EIFFEL OPTIC ESHOPEIFFEL.CZ Pro ženy Pro muže Slevy a akce

Knihy

 
Mlsejte zdravě - raw čokoládový dort s banánem
Oblíbila jste si raw stravu, nebo si občas odlehčíte jídelníček a zkusíte si připravit něco zdravějšího? Ať už je to tak nebo jinak, v každém případě se vyplatí jíst zdravě, a to už nejen pro lepší zdraví, ale i pro vlastní pohodu a pocit. Nemusí se jednat jen o jídla slaná, ale zdravě se dá i mlsat. Pojďte si s námi připravit raw dortík, který zachutná i těm zapřísáhlým odpůrcům zdravé výživy. RECEPT: Raw čokoládový dort s banánem Ingredience na datlovou pastu: 3/4 hrnku datlí 1/2 hrnku vody Ingredience na korpus: 1/2 hrnku datlové pasty 1 hrnek vlašských ořechů 1 hrnek kešu ořechů 1 menší banán 1/4 kokosového oleje Ingredience na krém: 1 a 1/2 hrnku kešu ořechů 1 hrnek kakaa 1/2 sirupu z agáve 1 hrnek vody 1/2 hrnku datlové pasty 1/2 banánu špetka soli lžička vanilky Postup: Nejprve si připravíme datlovou pastu: vypeckujeme datle, zalijeme vodou a rozmixujeme je dohladka. Poté přejdeme k výrobě korpusu: do mixéru vložíme všechny ořechy a rozmixujeme je najemno. Přidáme ostatní ingredience a spojíme vše do jednoho těsta. Směs natlačíme do formy. Krém na dort připravíme opět v mixéru: začneme nejprve mixovat kešu ořechy s vodou a agáve sirupem. Když je krém naprosto bez hrudek, přidáme ostatní ingredience a rozmixujeme. Nakonec přidáme roztavený kokosový olej. Výsledkem musí být hladký krém se zcela spojenými ingrediencemi, který nalijeme na krustu. Inspiraci na další zdravé sladkosti najdete ve stejnojmenné kuchařce: ZDRAVÉ SLADKOSTI z nakladatelství Bookmedia.    
Zobrazit článek >
 
Úterky s Morriem aneb Poslední lekce mého učitele
Jak moc zapomínáme na maličkosti všedních dnů. Neustále dokola se pachtíme za tím, abychom ráno vstali, připravili se do práce a děti do školy, po práci zase to stejné...nákupy, vyzvednutí dětí, a po všem tom shonu padneme do postele natolik unavení, že ani nevíme, co pěkného nám onen den přinesl. Kolikrát za den se zastavíte a uvědomíte si daný moment, to že jste tu, že jste zdraví, že jste vděční za to co už máte a taktéž, že můžete chtít víc...mnohem víc? Kniha ÚTERKY S MORRIEM popisuje příběh dvou, zdánlivě odlišných, lidí. Mitch Albom, autor knihy, po absolutoriu odcházel ze školy, a domníval se, že na něj čeká celý svět s otevřenou náručí. Nechtěl se stát pouhým článkem nějakého procesu, jako jeho strýc, který veškerý svůj čas trávil tím, že se snažil vydělávat velké peníze, ale život mu vlastně utekl mezi prsty. Ale nakonec dochází k tomu, že i jako velmi populární novinář se svému strýci začíná podobat. Mitch si v dobách studií oblíbil profesora Morrieho Schwartze, se kterým se setkává po dvaceti letech. Profesor je vážně nemocný a každý den se pro něj stává vzácností. Žije s myšlenkou na smrt každý nový den, protože ví, že už umírá. Morrie už od svých učitelských let vnímá svět a veškeré dění z jiného úhlu, než většina z nás. Mnoho lidí jej navštěvuje a probírají s ním různé životní situace. Taktéž i Mitch si u svého bývalého profesora zamlouvá další lekce, které probíhají každé úterý. Tato kniha vám dodá opravdu jiný náhled na svět, naučí, nebo alespoň vás vyzve k tomu, abyste si uvědomovali to dobré, co už máte a neztráceli čas titěrnostmi, které vám do života nevnesou nic zajímavého a obohacujícího. Možná, že budete nejprve cítit lítost, ale nakonec se budete ptát a žasnout nad tím: "Jak duševně silný člověk to byl, onen profesor Morrie?"
Zobrazit článek >
 
Nebojte se Azbuky - naučte se ruský jazyk
Ten, kdo už nezažil výuku ruského jazyka na škole, ať už na základní nebo střední, nemá buď potřebu se tento cizí jazyk naučit, nebo se obává toho, že by nezvládl Azbuku. Pravdou je, že se psaný styl od tištěné formy liší. Ale rozdílnost v psaní a v tiskací formě je i v češtině. Pokud se chcete naučit ruský jazyk, odhoďte všechny obavy a jděte do toho! Znaky z Azbuky si můžete rozdělit do následujících skupin: ty, které se píší a čtou stejně jako v češtině => A, К, M, O,Т ty, které vypadají jako čeština, ale čtou se jinak => E = Je, B = V, 3 = Z, H = N, P = R, C = S, Y = U, ч = Č, X = Ch  ty, které znějí jako naše písmena => б, г, д, ё, ж, п, ф, и, й, л, ц, ш, щ, ю, я, э 3 béčka => Ы = Y, Ъ = tvrdý znak, Ь = měkký znak Nebojte se neznámého a berte to jako velmi zajímavou výzbu, kterou když zvládnete získáte mnohem více, než toho promarněného času, kterého jste ztratili tím, že jste se neodvážili k prvnímu kroku. Skvělou pomůckou, která Vám pomůže proniknout do Azbuky je kniha od Pavla Pařízka AZBUKA. Podle tété knihy se snadno a lehce naučíte nejen azbuku číst, ale také psát. Získáte tak prakticky použitelný základ pro vycestování, studium, aj. Budete moci například vyplnit formulář na hranicích, v hotelu ..., zapsat si jméno, adresu... , přečíst jména ulic, obchodů, jídelní lístek ... nebo se začít učit rusky.
Zobrazit článek >
 
Zajímavosti ze světa polibků aneb Kniha o líbání I
Zpestřete si novoroční sváteční den pěknou dávkou zajímavostí. Dnes se budeme bavit o líbání. Polibky tvoří téma leckde rozebírané, i my vám naservírujeme fakta, o kterých jistě nemáte ani tušení. Tak jdeme na to. Při líbání zapojíte 34 obličejových a 112 postulárních svalů. Celkem tedy při jediném polibku procvičíte neskutečných 146 svalů, které při žádné jiné činnosti nefungují všechny pohromadě. Polibky ve filmech byly dříve velice limitovány. Nejdelší pusa mohla trvat maximálně tři vteřiny. Ve třicátých letech byly zakázané taky polibky v leže, vždy musel míst alespoň jeden herec při polibku nohy na zemi. Tato nařízení byla poměrně brzy poté, co vstoupila v platnost, zrušena, a tak dnes nic nebrání romantickým filmům v těchto scénách. Při provádění průzkumů v Americe bylo zjištěno, že pouze 10% žen nezavírá při líbání oči. Je zajímavé, že muži to mají ,,padesát na padesát‘‘. Rty jsou mnohem citlivější než prsty. Najdete na nich o několik set víc nervových zakončení. Už víte, proč jsou polibky tak smyslné?   Více než devadesát procent lidí naklání hlavu při líbání doleva. Jde o důvod vývojový, naklonění hlavy na tuto stranu je dáno prenatálně. Zkratky v textovkách jsou oblíbené zejména v anglicky mluvících zemích, u nás ale taky některé užíváme. Použila jste někdy značku ,,XXX‘‘? Ta totiž značí tři polibky. Sdělení tohoto typu se vkládá zejména do koncové části zprávy při rozloučení. Možná vás překvapí, že nejde o zkratkový výplod moderní doby. Písmeno X jako znak políbení požívali již středověcí zapisovatelé. Zajímavé, že? Zaujal vás náš článek? Máte chuť dozvědět se něco o polibcích slavných nebo by vás zajímaly praktické rady? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v Knize o líbání.  
Zobrazit článek >
 
