EIFFEL OPTIC E-SHOP VÝPRODEJ Pro ženy Pro muže

Tyto houby nesbírat!

Publikováno od Radek Ahne

Blíží se hlavní houbařská sezóna, a tak by bylo přínosné seznámit se s houbami, jejichž sběru byste se měli vyhnout. Jedovatých hub je oproti těm jedlým o dost méně, ale bohužel neexistuje pravidlo, podle kterého byste je bezpečně poznali. Musíte se naučit rozeznávat konkrétní druhy hub. V tomto článku najdete houby, které jsou nejedlé nebo dokonce smrtelně jedovaté a nejvíce se podobají těm, které sbírá každý laický houbař.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Hřib satan je asi pro lidi nejznámější jedovatou houbou. Je podobný ještě dalším druhům hřibů. Některé z nich jsou taky jedovaté, ale když je tepelně opracujete, jed se z nich vytratí. Nechutnejte tedy houby za syrova.

Jak vypadá: Má bílý velmi světlý klobouk a červený třeň. Dospělá houba velmi zapáchá, připomíná hnijící jídlo. Oproti jiným hřibům je mohutná. Ačkoliv si to spousta lidí myslí, hřib není hořký. Lidé si ho pletou s jinými poddruhy, které vám sice zkazí smaženici, ale špatně vám po nich nebude. Tento hřib, když odmyslíme palčivou vůni, chutná velmi sladce. Klobouk má 15 cm, třeň je dlouhý do 15 cm.

Kde roste: Vyskytuje se v teplých oblastech, na vápenitém podloží v listnatém lese, spíše vzácně.

Co způsobuje: Způsobuje dehydrataci a zvracení. Nakažení není smrtelné. Zotavíte se pravděpodobně hned následující den.

21965Ryzce smrkového si snadno můžete splést s ryzcem kravským.

Jak vypadá: Zatímco ryzec smrkový je hladký, někdy až lesklý, ryzec kravský je hrubý a chlupatý, nejvíce po obvodu klobouku. Celá houba je načervenalá a míhají se na ni výrazně světlé pruhy. Výška houby je do 10 cm a šířka může dosahovat 12 cm. Dobrým poznávacím znakem může být i čistě bílé mléko, které houba roní.

Kde roste: Najdeme ho v listnatých lesích, v hodně podmáčených oblastech. Roste nejčastěji na podzim v poměrně hojném množství.

Co způsobuje: I když sníte velké množství těchto hub, v ohrožení smrti se určitě neocitnete, jen si poměrně dlouhou dobu posedíte na toaletách.

pavuvinec-plysovy-cortinarius-orellanus1Pavučinec plyšový je další jedovatou houbou, ještě více zákeřnou než houby předchozí. Je totiž smrtelně jedovatý. Do poloviny 20. století byla houba považována za jedlou, jelikož způsobená otrava má velmi dlouhou inkubační dobu.

Jak vypadá: Klobouk je hnědý, průměr nese okolo 3 až 8 cm. Třeň dorůstá do délky maximálně 10 cm. Je válcovitý, dole se zužuje. Houba je celá lesklá, hladká a hodně pevná.

Kde roste: Roste v listnatých lesích, ale vyskytuje se vzácně. Houba se před pár lety začala řadit mezi ohrožené druhy. V České republice se naštěstí objevuje ještě méně často než v cizině, nejvíce u Polska a Německa.

Co způsobuje: Příznaky otravy se mohou dostavit od dvou dnů až po tři týdny. Dochází k poruchám trávení, přichází nečekané zvracení a průjmy. Kromě toho látky v houbě totálně zničí vaše ledviny. Při snědení velkého množství těchto hub je nutné provést okamžitou transplantaci ledvin. Nemějte ale obavy, pokud se vám jedna tato houba vmíchá mezi ostatní, tak se dostaví jen trávící potíže. Více nebezpečná je pro děti, jelikož dětské tělo přirozeně snese méně.

t_omphalotus_olearius2_803Hlíva olivová je nápadně podobá oblíbeným liškám obecným.

Jak vypadá: Většinou se houba vyskytuje v trsech. Málokdy najdete jednu osamocenou hlívu. Její klobouk má nálevkovitý tvar a barva houby je hnědá až zlatá. Dužina je výrazně žlutá. Její výskyt je velmi hojný.

Kde roste: Na rozdíl od předchozích hub roste hlíva v jehličnatých lesích. Velkým rozlišovacím znakem je její růst. Hlíva nikdy neporoste v zemi. Vždy ji najdete na pařezech nebo kmenech. Může porůstat i listnaté stromy.

Co způsobuje: Nejhůře vám hrozí lehčí otravy. Žaludeční potíže přijdou velmi rychle, ale také za krátkou dobu odezní.

Toto jsou čtyři houby, na které můžete poměrně snadno narazit a mohou vám připomínat známou jedlou houbu. Jediné obecné pravidlo, které si můžete zapamatovat je to, že pokud najdete houbu, o jejíž pravosti nejste přesvědčeni, tak ji raději v lese nechte ležet. Tím nci nezkazíte a vyhnete se případné otravě.

Pokud se chcete dozvědět o dalších druzích, pořiďte si knihu o houbách. I příležitostnému sběrači hub se tyto znalosti vyplatí.

Ottovu encyklopedii hub najdete zde.