grafiky. Jednoduše to, co běžně dělá pro jednu knihu celý tým, tím jsem si já vším prošla sama. Samozřejmě po boku s profíky v oborech. Někteří autoři kuchařek třeba jen předají texty, recepty a zbytek nechávají právě na týmu. To bych já nedokázala. Kniha je pro mě natolik osobní, že potřebuji být naprosto u všeho. Ruku mi nikdo nevedl, nikdo do mojí tvorby nezasahoval. Řídila jsem se tím, co se líbí mně, vlastně poprvé v tomto oboru jsem tvořila jen sama za sebe. O to to ale bylo těžší… Asi v polovině focení jsem se bála, že dělám děsnou hloupost, že jsem se zbláznila, že tohle nikoho nebude zajímat a sama sebe se ptala, jestli nejsem až moc nafoukaná. Ale jak fotografka postupně posílala hotové fotky a já sledovala reakce rodiny, známých a redakce SP pomalu jsem se uklidňovala. Nadšení bylo velké, dodávalo mi sebedůvěru…Po focení jsem také „rozvážela“ navařené a krásně zabalené jedlé dárky po příbuzných a kamarádech a zpětná vazba mi dodala ten zbytek jistoty, kterou jsem tak moc potřebovala.     Připravujete nějaké knižní pokračování, máme se na co těšit? Od knižní tvorby bych jen nerada odcházela. Obrovsky mě to baví a naplňuje, nejvíce pak jednotlivé dopisy od čtenářů, které mě vážně až dojímají a chodí mi po celou dobu, co jsou knihy na světě. Takže ano, pokračovat určitě chci a ráda bych začala už tento podzim. Snad vše klapne tak, jak si představuji. V dnešní době je to všechno trošku složité. U knih jsem se už u té první rozhodla nedělat kompromisy. Knih jako takových si velmi vážím, bez knih bych nemohla vůbec existovat. A i když nepíšu žádnou hodnotnou literaturu a možná právě proto chci a potřebuji, aby každá stránka byla vychytaná do sebemenšího detailu. Tím pádem se logicky jedná o poměrně drahé projekty a pro vydavatele je taková kniha velkou investicí a samozřejmě ji musí důkladně zvážit. Kvalitně vyrobená kniha je pak v důsledku na české poměry drahá, čímž se snižuje její prodejnost. Na druhou stranu i obyčejná kniha jako román dnes stojí kolem čtyř set korun a to jsou v ní pouze písmenka i když samozřejmě krásná a hodnotná. Na mojí knize pracuje profesionální fotograf desítky dní, další desítky dní ladíme s ilustrátorkou obrázky, další týdny se řeší grafika, texty a korektury. Nakonec tiskárna a papír, distribuce. Všichni ti lidé, celý tým, chtějí a potřebují samozřejmě za svou práci zaplatit. Tohle všechno si samozřejmě koncový zákazník nedokáže představit a já jsem ráda, že mu mohu takto, v tomto rozhovoru, to, jak kniha vzniká aspoň trochu přiblížit. Všichni víme, jak je těžké se ve světě prosadit, povedlo se Vám to určitě tvrdou prací, za kterou jsou stovky a stovky hodin, potkalo Vás také něco, čemu se říká štěstí nebo náhoda, co by dopomohlo k Vašemu úspěchu? Já to s těmi všemi oceněními zas tak úplně do dneška vlastně nechápu. Bylo a stále je to pro mě jako pohádka o ženské z malinké země, která prvně v životě udělala něco sama za sebe. Je mi to celé záhadou. Možná mám na tohle všechno příliš skromnosti. Faktem, který dokáži uznat je, že to jak knihy vypadají a doufám i působí je asi mimo standart. O to větší poctou mi je ocenění v tak velmi prestižní celosvětové soutěži s mezinárodní účastí. Na druhou stranu je mi poměrně líto, že svět mé knihy dvakrát uznal jako vážně nejlepší, ale u nás se knihy zas tak dobře neprodávají. Ne, že by to byly propadáky, ale u nás prostě prodává „obličej v televizi“. Stále nejprodávanější jsou Polraichové, Dity, Karolíny… Jinak jak přesně knihy porota posuzuje vůbec netuším, to je přísně tajná věc. Na slavnostní ceremonii se vyhlašují pouze tři první místa z nominovaných sedmi až dvanácti knih. Pokud se neumístíte tedy do toho třetího, víc už se nikdy nedozvíte. Každopádně pro mě bylo velkým štěstím se díky knihám podívat tak daleko, cestování mám vážně moc ráda. Víme o vás, že jste také byla spoluvydavatelkou časopisů, přiblížíte našim čtenářům kterých časopisů a zda v této činnosti ještě máte vůbec čas pokračovat ? Celý loňský rok jsem se naplno věnovala tvorbě časopisu Krásný venkov, kterého jsem byla tváří a přispívala do časopisu Nové proměny bydlení jako interiérová designérka vydavatelství Deco Media. Vydávat vlastní časopisy je velmi náročná disciplína. Hodně práce mi