Vlastimil Vondruška - Mrtvý posel
Vlastimil Vondruška se zapsal, jako jeden z mála současných autorů, do dějin české literatury už za svého života. Z počátku se zaměřoval na literaturu faktu a faktografické publikace. Za zmínku stojí jeho výpravná obrazová publikace o vývoji českého sklářství České sklo z roku 1990, Církevní rok a lidové obyčeje z roku 1991 a Katovny a mučírny z roku 1993. Přestože stojí za mnohými beletristicky pojatými do minulosti zasazenými příběhy, proslavil se hlavně obsáhlou Husitskou epopejí. Právě díky jejímu autorství je možné ho zdánlivě připodobnit k Aloisi Jiráskovi. Nelze opomenout ani historické detektivní příběhy, jejichž hlavním hrdinou je většinou moudrý Oldřich z Chlumu. Přes historické nesrovnalosti nepochybně za přečtení stojí všechny jeho příběhy. Příběh Mrtvý posel (MOBA, 2016) je součástí série nazvané Letopisy královské komory a první s ústřední postavou – královským písařem Jiřím Adamem z Dobronína. Fiktivní děj se odehrává ve středověkém Starém Městě pražském. Pan Adam najde u dveří svého domu umírajícího muže. Ten mu před skonem stihne naznačit, že se chystá spiknutí. Pan Adam se proto pustí do pátrání po totožnosti mrtvého a okolnostech, které ho k němu přivedly. Nepochybně se jedná o oddychový příběh hodný přečtení. Zajímavý je tím, na rozdíl od předchozích Vondruškovým příběhů, že čtenář zná oběť i pachatele zločinu od počátku. Autor popisuje Adamovy úvahy a až do konce rozvíjí důvody a motivy, proč byl spáchán. Mrtvého posla najdete v sekci Knihy našeho e shopu.
Zobrazit článek >
 
Mitch Winehouse: Amy má dcera
Přečtěte si zajímavou knihu o zpěvačce Amy Winehouse, kterou napsal a zpracoval její otec, Mitch Winehouse. Britská jazzová a soulová hvězda Amy byla jednou z nejpopulárnějších zpěvaček své doby. Debutovala svým Albem Frank, které vydala v roce 2003, avšak celosvětový úspěch jí přineslo její druhé album Back to Black vydané o tři roky později. Za zmíněnou desku obdržela dokonce šest nominací na cenu Grammy, ze kterých nakonec získala neskutečných pět. Její jméno se chlubí taky cenou BRIT Awards.  Zpěvačka Amy zemřela mladá. Dodnes se příčiny smrti úplně nepotvrdily a již asi nikdy nepotvrdí. Její otec Mitch se rok po smrti své dcery rozhodl vydat přímo šokující výpověď z jejího života. Vypráví o Amyných začátcích a taky problémech, se kterými se zpěvačka nejen po léta své kariéry potýkala.  Kniha vás dojme a chytne u srdce. I když se možná Amy tvářila ve světě celebrit jako tvrdá dáma, poznáte, že její srdce bylo obrovské. Zpěvačka byla velmi talentovaná a bohužel zemřela předčasně. Bývala by toho ještě tolik zažila. Jak poznáte z textu, její ztrátou trpí nejen otec. Skupina fanoušků přišla o hvězdu, kterou jen tak někdo nenahradí.  Knížka je velmi poutavě napsaná, pravděpodobně vás dožene k slzám. Kromě zpěvačky poznáte blíže taky autora knihy, který, jak poznáte, nikdy neztratil chuť tahat svou dceru z všelijakých problémů.  Knihu doprovází i krásné ilustrace. Vydalo ji nakladatelství Millennium Publishing.  Zaujal vás tento titul? Pak vás jistě potěší, že knihu u nás nyní seženete za akční cenu. 
Zobrazit článek >
 
Portugalština (nejen) pro samouky
Starý rok se blíží ke svému konci a s příchodem roku nového bývá zvykem, dávat si různá předsevzetí. Pro někoho je to dieta a pro jiného zase poučení ze svých minulých chyb. Ale co se k tomu všemu ještě vzdělávat? Nemusíte se ihned pustit do studia na vysoké škole, nebo se ihned zapisovat do nějakých kurzů. Můžete se například pustit do učení nového cizího jazyka a to v pohodlí domova nebo při cestě vlakem či autobusem do zaměstnání. Co říkáte na portugalštinu? Portugalština spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské větve, spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou. Portugalština má dvě varianty psaného jazyka, které jsou často označovány jako Padrões (vzory, typy). Jsou to: Evropská a africká portugalština Brazilská portugalština Rozdíly mezi těmito variantami postihují slovní zásobu, výslovnost a syntax, obzvláště v jazyce hovorovém, zatímco v jazyce vyšších vrstev se tyto rozdíly tolik neprojevují. Někdy nespočívají rozdíly v tom, jaká slova se používají, ale jak často a s jakým slohovým příznakem. Pro stará slova to platí téměř bezvýhradně, zatímco nová slovní zásoba je více specifická pro danou zem. Výraznější rozdíly jsou v pravopise. Ve slovech, která obsahují skupiny cc, cç nebo ct, je v Brazílii první "c" vypouštěno, skupiny pc, pç nebo pt ztrácejí "p". Tato písmena nejsou vyslovována, jedná se o přežitky z latiny (tedy o uplatnění historického principu v pravopise). Brazilský jazyk není tolik konzervativní jako evropský, proto zde dochází k eliminaci nadbytečných znaků. Naučte se perfektně portugalský jazyk s učebnicí Portugalština (nejen) pro samouky. Tato učebnice je určena jak ke samostudiu, tak i pro výuku s lektorem. Kniha obsahuje 31 lekcí, ke každé lekci jsou vypsaná slovíčka s výslovností a českým překladem. Učebnice je zaměřena na evropskou portugalštinu a hlavními odlišnostmi portugalštiny brazilské se zabývá pouze ve dvou závěrečných lekcích. Součástí učebnice jsou CD s MP3 nahrávkami.
Zobrazit článek >
 
Tereza Horváthová: Kočička z kávové pěny
Tereza Horváthová narozená v roce 1973 se zabývá nejen psaním knížek pro děti. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor francouzský jazyk a literatura. Již od mládí se zabývá spisovatelskou činností, ve které našla zalíbení již před absolvováním studií na vysoké škole. Na svém kontě má napsání několik prozaických děl, věnuje se taky poezii. Zaměřuje se na děti a mládež. Pracuje v rodinném nakladatelství Baobab. Se svým mužem Jurajem se věnuje taky překladům z francouzštiny. Píše též filmové scénáře. Může se pochlubit několika cenami za literaturu.  Autorka se zabývá taky redaktorskou činností. Přispívala třeba do časopisu Baoplán, Souvislosti nebo Revolver Revue.  Mezi oblíbené knihy autorky patří například dílo s názvem Modrý tygr nebo Max a Saša aneb zápisky z našeho domu.  My se dnes budeme trochu blíž věnovat dílu vydanému v roce 2011, které nese název Kočička z kávové pěny. Tato kniha nepatří pouze zmíněné spisovatelce, neboť text a hlavní příběhovou linku zpracovala pro nejmenší čtenáře Eva Volfová. Tereza Horváthová knihu doplnila úchvatnými ilustracemi.  Povídání je velmi jednoduché a stručné. Rozpráví zejména o teple domova. Kočička hledá domov dlouho a uvažuje, proč jím daný kraj či konkrétní místo může či nemůže být. Ilustrace jsou vyšívané, naskenované. Kritici pozitivně hodnotí nápad uměleckého ztvárnění.
Zobrazit článek >
 
