EIFFEL OPTIC E-SHOP VÝPRODEJ Pro ženy Pro muže

Dioptrické brýle – jejich vývojová cesta směrem k dnešní dokonalosti

Publikováno od Radek Ahne

Ani v úvodu není třeba popisovat brýle jako takové, jelikož ty každý dobře zná. Nebylo by to pro vás asi ani nijak zábavné. Jejich vývoj je však o něco zajímavější a občas i velmi fascinující. Pojďme se na něj podívat.

judske-sklo,,Kouzla‘‘, která vznikala s pomocí sklovitého předmětu, založená na interakci ohně a primitivního zrcadla, prováděl už prý Archimédes, který před 250 lety př. n. l. takto zapálil nepřátelské lodě. To je ale jen stará báje. Pravdu už dnes asi nezjistíme.

To, co je ale jisté, je fakt, že již v dobách starého Egypta nebo taky Řecka bychom mohli najít pozůstatky horských krystalů šikovně vybroušených tak, že jejich vrchol lámavosti byl až +10 dpt (dioptrií). Tyto nerosty měly obvykle čočkovité tvary. Proslulý římský stoický filosof Seneca zase prý četl císaři Nerovi poučky z knih a své výchovné poznatky pomocí koule naplněné vodou, jelikož jeho zrak byl prý velmi bídný.

Féničanům můžeme poděkovat za to, že přišli na zázrak přeměny písku ve sklovitý materiál. Díky obchodníkům se takto vyráběné sklo dostalo až do Itálie, kde vědci prozkoumávali skelný materiál dopodrobna a začali ho užívat jako zvětšovací předmět.

lesestein-vergroserungPřestože jsou tyto objevy velmi zajímavé, skutečná nutnost vzniku přibližovacího předmětu byla až s vývojem světa knih, jelikož číst knihy bylo čím dál více obvyklejší a znalost nejrůznějších textů čím dál více nezbytnější.

Nyní se tedy posuňme o pár let dál. 11. století už bylo dobou, kdy zvětšování písmenek v knihách bylo pro studia i samotnou četbu nezbytné, a proto se anglický mnich Roger Bacon rozhodl, že jedním z jeho životních cílů bude vyzkoumat, jak toho nejlépe docílit. Provedl rovinný řez skleněné koule a vynalezl tak lesestein, pro nás asi více známý pod heslem čtecí kámen (čtecí oko). Tento předmět od té doby nosil každý správný vědec při sobě, obvykle na krku. Hmotným důkazem čtecího kamenu nám je socha Hippokrata, nejslavnějšího starověkého lékaře, z počátků 13 století. Vyhotovený exemplář muže totiž jednou rukou připravuje léky a druhou drží oko. Tato socha je také nejstarším známým vyobrazením tehdejších brýlí.

lorgnetteRoku 1268 byla vynalezena skelná čočka, která se už dala zasadit do ,,dnešních‘‘ obrouček. Ty však nebyly pevné. Otázku, jak udržet obroučky na obličeji si lidé pokládali více něž 350 let. Kdy přesně začali lidé nosit brýle na obličeji, nevíme. První evropský důkaz máme až ze 17. století, kdy se k obroučkám, které lemovaly skla přichytávaly stužky z hedvábí. Ty se pak zavazovaly za ušima. Díky misionářům se tento vynález dostal do Číny a tam došlo k inovaci. Látka byla nahrazena za pevný materiál. O pár let později se opět dostala k nám. Skutečné neohebné obroučky tak, jak je známe dnes, vyvinul Eduard Scarlett. Jemu už brýle bez zavazování držely samy za ušima. James Ayscough se postaral ještě o menší renovaci. Brýle se dostávaly velmi rychle do celého světa. Částka za brýle byla velmi vysoká, nositelé brýlí za svůj nový klenot platili kolem 200 dolarů.

Posledním důležitým průlomem ,,brýlové vědy‘‘ byl vynález bifokálních čoček Benjamina Franklina. Zjednodušeně šlo o brýle, které slouží k lepšímu vidění na blízko a zároveň i na dálku. Byly ovšem velmi nevzhledné, a proto nebyly tak často užívány. Až na počátku 19. století Borsch dvojitá skla spojil do jednoho.

132_800x600Zajímavosti:

Slovo brýle (bril) je odvozeno od hesla beryl, které značí materiál čoček.

Dnešní rozlišení plusových a mínusovýchbrýlí nepochází z dob dávných. Ještě nedávno se totiž užívaly termíny staré a mladé brýle, které souvisely s věkem pacientů a náchylností na zrakovou vadu.

Brýle na jedno oko, s názvem monokl, které často můžete vidět například v historických filmech pochází z Německa. Byly vyvinuty na domácí používání a také pro ty, kteří neměli finanční prostředky na brýle pro obě oči.

Lorňony jsou brýle, které sloužily ženám jako módní doplněk. Dámy je obvykle nosily na krku. Skládaly se ze dvou skel a rukojeti.

Určitě vás napadá i otázka, jak to bylo se samotnými kontaktními čočkami a jejich vývojem, avšak toto téma je opět na delší povídání, tak se mu budu věnovat zase někdy příště.

Brýlové obruby té nejlepší kvality, všech stylů a barev najdete zde.