nevadí, to naopak, ale bohužel jsem se nedokázala shodnout s redakcí na tom, jak bych chtěla svou práci dělat. Po dlouhém váhání a promýšlení jsem na konci roku ze společnosti odešla jako spoluvydavatelka a nadále spolupracuji s oběma časopisy externě. Byla jsem totiž emočně obrovsky vyčerpaná a tenhle krok mi velmi ulevil. Času mám tedy nyní celkem paradoxně docela dost, ale doufám, že ho budu moct v klidu věnovat právě tvorbě nových knih a také sama sobě, svému domu, zahradě a všem mým chlupáčům a opeřencům  . Asi rok a půl mám nově slepice a stala jsem se tak účastnicí projektu mého dnes už kamaráda Petra Dobrého www.slepicevnouzi.cz. Moc ráda takové projekty podporuji, Slepičky mají propagaci v mé druhé knize. Tým „Slepic v nouzi“ jezdí a rozváží zachráněné slípky v zástěrách, které jsem pro tuhle organizaci navrhla. Obecně si myslím, že tohle má vážně význam. V první knížce jsem pro změnu podpořila kočičí útulek Kočičí domov Sluníčko, kde se aktivně podílí má kamarádka Jana Michlanová. Když mohu, každý takový projekt podpořit, neváhám. Naposledy jsem na Umísťovací výstavě kočičího útulku vedla workshop pro děti a vyráběla s nimi hračky pro kočky. Takže případný další volný čas rozhodně budu i nadále věnovat takto dobrovolnicky. Udělat totiž něco pro někoho, kdo to vážně potřebuje a sám nemůže – právě jako jsou kočky a psi v útulcích nebo třeba právě slepice z velkochovů, jen tak, bez nároku na nějakou finanční odměnu mě dokáže totiž nadopovat energií na několik týdnů do předu. Spousta našich čtenářů ví, že mohou nakupovat na Vašem obchodě Desina Design. Můžeme tam zodpovědně poslat všechny ty, co hledají dárek pro své nejbližší. Najdeme zde inspirativní dárky pro ženy, ale i praktické dárky pro muže a nápadité dárečky pro naše nejmenší. Povíte nám něco bližšího k Vaší nabídce? Dáváte přednost českým výrobcům? Najdeme zde i Vaše výrobky? Nebo pouze Vaše nápady, kdy je realizuje někdo jiný? Původní vize obchodu byla prodávat pouze vlastní výrobky. To se bohužel ukázalo nereálné jak časově, tak finančně. Navíc najít v ČR výrobce, který je ochotný zkusit dělat něco jinak je tedy docela oříšek pro otrlé. Pokud nechcete něčeho rovnou kamion, moc se nechytáte. Pak jsou tu drobní výrobci, ale jejich ceny – pochopitelně – neslibují moc velký výdělek pro vás. Můj obchod je tedy kompromisem. Některé výrobky – jako třeba sezonní dekorace, šperky a pár dalších drobností vyrábím sama. Další, jako třeba soustružené etažéry na dorty, bandasky, litinové smaltované nádobí vyrábím ve spolupráci s českými firmami, které jsou ochotné se domluvit. Svojí lásku k oboru návrhářství si ukájím v navrhování zástěr, které pro mě šije ta nejšikovnější ženská na světě. No a další výrobky pečlivě vybírám, jak u českých výrobců, tak i dovozové. Dokonce jsem letos pro svůj obchod nakoupila i pár kousků v Číně a bylo pro mě vlastně velkým překvapením, že i tam se dají vybrat vážně luxusní a kvalitní kousky. Jenže ty se k nám prostě nevozí. A tak, pro mé zákaznice co nevidět za pár týdnů uvedu tyhle moje úlovky z výletu na trh. Moc se na to těším. Také jsem si dovezla pár kousků výšivek klasických čínských motivů, jako jsou pivoňky a sakury a plánuji limitovanou kolekci zástěr v asijském stylu. Reálné je její uvedení na trh na jaře, kam právě květinové vzory krásně zapadnou. Máte také někde kamennou prodejnu, poradíte nám kde bychom ji našli, kdybychom si chtěli udělat výlet kam byste nás tedy pozvala? Kamennou prodejnu jsem měla u nás v Kostelci nad Černými lesy na náměstí. Po roce a půl provozu se ale ukázalo, že valná většina tržeb pochází z internetového prodeje a tak jsem ve vlastním domě vytvořila malý showroom. Bohužel, ten nyní musel ustoupit stranou z rodinných důvodů a tak v současné době mám pouze eshop, doma sklad, kde je možné si vybrané zboží vyzvednout. Uvidíme, co přinese budoucnost. V plánu původně bylo i malé studio na kreativní kurzy, na které teď nemám prostor, ale nikdy neříkej nikdy. Nakonec je možné, že pár kurzů zkusím uspořádat v mé vlastní kuchyni a uvidí se, jaký bude zájem. Třeba mě to nakonec ještě překvapí! A pro dobrou náladu Vám přinášíme 4 netradiční recepty od Denisy Bartošové. To prostě musíte vyzkoušet !     Knihu Láska prochází kuchyní můžete zakoupit v eshopu Eiffel Optic – zde Fotografie k článku poskytla Denisa Bartošová ve spolupráci s nakladatelstvím Smart Press. Autor: Milena Drtinová