Teď tu angličtinu konečně zvládnu!
Patříte mezi věčné začátečníky, a ne a ne se naučit anglicky? Klasicky začnete s opakováním prvních lekcí a nakonec se Vám do toho nabalí plno pracovních úkolů a rodina, no a nakonec si ani na angličtinu nevzpomenete. To je podobný příběh i dalších, kteří takzvaně s angličtinou, nebo jiným cizím jazykem, bojují. Před tím, než se opravdu pustíte do učení slovíček a gramatiky, dejte si čas a odpovězte si na otázky: Proč se chci naučit anglicky (německy, italsky, ...)? Co mi přinese znalost daného jazyka? Kolik času jsem ochotná/ý věnovat studiu? Jak se říká: "Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem." A je na tom více pravdy, než si myslíte. Nejen, že se Vám otevře cesta do světa a budete moci lépe komunikovat s domorodci, ale zároveň si můžete polepšit v zaměstnání. A stejně tak si můžete najít zahraniční přátele, se kterými si daný cizí jazyk můžete zdokonalovat. Není to skvělé? Začněte už nyní s učebnicí ANGLIČTINA No Problem. Její nevtíravý a nenáročný postup, jak se stále více zdokonalovat v angličtině je revoluční metodou, kterou si zamilovali ti, kteří v minulosti rezignovali na různé kurzy a celoanglické učebnice. Pročtěte se příběhem, který začíná v češtině a postupně je do něj přidáváno více a více anglických slovíček. Nakonec zjistíte, že jste schopni přečíst celou kapitolu pouze v angličtině a dokonce všemu rozumíte!
Zobrazit článek >
 
Vánoce ve světě aneb kdo nosí dárky II
Švédsko  Ve Švédsku tak jako v ostatních severských státech nosí dárky skřítci nebo trpaslíci. Ti vyrábí hračky ve své dílně. Ve Švédsku je doprovází starý muž Jultomten neznámé podoby.  Finsko Ve Finsku tomu není jinak, jen je zástupcem člověka dědeček Velký Ukko. Nosí červenou čepici a dlouhé bílé vousy.  Německo  Jak brzy zjistíte, některé státy nemají ustálené národní tradice. Třeba právě v Německu přichází Weinachstmann nebo Christkind, náš Ježíšek. Naděluje se obvykle pod stromeček, ale někdy i do punčoch nebo dokonce pod krb.  Polsko U našich sousedů chodí Mikuláš až dvacátého čtvrtého prosince, stejně jako náš Ježíšek. Nosí dárky v pytli.  Itálie V Itálii se tradice dost liší. Každá rodina má totiž kromě svých mnohých starých tradic na výběr mezi dvěma zvyky. Zejména na severu přiváží dárky Babbo Natale, muž podobný našemu Mikuláši, přijíždí však z Finska, a to ještě na Štědrý den večer nebo během noci. Už je na každé rodině, kdy Mikuláše bude očekávat. Dárky se tedy rozbalují jak večer, tak i ráno. V ostrovních oblastech a u moře pak sedmého ledna přijíždí Befata, čarodějnice, která naděluje dárky.  Řecku V Řecku se rozdávají dárky na Nový rok, tj. prvního ledna. Klasickým zvykem je zde obcházení domů ve městě či vesnici a zpívání koled. Za to děti sbírají sladké pohoštění. Dárky se pak nadělují, jak již bylo řečeno, na den svatého Basileje. 
Zobrazit článek >
 
Rozvíjej se děťátko...
Publikace Rozvíjej se děťátko se skládá z knihy, do které je vložen plakát s přehlednou tabulkou psychomotorického vývoje dítěte do jednoho roku a brožurka ke každodennímu přehledu a záznamu rodičů. Kniha obsahuje přes 800 názorných ilustračních fotografií a obrázků. Kniha Rozvíjej se děťátko je určena pro všechny nastávající rodiče, rodiče s dětmi a odborníky, kteří sledují, ovlivňují nebo stimulují psychomotorický vývoj dítěte do 1 roku. Přehledným, srozumitelným a poutavým způsobem popisuje, co, kdy, jakým způsobem, v jaké posloupnosti a proč by se mělo dítě do jednoho roku postupně naučit a jak mu můžeme přiměřeně pomáhat, aniž bychom je ve vývoji přetěžovali nebo omezovali. Eva Kiedroňová (nar. 1963) je původním povoláním dětská rehabilitační sestra, bývalá závodní plavkyně a vodní záchranářka. V roce 1980 začala rozvíjet a propagovat myšlenku plavání kojenců a dalších smysluplných programů pro rodiny s nejmenšími dětmi v České i Slovenské republice. Již více než 25 let předává své bohaté zkušenosti formou vzdělávání instruktorů a dalších odborníků. Po celou dobu usiluje o rozvoj vzdělávání rodičů v oblasti vývoje dítěte a péče o ně v souladu s jeho potřebami, náladou a psychomotorickou vyspělostí. Je přesvědčena, že prožitky dítěte a péče o ně v prvních dnech, týdnech, měsících a letech života významně ovlivňují jeho budoucí zdraví i celkové prospívání. Úryvek z úvodu: Tato publikace je zaměřena na všestranný psychomotorický vývoj dítěte do jednoho roku. Psychomotorický výoj dítěte se týká pohybového vývoje celého těla neboli hrubé motoriky, rozvoje dovedností rukou neboli jemné motoriky, která souvisí s rozumovým vývojem a rozvojem smyslů, jako je zrak, sluch, řeč, čich a hmat. Rozebereme zde důležité souvislosti psychického a motorického vývoje dítěte především v prvním roce, který je považován za nejdůležitější rok pro získání základních citových vazeb a pohybových, orientačních i komunikačních dovedností, na kterých pak bude dítě stavět další vývoj i celkové prospívání.
Zobrazit článek >
 
BLACKROLL I
Víte, co se skrývá pod pojmem blackroll? Jde o masážní techniky, které se praktikují za účasti unikátních pomůcek. BlackRoll je taky název německé firmy, která pomůcky vyrábí a s touto metodou masírování a speciálního druhu regenerace vlastně přišla. Otestujte příslušenství ke cvičení také, nebudete litovat! V tomto článku se dozvíte o technice a aplikaci masáží do praxe mnohem víc, čtěte dál. První pomůcky Blackroll byly vyvinuty v roce 2007 Jürgenem Dürrem v Německu. Jeho záminkou byla výroba automasážních pomůcek, které by opravdu sklízely úspěchy ve svých účincích. Za pomoci profesionálů, kterým byl například doktor Robert Schleipem nebo ortoped Lutz Graumann prováděl klinické testy s jednotlivými pomůckami, aby zjistil, zda jsou zejména pro terapii svalů skutečně tak účinné. Otestovat je už můžete sama, o jejich kvalitě vypovídá například první ocenění za produkt s největším benefitem pro svého uživatele, které firma obdržela v roce 2009 od světové organizace. Blackroll pomůcky jsou vhodné pro funkční trénink, poslouží taky pro kvalitní manuální ošetření měkkých tkání. Pomáhají udržovat fyzickou výkonnost, zlepšují flexibilitu, motoriku i mobilitu, dále stabilitu a překvapivě i sílu. Poslouží lidem jakékoliv věkové skupiny. K předchozímu odstavci je ještě vhodné doplnit, že pomůcky taky fungují jako dobrá prevence proti svalovým bolestem a před úrazy. Zlepšují regeneraci procesy a dokonce podporují tkáňový metabolismus. Chcete se o metodě BLACKROLL dozvědět víc? Naučit se správné techniky masáží a zjistit, proč praktikovat právě tento druh cvičení? Vše potřebné se dozvíte v tematické knize, kterou vám nabízíme v našem e-shopu.  
Zobrazit článek >
 
Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu
Zhruba dvacet let si u nás doma nakládáme vlastní krouhané zelí. Máme k tomu speciální kameninovou nádobu, kam se bílé, nakrouhané a osolené zelí natlačí a nechá se takzvaně zkvasit. Minulý rok jsem se rozhodla, že si tímto způsobem zkusím připravit červené zelí, ke kterému jsem přidala kopr a hořčičné semínko. Výsledek byl naprosto vynikající a zelí zachutnalo i malým dětem. Letos jsem udělala směsku z pekingského zelí, červené papriky, mrkve, cibulky a salátové okurky. Samozřejmě, že jsem použila mořskou sůl a hořčičné semínko. Pokud si chcete tuto směs připravit, budete potřebovat: 2 hlávky pekingského zelí, které jsem pokrájela na kostky, taktéž 2 červené papriky, 4 střední mrkve jsem oloupala a nastrouhala na hrubém struhadle, okurku na plátky a 4 cibulky, použila jsem jarní, jsem pokrájela na kolečka. Při cpaní této směsi do sklenice o obsahu 3,7 litrů se mi nedostávalo potřebného láku, kterým musí být zelenina zalitá. Proto jsem převařila vodu a lehce ji dosolila, ne moc, protože samotná zelenina už byla prosolená. Takto připravenou zeleninu je nutné přitlačit, aby se lák držel nad zeleninou. Já jsem použila kolečko z balzy a kámen. Pozor na to, aby kámen neobsahoval žulu. Vše musí být stoprocentně čisté. Sklenici jsem uzavřela a u radiátoru nechám stát zhruba týden. Poté si zeleninu předělám do menších sklenic a uskladním v lednici. Kvašená zelenina udržuje zdravou střevní mikroflóru, která je potřebná pro správné trávení. Kromě je tato zelenina velice bohatá na minerály, vitamíny, enzymy a probiotika, zvyšuje imunitu a pomáhá vylučovat toxiny z těla. Krom toho Vás zbaví únavy, sníží stresové napětí a vysoký krevní tlak. Přes zimu, kdy je velice obtížné zakoupit chutnou zeleninu, se kvašená zelenina stává více než důstojnou náhradou zeleniny čerstvé. Zkuste si připravit zdravou a chutnou kvašenou zeleninu. Postupy k přípravě naleznete v knize KVAŠENÁ ZELENINA PRO ZDRAVÍ A VITALITU.
Zobrazit článek >
 
Jak vést děti k sebedůvěře
Určitě, když si vzpomenete na svá školní léta, tak se Vám vybaví některý ze spolužáků, který se občas stal terčem posměšků nejen pro jiné děti, ale dokonce i pro učitele. Možná jste to zažila i Vy sama, že jste si vůbec nevěřila, třeba z důvodu, že Vás vlastní rodiče zaklínali větami: "Ty zase vypadáš.", "Nebreč! Všichni se na tebe dívají a budou se ti smát.", "Z tebe nikdy nic kloudného nebude." a jiné jedovaté výroky. Jenomže tito rodiče se ke svým dětem chovají tak, jak to sami viděli u svých rodičů. A pokud jste to zažila na vlastní kůži, zajisté víte, možná i nyní, jak těžce se potýkáte se životem v určitých situacích. Třeba si neumíte říci o něco, co byste chtěla, nebo neděláte věci, které chcete dělat, jen aby Vás okolí a především rodina nepomluvili. Určitě nechcete, aby takto vyrůstalo i Vaše dítě. Ať už se na všech dětských duších, které si absolutně nevěří, provinil kdokoliv, důležité je, aby děti cítily pevné zázemí ve své rodině! Rodiče jsou ti, kteří dávají příklady do života a proto mají tu moc, aby, ač to třeba sami nezažili, pomohli v dítěti posílit sebedůvěru. Je to velmi důležité, protože mu tím usnadníte budoucí život a zvládání životních výzev. Pokud nevíte jak na to, zakupte si knihu JAK VÉST DĚTI K SEBEDŮVĚŘE. Kniha vás povede k tomu, jak přispět, aby se šťastné, spolehlivé a zodpovědné dítě stalo úspěšným dospělým, schopným vyrovnat se se stresy reálného světa.  
Zobrazit článek >
 
Z babiččina receptáře - Lokše
Velmi často vzpomínám, na dobroty z babiččiny kuchyně. Nejen moje dvě babičky, také dědové, byli excelentní kuchaři, ale i moje prababička. Jeji kremrole byly vyhlášené svojí jemností a unikátní chutí po celém okolí. A když prababička mohla, tak je pekla na různé akce, jako byly svatby nebo narozeniny. Od jedné z mých babiček ráda vzpomínám na "turnaj". Nejedná se o žádný zápas, ale o skvělý bramborový recept. Taktéž, když už jsme u brambory, pekla skvělé bramborové lokše. Nevíte oč se jedná? Zkuste si je připravit: RECEPT: Bramborové lokše na sladko Ingredience: 400 g uvařených brambor (den dopředu) 130 g hladké mouky 4 g soli sádlo na pomaštění povidla Postup: Uvařené, oloupané a studené brambory nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme mouku, sůl a vypracujeme těsto, z kterého uděláme váleček asi jako na bramborové knedlíky. Babička pekla lokše na plotýnce, ale pokud nemáte, postačí vám litinová pánev. Pánev nebo plotýnku necháme zahřívat. V kastrůlku rozehřejeme sádlo na pomaštění lokší a připravíme si mašlovačku nebo štěteček na potírání placek. Části těsta odkrajujeme a na pomoučeném vále rozvalujeme na tenké placky silné 2-3 mm. Do rozpálené litinové pánve vložíme placku a necháme ji postupně opéct z obou stran. Zhruba 3 až minutky. Na těstě se budou vořit tmavé flíčky, které nejsou na závadu. Upečenou placku potřeme sádlem. Poté placky natíráme povidly a srolujeme jako palačinky. Avšak náplň může být i maková, nebo se tyto lokše hodí i jako příloha k masu. Připomeňte si další chutné recepty s kuchařkou Z BABIČČINA RECEPTÁŘE, kterou zakoupíte v eshopu.    
Zobrazit článek >
 
Nejdéle vydávaný a nejoblíbenější komiks u nás - Čtyřlístek
Kdo z rodičů, kteří mají děti, by neznal komiksovou čtveřici: Fifinku, Myšpulína, Pinďu a Bobíka. Tito zvířecí kamarádi, kteří si říkají Čtyřlístek jsou nejstarším komiksem, který v České republice (dříve v Československu) vychází. Už od roku 1969 provází jejich příběhy naše dětství. Tento komiks patří nejen k nejstarším u nás, ale také, troufám si konstatovat, k nejoblíbenějším. Fifinka - je bílá fenky s růžovou mašlí na hlavě, přináší ženský element, stará se o domácnost, vaří, uklízí a zašívá oblečení. Nemá ráda nepořádek, a když po sobě ostatní členové Čtyřlístku neuklízejí. Myšpulín - je černý kocour, geniální profesor a vynálezce, který ve své laboratoři vymýšlí a konstruuje různé vynálezy, které často zachrání hrdiny ze šlamastyky. Pinďa - zajíc v červených kalhotech, je takový strašpytel, je tichý a bojácný, ale často dokáže svůj strach překonat. Bobík - prasátko, jedlík i sportovec, ale spíše jako silák než atlet. Jeho síla mu v různých spletitých situacích přichází vhod, protože je nebojácný, ale často i popudlivý. Pokud Vaše děti ještě neznají tuto čtveřici kamarádů, kteří společně prožívají zajímavá dobrodružství, zakupte jim leporelo ČTYŘLÍSTEK SE PŘEDSTAVUJE. Jedná se o klasické skládací leporelo, jehož námětem je život u Čtyřlístku v průběhu kalendářního roku. Obrázky jsou doprovázeny krátkými jednoduchým texty.
Zobrazit článek >
 