Zobrazit článek >
 
Versace a čtyři nejoblíbenější vůně této značky
Versace je špičková značka, kterou zná celý svět. Mezi její oblíbené produkty patří hlavně oblečení a parfémy. Přečtěte si o vzniku módního impéria a posuďte s námi, zda jsou zvolené vůně těmi nejlepšími i pro vás.   Gianni Versace, zakladatel této značky, pocházel z chudé rodiny. Spolu se sestrou Donatellou se později stali špičkovými návrháři. Velkým vzorem pro budoucí povolání jim byla jejich matka, která živila celou rodinu. Pracovala jako švadlena. Gianny již jako malý moc rád matce při práci pomáhal. V 70. letech odešel z domova do Milána a začal se hned živit jako návrhář. Pracoval pro značku Genn nebo Callaghan. Vždy byl obdivovatelem kožených materiálů, a tak pro značku Complice navrhl celokoženou kolekci. Roku 1978 založil již známou značku Versace. První butik otevřel v Miláně. Jeho móda byla něčím speciální, jelikož měl jako gay velmi impresivní představivost s erotickým podtextem. Postupem času jeho tvorbu začali vyhledávazt i známé celebrity. O jeho dílo měla zájem například Madonna nebo taky Elton John, Lady Gaga, Halle Berry a další umělci. Oblékal i princeznu Dianu. V 90. letech mu byla diagnostikována rakovina. Podstoupil těžké a velmi náročné chemoterapie. I přes ně dokázal myslet na to nejdůležitější v jeho životě – na vývoj další kolekce značky. Nápady stále přímo zářil. Osud mu však nepřál a roku 2007 byl zastřelen, když se vracel z baru do své vily v Miami. Na jeho místa nastoupila Donatella. Velká část vlastnictví připadla také její dceři. Donatella zpočátku zachovala na počest svého bratra stejnou ideu přehlídek, jako je například skleněné molo nad vodou. Postupem času však přidávala do značky svůj šarm. Dnes se značka specializuje na dámské i pásnké oblečení, doplňky a kosmetiku, dokonce i nábytek. A proč znak medúzy? Motiv má svůj příběh. Medúza značí neobyčejnou ženu s dokonalou krásou, která dokázala svést každého boha. Vybrala si však toho špatného a bohyně Athéna na ni uvalila trest. Její nádherný obličej proměnila v tvář medúzy. Tak vznikl proslulý znak Versace. A jaké jsou nejoblíbenější vůně této značky? Bright Crystal Vůně je vzácným šperkem každé ženy. Tento lehce svěží a květinový parfém dodá vašim dnům sílu, sebevědomí a podpoří vaší krásu. Je velmi líbivá, poměrně univerzální, vhodná jako dárek. Základ: akašové dřevo, ambra, pižmo Srdce: lotosový květ, magnólie, pivoňka Hlava: granátové jablko, yuzu     Versense Versense kopíruje svěžest předchozího parfému, avšak přidává jí ještě větší sílu. Obal vůně připomíná jarní zahrádku. Představte si, že vycházíte ven z domu a vidíte, jak květiny začínají kvést a slunce hřát. Do tohoto pocitu vás vůně vtáhne. Základ: santal, cedr, olivovník, pižmo Srdce: kardamon, fíky, mořská lilie, jasmín Hlava: mandarinka, bergamot Crystal Noir  Tato vůně zase představuje kouzlo magie. Převádí kouzla na smyslnost. Pro změnu vás zavede do exotických a orientálních krajin. Velkým plusem vůně je, že s její silnou sladkostí se prolíná mimořádně jemný tón, který vaše smyslové buňky donese až do ráje. Zajímavé je, že v jejím složení toho moc nenajdete, avšak právě tato střídmost nejspíše podporuje její jedinečnost. Základ: pižmo, ambra Srdce: živá gardénie Hlava: vzdušné tóny   Pour Homme Toaletní voda Pour Home byla vytvořena pro muže i ženy. Verze pro dámy si nezískala oblibu, jelikož v sobě nenese nic zajímavého. Naopak ta pánská na trhu velmi zabodovala. Ačkoliv je vůně velmi lehká, vydrží poměrně dlouhou dobu. Krásná barva flakonu nám naznačuje, že vůně bude mít něco společného s vodou. Její složení to dokazuje, neboť spousta složek pochází od Středozemního moře. Zkuste také přičichnout k této svěží vodní hladině. Pokud přemýšlíte o dárku, zvolte právě tuto vůni, opět platí, že se bude líbit téměř každému. Základ: cedr, ambra, pižmo Srdce: pelargónie, hyacint, šalvěj muškátová Hlava: listy hořkého pomeranče, bergamot, citron A jaký je váš voňavý favorit? Vůně Versace najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Jak vybrat správné náušnice?