A Cup of Style Motivační diář 2019
A Cup of Style je název blogu, YouTube kanálu, Instagramu a taky Facebooku dvou sester Nicoly a Lucky Ehrenbergerových. Tyto mladé slečny zajímalo blogování již od mala a během několika let se jim podařilo dostat se až na vrchol českých blogerských es. Posláním děvčat je šíření pozitivní energie, dobrá nálada a inspirace ostatních. Dámy v současné době přispívají lidem tipy na cestování, tématy lifestylu, vařením a samozřejmě ukazují současné módní trendy zkombinované s jejich osobitým stylem. Během posledních let nerozlučné sestry založily taky svůj vlastní e-shop. Prodávají oblečení a doplňky, taky papírenské produkty. Jejich velkým gólem bylo vymyšlení motivačního diáře, který je v hledáčku ,,must have‘‘ současných mladých dívek. I my vám tento produkt nabízíme! Motivační diář je velikosti A5, tak jako loňský rok. Jeho stránky bezpečně drží při sobě pomocí gumičky. Díky ní nemůže dojít k poškození vnitřních stránek. Diář je týdenní, obsahuje samozřejmě prostor nejen pro plánování, ale taky pro další poznámky. Jeho součástí jsou speciální to-do listy. Se vstupem do každého měsíce pak na stránkách najdete motivační text v češtině. Diář se letos nese v tmavě modrém duchu, doplňují jej pastelově vybarvené lístky i větvičky. Růžová gumička dodává diáři šmrnc. V levém dolním rohu nechybí odkaz na logo A Cup of Style. 
Zobrazit článek >
 
Jak reagovat na hloupé narážky
Někdy se nám všem občas stane, že proti nám někdo, ať už je to kolega v práci nebo tchýně, vysloví hloupou narážku. Pohotová odpověď funguje pouze v případě, že ji vyslovíte opravdu pohotově. V tu chvíli máte pouze krátkou chvilku na to, abyste si rozmyslela odpověď. Pokud budete dlouho zvažovat trefnou odpověď, nakonec ji ze sebe nevypravíte. Připravte si takzvané "instantní věty". Tyto věty se nemusí bezpodmínečně týkat daného útoku. Jejich obsahem může být cokoliv, což je vlastně jejich výhodou, protože je můžete využít v nejrůznějších situacích. Zásadou je, abyste postupovala co nejjednodušší cestou. Nesnažte se o originalitu. Zásadní je, abyste vůbec nějak zareagovala a překvapila útočníka, který počítá s tím, že Vás na jeho hloupé řeči nic nenapadne. V situaci, kdy jste použila cizí slovo jinak, než jste měla a Váš kolega si Vás vychutnává tím, že Vás opraví, můžete použít věty:  "S vámi to tedy zamávalo." "To se dějí věci." V situaci, kdy na Vás padnou nemístné poznámky ohledně Vašeho stylu oblékání: "Váš smysl pro humor je neuvěřitelný. Nechcete s tím někde vystupovat?" "To je Váš způsob, jak mne pozvat na večeři?" Vytrénujte se v mistra slova proti hloupým poznámkám na Vaši osobu. Nenechte na sebe plivat jedy druhých, ale zároveň vyjděte ze slovního pinpongu jako vítězka. S knihou Trénink slovní sebeobrany Vám to půjde snadno a lehce. Najdete zde spousty užitečných rad a cvičení proti hloupým narážkám druhých.    
Zobrazit článek >
 
Před heřmánkem smekni, před bezem klekni!
Roste-li vám na zahrádce nebo poblíž domu černý bez, máte po ruce celou přírodní lékárnu. Bez černý (Sambucus nigra L.) - je hojně rostoucí keř s intenzivně vonícími květy. Kvete od května do června a jeho plody dozrávají během měsíců srpna a září. Kromě označení černý bez se můžete setkat i s názvy: bezinky, kozičky, smradinky nebo psí bez. Je to velice ceněná léčivka. Ve farmacii se používají především bíložluté květy, ze kterých se připravují čaje a nálevy. Z bezinkových plodů se vyrábí chutný likér a z květů lze připravit vynikající osvěžující perlivý nápoj. Květy obsahují glykosidy, organické kyseliny, slizy, tříslovinu, silice aj. Působí potopudně, mírně protizánětlivě a mají močopudný účinek. Plody obsahují antokyanová barviva, organické kyseliny, kyanogenní glykosidy, vitamíny B, C, A, pektin aj. Šťáva z čerstvých plodů působí projímavě. Sušené květy se přidávají do čajových směsí, které působí proti horečkám při nachlazení. Taktéž podporují pocení a snížení teploty. Příznivé účinky mají i proti kašli a zahlenění. Přečtěte si více o tomto bylinném záraku v knize "Černý bez". Kniha vás provede historií a botanikou, dozvíte se zde o síle, která se ukrývá v černém bezu, co vše lze z této byliny využít k léčitelství, jak využít černý bez v Kneippově terapii a mnoho zajímavých a užitečných receptů.  
Zobrazit článek >
 
Přestaňte se srovnávat a buďte konečně sama sebou!
V dětství jste možná slýchavala od svých nejbližších věty jako: "Podívej se na sebe, jak vypadáš!", "Nebreč, budou se ti smát!", "Proč nejsi jako ...!" a podobné zaklínadla duší. Těmito a podobnými větami bylo ubíjeno Vaše ego, svoboda myšlení a rozvoj Vaší osobnosti. Prakticky Vás to donutilo žít podle toho, jak chce okolí. Hlavně aby si o Vás cizí lidé nemysleli něco špatného. Ale vězte, že v tom nejste sama, i já si tím ve svém životě prošla a stále pracuji na svém lepším já. Dobrou zprávou je, že se z tohoto začarovaného kruhu můžete osvobodit. Chce to však pevné odhodlání a nácvik technik, které Vám pomohou být sama sebou a přestat se srovávat s okolím. Především bude důležité zapracovat na Vašem sebevědomí. Pokud si budete věřit, budete se mít ráda a tím se lépe vyrovnáte s některými problémy a dosáhnete snadněji svých cílů. Udělejte si chvilku na to, abyste si představila sebe samu takovou, jakou chcete být. Uvědomění si toho co chcete, je velmi důležité! Zpočátku si můžete trénovat techniku pohledu do zrcadla a pravidelně si říkat, že Vám to sluší a usmívat se na sebe. Také si sepište svá pozitiva a negativa. U negativních bodů se zamyslete nad tím, co by se stím dalo dělat. Například máte-li nějaké kilo navíc, zapracujte na redukci tělesné váhy. Tím, že se začnete více hýbat podpoříte i uvolňování takzvaného hormonu štěstí. Nemusíte rovnou zdolávat maratón, stačí, když začnete chodit více pěšky, přestanete jezdit výtahem nebo půjdete na procházku svižnější chůzí. Zamylslete se i nad svým jídelníčkem. Jakmile se začnete měnit v tu lepší osobnost, možná zaznamenáte "negativní" reakce Vašeho okolí a také nejbližších. Nenechte se tím srazit k zemi. Buďte svá a mějte stále na mysli, že je to jen a jen Vaše životní cesta, která se absolutně nemusí ztotožňovat s tím, co si o Vás myslí okolí. Co můžete udělat dnes, neodkládejte na zítřek. Nikdy nevíte, který den bude Váš poslední! A není krásnějšího života, když máte svůj čas a své myšlenky pevně ve svých rukách. Věřte mi, vím o čem píšu. Začtěte se do knihy SROVNÁVÁNÍ, ZABIJÁK VAŠEHO SEBEVĚDOMÍ. Psycholožka Katarina Szabados vám nastíní, jak tyto mechanismy odhalit, jak se nenechat v různých situacích svázat tlakem a očekáváními druhých lidí či svými vlastními představami a očekáváními. Změňte svůj pohled tak, abyste mohli jednat svobodně a podle svého vlastního uvážení. Je jen na vás, zda otevřete cestu, která vede z těchto omezení ven.
Zobrazit článek >
 
Znáte historii Halloweenu? II
Jistě tušíte, že jméno ducha, který v dýních přebývá, je Jack, proto tedy Jack-o-latern. S tím souvisí zase stará irská legenda. Jack byl velký opilec a pobuda, který se v den Halloweenu opil tak, že jeho duše začala opouštět tělo. To byla příležitost pro ďábla, který měl na Jacka spadeno. Jack ho však přemluvil, aby si mohl dát ještě jeden, poslední drink. Neměl však peníze, a tak ďábla poprosil, aby se jen do chvíle, než si drink koupí promění v minci. Ďábel mu vyhověl, jenže Jack mazaně využil situace a minci schoval do kapsy. Ďábel byl tedy přelstěn. Nakonec se domluvili na tom, že ďábel bude propuštěn, ale musí Jackovi zajistit ještě jeden rok svobody. Jak si ďábel vyslechl, tak musel plnit. Po roce se samozřejmě zase s Jackem sešli. Jenže Jack už věděl, jak na něj. Připravil si lest s velice chutnými jablky. Slíbil ďáblovi, že pokud vyleze na strom, najde na něm to nejlepší ovocné pokušení, jaké kdy jedl. Jakmile čert lezl, Jack vyryl na kmen stromu kříž, takže ďábel nemohl dolů. Za to, že mu Jack pomůže zase na zem, musel ďábel muži slíbit, že ho do pekla nevezme nikdy. Tak se i stalo. Jenže Jack se jednoho dne upil k smrti. Do nebe vzhledem ke svým hříchům nemohl, peklo ho však taky kvůli ďáblově slibu nemohlo přijmout. A tak se stalo, že Jack bloudí světem dodnes. Světýlko v dýních značí uhlík, který ďábel Jackovi na jeho cesty ponechal. Lidé pomocí dýní ukazují Jackovi cestu nebo jeho duchu nabízí drobný dýňový příbytek.  
Zobrazit článek >
 
Slané pečení: Koláč s masem a paprikou
Svatební koláče nebo tradiční frgály, to jsou dobroty, které znám od mojí prababičky, která byla vyhlášená svými cukrářskými výrobky na svatby. Avšak nejen na sladko se dají upéct chutné koláče. Já si letos zakoupila knihu SLANÉ PEČENÍ z edice nakladatelství APETIT a jelikož doma rádi ochutnáváme něco nového, zkoušíme i slané koláče. Takovým koláčem, který naplníte například tvarohem upraveným ve slané variantě s cibulkou nebo pikantní masovou směsí, můžete překvapit Vaši rodinu například k sobotnímu obědu či večeři. RECEPT: Koláč s masem a paprikou Ingredience na těsto: 450 g hladké ci polohrubé mouky (dávám půl na půl) 1/2 lžičky soli (mořské) 225 g másla (nebo směs máslo sádlo půl na půl) 2 vejce 2 lžíce červeného vinného octa Ingredience na náplň: 350 g vepřové panenky (na tenké plátky) 1/2 lžičky mleté papriky (uzená příchuť) 6 nasekaných stroužků česneku mořská sůl pepř 3 pol. lžíce olivového oleje 1 velká červená paprika (nakrájet na nudličky) 3 cibule (nakrájet na plátky) 3 rajčata (můžete spařit, oloupat a zbavit semínek - já nechávám se semínky i s kůží - nakrájet na kostky) 2 lžíce nasekané petrželky 1 chilli paprička (nakrájet na kolečka) 2 vejce (uvařit natvrdo s nakríjet na kolečka) Postup: Z mouky, soli a tuku vyprucejeme v míse drobenku. Přidáme 1 vejce a ocet. Postupně přidáme asi 2 lžíce studené vody, aby vzniklo nelepivé těsto. Těsto propracujeme rukama dohladka. Uděláme z těsta kouli, kterou zabalíme do fólie a dáme na 30 minut do chladna. Nakrájené maso posypeme mletou paprikou, smícháme se lžící česneku, oreganem, solí a pepřem. Necháme také 30 minut odležet. V pánvi zahřejeme olivový olej a velmi zprudka na něm opečeme maso. Ve stejné pánvi pak opečeme papriky, cibuli a později i zbylý česnek doměkka. Přisypeme rajčata, petrželku a osolíme. Zahříváme tak dlouho, dokud omáčka ze zeleniny nezhoustne. Předehřejeme troubu na 175oC. Z těsta vyválíme na pomoučeném vále dvě centimetr silné placky. Jednou vyložíme otvírací formu o průměru 25 cm. Na dno natřeme polovinu omáčky, přidáme maso, vrstvu chilli papričky a navrch dáme kolečka vajec. Na vejce dáme zbytek omáčky. Přiklopíme druhou plackou těsta a utěsníme okraj. Uprostřed koláče rozkrojíme otvor pro únik páry. Pečeme 30 minut a pak potřeme vajíčkem. Dopékáme 15 - 20 minut. Vyzkoušejte další velice zajímavé a chutné recepty z knihy SLANÉ PEČENÍ.
Zobrazit článek >
 
Česká tajemství aneb co nevíte o naší zemi III
Za lyžařské dovednosti Česká republika sbírá celkem dost bodů. Byly jsme jednou z prvních neseverských zemí, která lyžování začala trénovat na vysoké úrovni. Dnes se můžeme pochlubit nejstarším lyžařským svazem na světě, který byl založen už v roce 1903. Evropská unie se snaží ochraňovat tradiční národní potravinářské klenoty. U nás podporuje špekáčky, syrečky a nebo taky hořické trubičky. Do ochrany samozřejmě patří taky české pivo, lovecký salám nebo třeboňský kapr a další. Čech Václav Barták drží rekord ve sprintu na 400 metrů v rámci jízdy na koloběžce. Češi si celkově v koloběžkách vedou velice dobře. Výprava na mistrovství světa tohoto sportu vyrazila poprvé v roce 2012 a přivezla si nespočet medailí z nejrůznějších disciplín. Jako národ jsme se tak stali koloběžkovými experty. Prodej koloběžek u nás má v přepočtu na obyvatele taky ohromný úspěch, jsme jednou z deseti zemí s nejvyšším číslem ročních prodaných koloběžek. Máte doma taky svou koloběžku? Na výrobě nanovláken, která jsou dnes nezbytná pro výrobu některých materiálů, bez nichž bychom se neobešli, má podíl Oldřich Jirsák, český vědec, který se svým týmem přišel na postup jeho zhotovení i produkci. Že se mumie nachází jen v oblasti antických zemí? Ani omylem. I my máme své mumie. Dvacet čtyři mumifikovaných těl je dnes k vidění v kryptě kapucínského kláštera v Brně. Je však třeba přiznat, že jejich mumifikace proběhla tak trochu neplánovaně. Za dob první republiky byla naše země největším výrobcem zbraní na světě. Česko je největším světovým producentem máku, v současné době číslo vypěstovaných kil klesá kvůli překupníkům. 
Zobrazit článek >
 