Nevíte si rady, při výběru náušnic? Teď už bude koupě jednodušší. Přečtěte si rady, jak si správně náušnice vybrat a jaké typy se k vám hodí. K závěru článku se dozvíte i pár zajímavostí ze světa těchto šperků.   Náušnice podle typu obličeje Tvar obličeje je při koupi náušnic snad to nejdůležitější. Je přece přirozené, že si chceme vybrat ty, které nám budou slušet, podpoří naši krásu a utlumí nechtěné rysy. Kulatý obličej potřebuje opticky prodloužit nebo vyrýsovat. ANO: dlouhé, visací, s ostrými hranami (trojúhelníkové, obdélníkové,..) NE: kruhové, perličky, kapičky Hranatý obličej je přesným opakem toho kulatého. Vlastně si stačí vybrat jakékoliv náušnice, které jsou zakázané kulatému obličeji. ANO: slzičky, kapičky, drobné náušnice NE: velké a honosné, visací, hrany Pokud máte oválný tvar obličeje, tak jste, co se týče náušnic, vyhráli. ANO: všechny typy již zmíněných náušnic NE: visací oválné  S trojúhelníkovým obličejem můžete být také poměrně spokojeni. Vyhněte se spíše menším tvarům, ale ke krátkým vlasům se hodit budou. ANO: spirálky, visací, oblé i hranaté tvary NE: trojúhelníkové s hlavním hrotem mířeným dolů       Barva a styl náušnic Pokud jste typ světlý, zvolte bílé zlato a nebo stříbro. Barevné a zlatavé odstíny budou více slušet lidem s tmavší pletí. Pokud se vám nedaří náušnice sladit se zbytkem šperků, tak nesmutněte. Letošním hitem je kombinace nejen různých barev, ale i stylů. Pokud si chcete vzít náučnise stříbrné a řetízek a prsteny máte zlaté, tak postačí, když si na ruku navléknete o jeden (stříbrný) prsten navíc. A styl roku 2016 je na světě! Větší novinkou je také růžové zlato, které se v posledních letech stává velmi oblíbeným. V módě jsou nyní i vintage šperky. Myslete na to, k jaké příležitosti šperky vybíráte. Okázalé, třpytivé a honosné šperky se hodí na večer. Na běžné nošení vyberte decentní, které nejsou příliš těžké a hodí se ke všemu. Pokud si na jakoukoliv slavnost chystáte vzít večerní šaty s odhaleným dekoltem nebo zády, vyčešte vlasy nahoru a k nim si vezměte dlouhé visací náušnice. Uvidíte, jaký dodají vašemu outfitu ještě větší šmrnc. Dětské šperky Toto téma si zaslouží vlastní odstavec. Každá mladá slečna si přeje nějaké krásné náušnice. Obvykle to taky bývá první šperk, který malé dítko dostane. Je vhodné vybírat ty, které jsou přímo určené pro děti. Pro pohodlné nošení by měly být náušničky lehké. Pokud chcete, aby je vaše dítě nevnímalo, vyberte náušnice s maximální váhou do 2 gramů. Vzhledem k tomu, že si asi přejete vybrat náušnice na delší dobu, měly byste do nich investovat více a vybrat náušnice z pravého zlata. To je velmi šetrné k dětským uším a navíc má nekonečně dlouhou životnost. Dbejte i na zapínání náušnic. Ty by měly obsahovat dětskou brizuru, která náušnice chrání před rozepnutím. Často se tato zapínání umisťují dopředu, pro lepší manipulaci. A pár zajímavostí nakonec. Věděli jste že.. ..lidé ve Starém Řecku a Římě věřili, že diamanty jsou slzy, které vyplakali bohové? V Římě ještě panoval názor, že jsou to hroty šípů Amora. Již v té době zhotovovali náušnice s drahocennými diamanty, protože doufali, že když budou mít ,,kousek boha‘‘ u sebe, tak jim dodá sílu, štěstí a dokonce věčný život. ..nejstarší dochované náušnice (z drahých nerostů) jsou staré více než tři tisíce let? ..je velký rozdíl mezi diamantovými a briliantovými náušnicemi? Každý briliant je diamant, ale ne každý diamant je briliant. Jde totiž o vybroušení diamantu. Pokud chcete koupit briliantové náušnice, tak kupujete ty, které obsahují diamanty vybroušené na briliantovém brusu, jež má 58 faset. ..nejdražší náušnice na světě byly vydraženy v aukční síni Christine’s za 3,96 milionu amerických dolarů? Nesou na sobě dva kolumbijské smarady, které neobsahují žádné inkluze. Váží 13,56 a 12,91 karátů. Diamanty, umístěné nad smaragdy, váží 1,84 a 1,81 karátů. Náušnice všech druhů a barev najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Jak zhubnout? Jde to!