Česká tajemství aneb co nevíte o naší zemi II
Éra první republiky je dodnes považována za jedno z nejkrásnějších období v dějinách naší země vůbec. Napadlo by vás, že v této době jsme byli jedním z nejvyspělejších území na světě? I v následné době Protektorátu se stav země rovnal nejvyspělejším místům Německa. Pokud porovnáme počet a rozsah tratí s rozlohou České republiky, zjistíme, že je naše země majitelkou jedné z nejrozsáhlejších železničních sítí na světě. Americký prezident Kennedy podporoval českého Sokola. Zasloužil se dokonce o založení Sokolovny v Americe a několik sokolských spolků. První rozhlasovou hlasatelkou na světě se stala Češka Emilie Tučková-Kočová. Vysílala poprvé v květnu 1923. Jistě máte potuchy o vymoženosti nazývané potrubní pošta, která v letech minulých znamenala významné usnadnění transportu drobných dokumentů a cenných psaní. Vzhledem k tomu, že londýnská trasa z roku 1853 neexistuje, stává se tak Česká republika majitelkou nejstarší sítě potrubní pošty. Ta byla vybudována v roce 1887 v Praze a o dva roky později byla otevřena pro veřejnost. Nejprve se transportovala psaní z Malé Strany na hlavní poštu v ulici Jindřišská, později se potrubí rozšířilo mnohem dál, třeba na Pražský Hrad. Zásilky se zvládly pohybovat rychlostí třicet šest kilometrů za hodinu. Dioptrickou pomůcku, bez které by se mnoho lidí dnes neobešlo jménem kontaktní čočky, má na svém kontě připsanou český chemik Otto Wichterie. V roce 1961 se zasloužil o vynález stroje na výrobu čoček, které se mu podařilo vyrobit z jemného umělého polyamidového silonového vlákna. Hláska ř je typicky českou hláskou. Jedná se grafém, který se nevyskytuje v žádném jiném jazyce. Uvažovat by se dalo o polštině, ta však ř vyslovuje jemněji a zapisuje ho jako rz. 
Zobrazit článek >
 
Česká tajemství aneb co nevíte o naší zemi I
Máme tu výroční, pojďme si připomenout nemalé významné události a činy, které pozdvihují náš národ na vyšší úroveň. Český vědec Antonín Holý významně přispěl zahraničním lékařům v bádání, které se týkalo léčby AIDS. Náš chemik Holý tehdy působil v Ústavu organické chemie a biochemie akademie věd České republiky. Tým pod jeho křídly vynalezl hned několik léčebných přípravků. Jistě víte, že lidská krev se dělí do čtyř základních skupin. Toto rozdělení odhalil český neurolog Jan Janský. Poprvé jmenoval typy A, B, AB a 0. Zjistil, že skupiny se navzájem nesnáší. Nezávisle na něm tento objev ukázal taky Karl Landsteiner z Vídně. Prvním rozhlasem, který pravidelně vysílal, bylo britské BBC. Češi sklízí úspěch hned po něm, neboť Československý rozhlas byl druhou vysílající stanicí v celé Evropě. I když náš pivní průmysl není rozvinut na takovou úroveň jako dřív, stále Češi patří k největším konzumentům piva na světě. V počtu vypitých piv na osobu se téměř rovnáme Německu. Mezi další pijáky patří Irsko, Rakousko nebo Slovensko. V přepočtu Čech vypije sedm piv za týden, za rok pak na jednu hlavu připadá asi 160 litrů piva, toto číslo zahrnuje i děti, respektive všechny obyvatele republiky. Pokud bychom je z výpočtů vyřadili, bylo by číslo ještě mnohem vyšší. Dle průzkumů si na pivu nejvíce pochutnává věková skupina od třiceti do čtyřiceti pěti let. Jedna zajímavost od našich sousedů, která vás jistě potěší. Napadlo by vás, že česká republika zvítězí v obřím polském průzkumu nejoblíbenějších národů světa?
Zobrazit článek >
 
Bez pláště
Kniha Bez pláště, kterou držíte v ruce, není čtením pro každého. Je drsně upřímnou zpovědí lékaře celostní medicíny, MUDr. Tomáše Lebenharta. Bez sebelítosti, s velkou potřebou nalézt správné a fungující řešení pro sebe i své pacienty, ukazuje svůj život v průběhu několika let v plné nahotě - boj s depresí, závislost na lécích na spaní, pobyt na detoxikačním oddělení psychiatrie i vítěznou cestu k vlastnímu uzdravení. MUDr. Tomáš Lebenhart je poctivý k sobě i ke svým pacientům. Hledá kořen nemoci, který často spočívá v destrukčním chování nemocného, a nalézá cesty, vedoucí přes homeopatii, ayurvédu, čínskou medicínu až k autopatii. Je praktikem, který "bez pláště" předkládá osobní zkušenost s chorobami, o kterých se ve společnosti nemluví příliš nahlas a na které moderní medicína nenalézá účinný lék. Na vlastní kůži prošel dlouhým léčebným procesem se všemi jeho úskalími až k vítěznému konci. Je jedním z mála lékařů, který má odvahu promluvit o procesu uzdravování i z pohledu pacienta. Kniha přináší inspiraci a naději - pacientům i jejich blízkým. Úryvek z úvodu: Čtení, které vás čeká, je vcelku optimistické, veselé a jistě i zajímavé. Na jeho konci nabídnu hluboký pohled do příčin nemocí a utrpení a hlavně neuvěřitelně účinnou, jednoduchou a navíc poměrně rychlou cestu k uzdravení. Vysvětlíme si také kvalitu a význam času. Nebudou chybět ani fascinující kazuistiky. Před tím vás však pomocí autentických obrazů seznámím se svým příběhem posledních dvou let. Mým úmyslem je podat upřímné a syrově pravdivé svědectví o mém pádu na samé dno - a také o radostném pohybu vzhůru. tím, že vám v nahé pravdě ukážu vlastní příklad, přinesu vnitřní uklidnění. Vím to. Když je někdo nakonci svých sil, potřebuje v jisté fázi slyšet, že i někdo jiný má takové, či ještě větší problémy. A navíc, jde-li o lékaře ubírajícího se celostní a sprirituální cestou... Hlavně ale přináším trpícím (kdo z vás netrpí?) živou naději. Když to zvládl Lebenhart, zvládne to každý - kdo bude chtít! Nebojte se, vše dobře dopadne - pojedeme veselým vláčkem. I když budou tunely, na konci je světlo. Slibuji!
Zobrazit článek >
 