    Většina lidí na světe si zcela jistě minimálně jednou za život řekla, že by mohli zhubnout pár kilogramů. Je jedno, zda před očekávanou dovolenou, svatbou nebo na zapůsobení na opačné pohlaví.   Jak co nejrychleji zhubnout? Klasická otázka, na kterou stále nezná mnoho tazatelů správnou odpověď. Někteří spoléhají na čarovné pilulky, které když si dáte každé ráno, tak Vám dopomohou zhubnout. Tyto „zázračné“ pilulky však stojí mnohdy i několik tisíc korun a spolu k nim dostanete redukční jídelníček, který funguje pouze při správné kombinaci pilulek, chemických přípravků od dané firmy, která Vám tento „zázrak“ doporučila a sestavila Vám k tomu „zdarma“ jídelníček. Ruku na srdce, když někdo bude držet redukční dietu, tak bude hubnout i bez použití těchto chemických, tedy pardon „zaručeně přírodních“ přípravků. Myslím a hlavně doufám, že jste si mohli všimnout, že nepíši nikdy o ničem, s čím nemám vlastní zkušenosti anebo jsem si danou věc nevyzkoušel osobně. Vždy tedy, ať píši o knize, hře, pomocníku do domácnosti nebo bezpečnostní kameře do auta, jsem se s danou věcí seznámil a osobně vyzkoušel (v případě her osobně zahrál, u knih přečetl atd.). A tedy i s hubnutím a redukcí váhy mám vlastní a hlavně dlouholeté zkušenosti. Nebudu lhát, když prozradím, že jsem také vyzkoušel výše zmíněné zázračné pilulky a tajně doufal v onen slíbený zázrak. Výsledkem však vždy bylo ze začátku úbytek pár kilogramů a to zejména díky změně životosprávy a dodržování jídelníčku, ale po nějaké době se vrátil jojo efekt. Dnes bych Vám rád poradil. Jak zhubnout nějaké to kilo bez jojo efektu, ale hlavně zdravě, bez hladovění a s chutí! Mnoho odborníků doporučuje jíst častěji, ale v malých dávkách. Ano je to rozhodně lepší než držet hladovku. Hladovkou si spíše ještě více uškodíte. Tělo je totiž dokonalý „stroj“ a v případě pocitu dlouhodobého hladovění si pak vždy, když dostane, nějaké živiny okamžitě začne vytvářet zásoby „ na horší časy. Nicméně každý člověk je naprostý originál!Tudíž to, co působí na jednoho, nemusí logicky působit na druhého a tak to platí i u tohoto doporučení jíst častěji, ale menší porce.  Z vlastní zkušenosti mohu říci, že u mě to mělo spíše opačný efekt. Místo 3 jídel denně jsem vyzkoušel jíst 6x denně menší porce, při zachování stejných aktivit a výdejů energie. U první varianty jsem se nespravoval, ale ani nehubl. U druhé varianty, tedy jíst více jídel o malých porcích jsem za měsíc přibral 5 kilogramů. A mohu jen říct, že jsem si opravdu nedával k snídani pečený bůček a k večeři dvě pizzy. Jednoduše na každého funguje jiná metoda, musíte tedy při hubnutí nejdříve zjistit, která metoda je pro Vás tou nejvhodnější, abyste si nepoškodili zdraví a neudělali více škody než užitku. Každopádně souhlasím s tvrzením odborníků, že je správné jíst nejdéle 2 hodiny před spaním, ideální jsou 3 hodiny, ale to záleží na Vaší celodenní zátěži. U stravy zůstaneme, když se podíváte na některé odborné weby a diskusní fóra, tak Vám většina zkušených „fitnesáků“ řekne, že strava je základ. Ano je tomu skutečně tak! Pokud chcete zhubnout, vyrýsovat postavu, získat větší svaly a celkově se cítit více fit, tak správná strava je opravdu základ a tvoří 70% úspěchu, zbylých 30% můžeme rozdělit na 20% fyzická aktivita a 10% mysl, vůle a odhodlání. Strava musí být pestrá, vyvážená a musí Vás bavit! Pokud máte sice jídlo vyvážené, bohaté na živiny, ale při pohledu na talíř se Vám bude zvedat žaludek a v hlavě si budete říkat „Bože, ať to mám už za sebou“, tak se na to raději vykašlete a dejte si něco co Vám chutná, protože takhle stejně ničeho nedosáhnete a ještě se budete trápit. Pokuste se, aby se Vám jídlo, které si připravíte, líbilo na pohled a i Vám chutnalo. K pestré stravě stačí opravdu málo, místo fastfoodu nebo jídla, které před tím, plavalo v oleji, si dopřejte třeba libový steak a jako oblohu požijte pár rajčátek, plátek kapie a okurku. Pokud máte chuť na něco lehkého a prostě jen na zaplácnutí, tak nesahejte hned po pytlíků mastných brambůrek, ale dejte si pomeranč, okurku, rajčátko. Jen opatrně s ovocem, ovoce obsahuje i cukr, což může pro osoby trpící diabetem být škodlivé. Nicméně, ani lidé bez diabetu by při redukci váhy neměli konzumovat ovoce na noc a to právě kvůli zmíněnému cukru. Na noc je obecně lepší zelenina, třeba v podobě salátu.     Ano strava je základ, ale nic nejde zadarmo. Tudíž pokud opravdu chcete vyrýsovat postavu, zbavit se faldíků nebo zmenšit velikost oblečení, kterou nosíte, tak to bez pohybu nepůjde. Nicméně půjde, ale bude to opravdu běh na dlouhou trať. Pohyb je dobrý parťák při hubnutí a redukci váhy. A dostáváme se opět k tvrzení některých odborníků, se kterým nesouhlasím. „Běhat, běhat, běhat! Běhání je základ!“ Ano bez pochyby je běhání pro lidský organismus prospěšné a zcela jistě se při něm spaluje mnoho kalorií, ovšem není vhodné úplně pro každého. Pokud jste již v pokročilejším věku, trpíte bolestmi kloubů, hypertenzí nebo máte větší nadváhu, tak pro Vás běhání rozhodně není! Více si tím ublížíte, než pomůžete. A hned Vám řeknu proč. V pokročilejším věku, když nejste zvyklí běhat nebo trpíte, bolestmi kloubů si opravdu, můžete i něco vážného udělat. Pokud trpíte hypertenzí, tak zde není o čem mluvit, pro Vás běhání opravdu není, protože při běhání se razantně zvyšuje krevní tlak, tudíž nějaké rychlostní běhy nebo vytrvalostní běhy při vysokém tempu vám mohou značně poškodit Vaše cévy a celkově se Vám pravděpodobně stane, že budete cítit velký tlak v hlavě, jako kdyby Vám chtěla prasknout. Pokud trpíte větší nadváhou a rozhodli jste se anebo už můžete začít cvičit a redukovat váhu, tak ani Vám běh rozhodně nedoporučuji a to z jednoho důvodu. Musíte si chtě nechtě uvědomit, že Vaše tělo je těžké a tudíž vaše kosti, klouby a celkový metabolismus je již dost vytěžován Vaši samotnou Váhou, teď si uvědomte, že při běhu dochází k daleko větším a tvrdším dopadům na každou nohu, než při klasické chůzi. Tudíž riskujete poškození kloubů a kostí. Co, ale tedy dělat? Nejzdravější a nejpřirozenější cesta, jak začít s redukcí Váh je chůze, zvolte si tempo, které Vám vyhovuje a choďte na procházky. Udělejte si pravidelné okruhy, které střídejte a postupem času zvyšujte vzdálenosti mezi začátkem a koncem. Můžete postupně zvyšovat i tempo chůze anebo střídat klidnou chůzi s ostřejší chůzí. Co, ale dělat když vám pohyb nedělá problém, ba dokonce cvičíte, ale kýžený výsledek se stále nedostavuje? Pak je zde několik možností a jedna z nich je i návštěva lékaře, zda netrpíte nějakou nemocí. Ovšem je zde i celá řada možností proč, to zrovna Vám nejde. Když pomineme stravu, kterou jsem zmínil výše, pak zde může být celkový problém s fyzickým výdejem energie, tedy se samotným cvičením. Než začnete cvičit, tak doporučuji se podívat na internet, jak se daný cvik provádí, případně navštívit posilovnu a přizvat si na pomoc trenéra. Pokud se stydíte a chcete cvičit zatím doma, tak doporučuji nejdříve zvážit Vaše možnosti, pokud trpíte silnou obezitou, tak nedělejte ani dřepy a opravdu začněte zmíněnou chůzí a choďte třeba na večer, aby Vás nikdo neviděl (ale zkuste mi věřit, nemáte se za co stydět, každý spíše kývne hlavou a uzná Vás, že jste se rozhodli se sebou něco dělat). Na internetu existuje mnoho cvičících programů pro začátečníky i s videi a stačí se tedy podívat, které cviky by Vám nedělaly problém a jít na to. Ze začátku se rozhodně nepřetěžujte, ano cvičenci na videu říkají, že cvičí třeba 90 minut nebo dokonce samotné video, kde cvičí, nějaký slavný fitness trenér trvá 90 minut, ale nezapomínejte, že Vy nejste fitness trenér a že každý se musel do své formy postupně propracovat. Tudíž ze začátku Vám bude stačit půl hodina cvičení. Pokud máte doma rotoped tak doporučuji 20 – 30 minut na rotopedu a poté 15 minut cviků jako jsou sed lehy, kde se opravdu podívejte jak je dělat správně, abyste si ještě nepoškodili páteř, nebo klasické střihání nohou jako nůžkami. Můžete dělat i kliky v tomhle si opravdu musíte hlavně říci Vy, co pro Vás bude to nejvhodnější a hlavně Vás to bude bavit. Nepřepínejte se! Nic se nemá přehánět a začněte opravdu pomalu. Vaším cílem není se první den odrovnat hodinovým cvičením a pak měsíc stonat, ale pomalu se dostat na vrchol a zredukovat Váhu a to bez trpělivosti, odhodlání a vytrvalosti opravdu nejde. Důležité je taky před samotným cvičením tělo zahřát. Zahřátí těla je vhodně z několika důvodů. Jedním z těchto důvodů je zahřátí kloubní tekutiny, která je poté připravena na fyzickou zátěž například při běhu, posilování či jízdě na rotopedu Vám tak nehrozí, že si poničíte klouby. Druhým hlavním důvodem je, že tělo spaluje tuky při určité teplotě a tepové frekvenci. K zahřátí těla můžeme využít klasické cviky nebo si můžeme lehce pomoci. Znám mnoho lidí, kteří mají problém se zahřátím těla před cvičením, bohužel nebo spíše se dá, říci samozřejmě včetně mě, protože poslední dobou si myslím, že krom v hubnutí mám snad všechno možné co mi moji snahu, činí značně obtížnější. Nicméně normálně k zahřátí těla do „ spalovacího“ módu stačí zhruba 10 – 15 minut. Některým lidem to trvá značně déle a bohužel v naší uspěchané době, je čas velmi vzácný. Co tedy dělat když patříte k lidem, kteří mají problém se zahřátím nebo prostě chcete začít spalovat tuky co nejrychleji to jde? I když nejsem zastáncem doplňků stravy, tak ze začátku, při začátku cvičení jsem vyzkoušel na radu kamaráda L-Carnitine. Při užití L-Karnitinu se vaše tělo zahřeje rychleji, budete se více potit a při cvičení spálíte i víc kalorií. Každopádně si nejdříve důkladně zjistěte a uvažte, zda je tento produkt pro Vás vhodný. Pokud trpíte vysokým krevním tlakem, máte poruchu se srdcem nebo jiné komplikace nejdříve rozhodně prokonzultujte se svým trenérem a lékařem.   Pokud máte problém se zahřátím organismu, tak si můžete výrobky s L-Carnitinem zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Znáte druhy servírovaných káv?
Pijete rádi kávu, ale zůstáváte stále u jednoho druhu, protože si nejste jisti, že by vám jiný druh vyhovoval? Podívejte se na ty nejznámější, podávané v České republice. Po přečtení tohoto článku se stanete odborníky na kávu.    Espresso Tento druh kávy je naprostá klasika. Připravuje se do malých šálků ve vysokotlakovém kávovaru, který funguje na bázi protlačení devadesátistupňové vody přes kávu. Při procesu působí tlak o velikosti 9 barů. Správná porce espressa je tradičně v poměru 7 g kávy na 25 – 30 ml vody. Doba průtoku vody by se měla pohybovat okolo 20 vteřin. Pro lepší představu – do espresso šálku se vejde maximálně 60 – 90 ml tekutiny. V České republice je taky oblíbené espresso lungo, které obsahuje předepsané množství kávy, tedy 7 g, avšak nedodržuje správný poměr. Tato káva může pojmout nad 80 ml vody. Správné espresso by mělo vonět po oříškách, karamelu, čokoládě, květinách nebo ovoci. Kyselost, sladkost ani hořkost by neměla převažovat nad ostatními chutěmi, jelikož všechny chutě by měly být vyvážené. Pro výrazné aroma byste espresso měli vypít co nejdříve. Pokud chcete udržet pěnu, která vzniká u hladiny, tak si na kávu připravte co nejvíce zaoblené hrnečky, v nich se totiž pěna nejdéle vydrží. Původní espresso s malým objemem vody se u nás nazývá Ristretto. Dvojité esspresso, tedy s dvojitou dávkou kávy, nese název Doppio. Cappuccino Správné italské cappuccino se vyrábí ve třetinovém poměru, tedy 1/3 espressa, 1/3 mléka a 1/3 mléčné pěny. Připravuje se do šálků, do kterých se vejde kolem 150 ml nápoje. Konzistence kávy by měla být velice jemná, obzvláště pěna, která by neměla obsahovat příliš velké bublinky. Základem přípravy správného cappuccinového nápoje je nalít první espresso a až poté dolévat mléko, zahřáté na více než 60 stupňů, a nakonec pěnu. Baristé často vytvářejí na hotové pěně obrázky. Toto ,,umění‘‘ se nazývá café art. Caffé macchiato Caffé macchiato často bývá zaměňováno s kávou café latte, avšak to je velký omyl,  jak se za chvíli dozvíte. Tento druh kávy není nic jiného, než klasické espresso s trochou mléka nebo mléčné pěny. Caffé latte Pokud vám při kávě nejde příliš o intenzitu, nýbrž o velké množství, tak latte macchiato je přesně pro vás. Připravuje se z lunga, mléka a našlehaného mléka jako cappuccino. Co se týče množství jednotlivých složek v porovnání s cappuccinem, tak mléka a kávy obsahuje více a mléčné pěny méně. Latte macchiato Pokud jste milovníci velké kávy a hlavně mléka a našlehané pěny, zvolte latte macchiato. Káva krásně vypadá, jelikož střídá barvy. Při nalití kávy do připraveného mléka dosáhnete tříbarevného efektu. Latte macchiato se vždy podává ve skle. České kavárny se dopuští pro Italy nesmazatelného hříchu, protože často přikládají do kávy brčko. Velmi oblíbená je kombinace tohoto druhu kávy s příchutěmi. Můžete využít techniky latté art a nechat si kávu nazdobit například oříškovou polevou. Frappé Tato káva pochází pro změnu z Řecka. Prvním výrobcem byla firma Nestlé, která na světovém veletrhu předtavila tento nápoj jako kávu pro děti. Tradičně se připravuje s velkou dávkou mléka, cukrem a ledem. Alžírská káva Alžírská káva se připravuje z filtrované kávy, která se po přelití do hrnečku nebo sklenice zdobí velkým množstvím šlehačky. Na tu se ještě nalévá vaječný koňak, který volně stéká do kávy a pomalu se s ní mísí. Coretto Zůstaňmě ještě na moment u alkoholu. Tato káva je méně známá, ale v zahraničí je velmi oblíbená. Považuje se spíše za slavnostní nebo večerního pití. Skládá se z klasického espressa, do kterého se přidává celý panák likéru, nejčastěji Baileys. Vídeňská káva Druhá káva zeměpisného názvu se možná může plést s tou první. Ano, jsou téměř stejné. Rozdíl je jen v alkoholu. Této kávě nepřísluší vaječný koňak. Na šlehačku se sype pouze kakao. Pokud byste chtěli šlehačku ke kávě zvlášť, nikoli přímo v kávě, řekněte si o kávu s názvem Panna. Turecká káva Turecká káva se připravuje ve speciální nádobě, takzvané džezvě. Pár lžiček dobře namleté kávy se zalévá studenou vodu a pak jen čekáte, až se tekutina dostane až na okraj nádoby. Pro lepší chuť kávy můžete postup opakovat vícekrát. Tato káva bývá nejčastěji připravována v domácnostech. Tak jaká káva to bude dnes? Zrnkovou kávu najdete zde. Kávové soupravy najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Rozhovor s etnografem Prácheňského muzea panem Mgr. Janem Koubou – o tom, co přinese letošní podzim
Dobrý den a děkuji Vám, pane Kouba, že jste přijal moje pozvání k rozhovoru o Prácheňském muzeu Písek.    Po prázdninách chystáte jistě spoustu zajímavých akcí, kam můžeme naše čtenáře pozvat? Tak určitě největší akcí, na kterou spolupracujeme s Národním muzeem v Praze a s Naturhistorisches Museum ve Vídni, je mimořádná krátkodobá výstava jednoho z největších archeologických pokladů u nás, který byl roku 1858 nalezen právě nedaleko Písku. Ve dvou hrobech z doby zhruba 500 let před Kristem se nalezla řada věcí, které mají svůj původ až v daleké Etrurii. Našly se náramky, náušnice, mísy, ale unikátem je hlavně etruská konvice s motivem antické pěvkyně Sirény. Poklad se po svém nalezení rozdělil, nyní bude u nás po více než 150ti letech poprvé znovu pohromadě. Máte určitě nové přírůstky ve sbírkách nejen výtvarných, budou někde v prostorách muzea samostatně vystavovány a případně kdy? Tak výstavy, ve kterých představujeme přírůstky za posledních několik let, se konají celkem pravidelně, i když nejčastěji se jedná právě o novinky z oblasti výtvarného umění. Taková výstava proběhla nyní v červenci a v srpnu. Na své si ale popravdě přijdou především Písečtí, protože se většinou jedná o tvorbu místních výtvarníků či sochařů. Novinky z ostatních oborů vystavujeme zhruba tak jednou za pět let, to hlavně proto, aby lidé, kteří do muzea věnují nějaký unikát, viděli ten svůj předmět na výstavě a nemuseli čekat na přestavbu stálé expozice. Ty se totiž mění tak jednou za 20 až 30 let. Pokud má někdo ve vlastnictví starožitný exponát, který by chtěl muzeu věnovat, kam ho může donést a u koho se hlásit? Nejjednodušší je určitě kontaktovat přímo muzeum, kde příslušný pracovník vyhodnotí, zda onen předmět muzeum obohatí a zaslouží si tedy zapsání do centrální evidence sbírek Ministerstva kultury. Zapsáním do sbírek získává předmět status „doživotní“ ochrany a musí mu být poskytována odpovídající péče. V Písku žije několik světoběžníků a cestovatelů, pořádáte s nimi pravidelně také besedy? Nedávno jsem se zúčasnila přednášky a promítání pana Vladimíra Vlasáka o cestování po Bolívii a bylo to velmi poučné a zajímavé. Jen málokde má přednášková tradice takovou popularitu jako v Písku, přednáškový sál praská občas ve švech. A máte pravdu, zvláště cestovatelské přednášky patří mezi ty vůbec nejoblíbenější. Podařilo se Vám sehnat pro Prácheňské muzeum orchestrion, můžete nám sdělit něco bližšího k tomuto historickému skvostu? Jak se Vám podařilo ho pro muzeum získat a z jaké je doby a jakou má historii? Orchestrion, který po století těšil návštěvníky v pošumavské hospodě Pod Zeleným hájem ve Zlešicích, byl asi jediným takovým nástrojem, který v nějaké jihočeské hospodě vydržel až do 21. století. A to přitom před sto lety byl orchestrion poměrně běžným vybavením v pohostinství. Když se před několika lety provoz hospody ukončil, měli jsme jako muzeum o nástroj eminentní zájem, do Zlešic ho totiž tehdy dodal písecký výrobce hudebních nástrojů Jan Huml. Díky velkorysému přístupu současných majitelů máme nástroj po dobu pěti let vypůjčen, věnujeme mu maximální péči, aby se mu u nás líbilo, a on nám to vrací svými melodiemi, které potěšily již tisíce návštěvníků. Rozhodně se stal jednou z největších atrakcí našeho muzea. Zdroj: magazin.ceskenoviny.cz Letní měsíce utekly jako voda, máte již jistě nějaké plány na podzim a zimu letošního roku, na co se můžeme těšit? Z výstav bych určitě jmenoval hlavně ty vánoční. Chystáme jich totiž hned několik. Zajímavá bude určitě výstava největšího chlebového betlému v Čechách, který byl před několika lety vystaven v katedrále svatého Víta v Praze a nyní bude u nás v Rytířském sále. Vyrobili ho studenti jedné českobudějovické střední školy. Hlavní adventní výstava bude ale v naší Galerii, kde provedeme návštěvníka 20. stoletím a ukážeme mu, jak se v průběhu těchto sta let změnila podoba našich Vánoc. Uděláme zhruba desítku různých „koutů“ s vánočním stromečkem, dárky, papíry, ozdobami z jednotlivých etap minulého století. Bude to hodně retro, náročné aranžování, mnoho zápůjček, hodně předmětů, spousty práce, ale osobně se již moc těším, doufám, že to bude hodně líbivé a originální. Víme o Vás, že jste úspěšný včelař, nenapadlo Vás někdy uspořádat pro milovníky včelařství přednášku o historii tohoto ušlechtilého koníčku? Vím ze svého okolí, že vášnivých včelařů je velmi mnoho, které by jistě přednáška zaujala. Tak to Vás musím zarazit, o nějakém úspěšném včelaření nemůže být řeč, čím déle včelařím, tím méně toho o včelách vím, snažím se jim jenom jejich dílo moc nekazit, nechat je tvořit a pak za jejich práci, kterou si přivlastním, jenom co nejlépe poděkovat kvalitním zázemím, podmínkami a co největším klidem. Na začátku mého včelaření stojí zase muzeum, tenhle koníček jsem totiž začal provozovat poté, co jsem byl kurátorem výstavy o historii píseckého včelařství. A tak dlouho jsem výstavu připravoval, až jsem z toho chytil včely…  Mám na Vás tedy poslední otázku. Před lety jste napsal společně s panem Františkem Cacákem velmi úspěšnou a žádanou knihu, která již dlouho chybí na knižním trhu- Jak vzniklo a co skrylo Orlické jezero. Neuvažujete o dotisku? Nebo případně o přednášce se vzpomínkami, jak kniha vznikla? Pan Cacák se rozhodl vydat mojí diplomovou práci, která se právě Orlickou přehradou zabývala, konkrétně 50. léty, kdy se budovala hráz a zároveň v zátopovém údolí bouraly domy a kácel les. Ta atmosféra místa v té době mi alespoň na základě vyprávění pamětníků učarovala. Pan Cacák bohužel před vydáním knihy zemřel, knihu pak vydala jeho žena a během krátké chvíle se celý náklad rozběhl po světě. Lidé tuto oblast Čech mají velice rádi a velmi dobře ji znají. Já jsem pak objížděl obce okolo přehrady a na přednáškách jsem promítal obrázky a povídal o zaniklých obcích, plavcích, přehradářích a dalších povltavských fenoménech. Jenomže muzejní práce mi nutí skákat z tématu na téma a tak mi bohužel nyní na mou milovanou přehradu moc času nezbývá. Pane Kouba, děkuji Vám za Váš čas, který jste našemu rozhovoru věnoval, bylo mi potěšením Vás osobně poznat.     Rozhovor s etnografem Prácheňského muzea panem Mgr. Janem Koubou vedla Milena Drtinová
Zobrazit článek >