Na výlet do Vídně I. část
Nejen letní období je stvořeno k dovoleným a k cestování, ale i barevný a slunečný podzim má na cestách své nenahraditelné kouzlo. A nemusíte jezdit daleko. Co třeba Vídeň? V tomto článku vás pozvu do Vídně na historické památky, které stojí za to, abyste je viděli. 1.) Zámek Schönbrunn je nejznámější rakouský zámek, který býval císařskou letní rezidencí - od té doby nestačil ztratit nic ze své majestátnosti a krásy. Návštěva interiéru zámku Vám nabídne přehlídku obytných i ceremoniálních prostor objektu. Celý komplex je obrovský a kromě samotného zámku a rozlehlého přilehlého parku sestává ze zoologické zahrady (Tiergarten), Muzea kočárů (Wagenburg muzeum), skleníků Palmenhaus a Wustenhaus a altánu Gloriette. 2.) Hofburg leží v centru na Ringstrasse blízko ostatních hlavních památek a nejližší stanice metra je Museumsquartier. V minulosti zde sídlili členové rakouské vládnoucí dynastie a z bývalého hradu vytvořili grandiózní rezidenční sídlo plné přepychu a císařské záře. 3.) Karlskirche, jinak také kostel Svatého Karla Boromejského, je hrdě označován jako největší barokní chrám na sever od Alp a své přezdívce rozhodně nedělá ostudu. Je to majestátná stavba nacházející se na důležitém dopravním uzlu vídeňské městské dopravy - náměstí Karlsplatz. 4.) Národní divadlo Burgtheater stojí přímo naproti vídeňské radnici na vnitřním městském okruhu Ringstrasse. Řadí se mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější představitele divadelního umění německy mluvících zemí a obyvatelé Vídně ho s oblibou familiérně nazývají"Burg". 5.) Radnice se nachází na ulici Ringstrasse vedle stanice metra Rathaus. Je to neobyčejně poutavá stavba často vyzdobená květinami a vlajkami a v noci osvícená. Vydejte se do Vídně a kromě prohlídky historických budov můžete ulevit svým nohám a dopřát si relaxaci v některé z vyhlášených kaváren či restaurací. Průvodcem po Vídni vám bude kniha VÍDEŇ VÍKEND z nakladatelství Lingea. Knihu doplňují různé zajímavosti z oblasti historie, současnosti, kultury i gastronomie. Pod klopami obálky najdete mapku městských částí, rozkládací mapu města a plán sítě veřejné dopravy. Nechybí ani základní slovníček a fráze.
Zobrazit článek >
 
Na výlet do Vídně II. část
Pokud si návštěvu Vídně naplánujete na vícero dní, a už budete mít chuť shlédnou jinou, než starou historckou tvář Vídně, pak ani v tomto případě nemusíte zoufat. Vídeň anbízí i nehistorická místa, která vás zajisté nadchnou. Uchvátí vás třeba neobyčejná kontroverzní architektura Hundertwassera, skleněné město UNO City nebo bláznivé atrakce Praterského pouťového parku. 1.) Hundertwasserhaus je dílem rakouského umělce nevšedního smýšlení Friedricha Hundertwassera, který do stavby vložil své životní postoje a osobitý vzkaz dalším generacím. Dům měl původně sloužit jako ubikce pro sociálně slabší vrstvu, nakonec se stal především turistickou atrakcí. Nachází se v ulici Löwengasse poblíž zastávky Hetzgasse na tramvajové lince N, která jede od stanice metra Schwedenplatz ve směru na konečnou Prater Hauptalee. 2.) Teplárna ve Spittelau se nachází přímo u zastávky metra Spittelau na linkách U4 a U6. Stavba symbolizuje fungující symbiózu mezi technikou, uměním a ekologií a je nejznámější ze tří vídeňských tepelných spaloven odpadu provozovaných společností Fernwärme Wien. 3.) Prater - pouťový zábavní park, který má po celý rok pro hravé návštěvníky přichystanou štědrou nabídku atrakcí. Rozkládá se poblíž stance metra Praterstern na červené lince U1 - jen tři zastávky od centrální stanice Stephansplatz. 4.) UNO City je srdcem moderního města nad Dunajem. Na břehu veletoku východně od centra se tyčí mrakodrapy nové Vídně třetího tisíciletí a nabízí sídlo nadnárodním korporacím a organizacím celosvětového významu. Dostanete se sem červenou linkou metra U1, pokud vystoupíte na zastávce Kaisermühlen - Vienna International Center. 5.) Hotel Sacher je známým vídeňským hotelem a to nejen jako luxusní ubytovací zařízení, ale především díky Sacherovu dortu, jehož věhlas přesahuje hranice Rakouska. Budova stojí hned vedle Vídeňské státní opery, tzn. v centru města na ulici Kärntner strasse. Určitě za to stojí naplánovat si výlet do Vídně. Pokud jste z Moravy, cesta vám zabere zhruba 2 hodiny autem. Z Prahy je to téměř o dvě hodinky více, ale záleží, zda zvolíte cestu po dálnicích, nebo po vedlejších silnicích. Proto si důkladně naplánujte nejen cestu, ale i návštěvu památek i jiných míst ve Vídni. Skvělým průvodce vám bude kniha VÍDEŇ z nakladatelství Lingea. Průvodce po Vídni pro vás bude nepostradatelnou pomůckou, pokud chcete navštívit ta nejkrásnější a nejzajímavější místa rakouské metropole. Důkladně vás seznámí s historií, které je Vídeň plná, pomůže vám sehnat ubytování a doporučí restaurace a kavárny, kde můžete ochutnat vyhlášené vídeňské pokrmy a nasávat vídeňskou atmosféru. Díky spoustě praktických informací, týkajících se životního stylu, kultury, dopravy atd., bude pro vás návštěva Vídně velmi milým překvapením. Publikace obsahuje také mapy vybraných částí města a okolí.
Zobrazit článek >
 
Nejlepší dýňová polévka
Podzimní období je pro dýňové pokrmy jako stvořené. Pojďme si dnes uvařit dýňovou polévku, po které se vám jistojistě budou sbíhat sliny už při pročítání receptu. Tak jdeme na to! Budete potřebovat: Dýni (nakrájenou dužinu bez semínek, 800 g) Zeleninový vývar (600 ml) Smetanu ke šlehání (250 ml) Cibuli (větší, 1 ks) Máslo (2 lžíce) Česnek (2 stroužky) Mrkev (1 ks) Cukr třtinový (1 lžíce) Kari (1 lžíce) Dýňová semínka (pražená, 150 g) Dýňový olej (pár kapek na porci) Chilli paprička (1 ks) Sůl a pepř Postup: Na másle nejprve dozlatova osmahněte cibuli spolu s česnekem. Až zpění, přidejte dýni a smažte dále asi pět minut. Následně přidejte strouhanou mrkev, koření a cukr. Poté směs přemístěte do hrnce a zalijte vývarem. Přiveďte k varu a asi tak patnáct minut polévku vařte na silném ohni, aby zelenina pořádně změkla. Poté přilijte smetanu, osolte, případně opepřete. Po uplynulém čase polévku rozmixujte tyčovým mixérem. Na polévku můžete přidat zakysanou smetanu, dále pár kapek dýňového oleje, samozřejmě opražená a osolená dýňová semínka a zmíněnou chilli papričku. Pokud nejste fanouškem pálivých pokrmů, papričku vynechte. Pokud slavíte Halloween tak, že doma poctivě vydlabáváte dýně a následně do nich vyřezáváte strašidelné obličeje, zbyde vám dýňová dužina. I v případě, že nepůjde o kostičky, můžete tuto dýni využít na přípravu polévky taky. Zbavte ji semínek, jak to jen půjde. Při vaření pak postupujte úplně stejně podle receptu. 
Zobrazit článek >
 
Sabrina Jeffries a její knihy I
Že by vedla Sabrina poklidné dospívání, to se tak úplně říct nedá. Když jí bylo sedm let, její rodiče se rozhodli stát se misionáři v Thajsku. A tak americká rodačka narozená v roce 1958 začala trávit jedno dobrodružství za druhým. Vídala slony, kobry a taky věštce, hrála si v deštných pralesech a jedla medúzy nebo kuřecí hlavy. Procházela se po kaučukových plantážích a někdy se ocitla i v nebezpečí. S tím souvisí taky to, že musela být hned několikrát očkována proti vzteklině. Sabrina studovala literaturu, titul Ph.D. získala za svou disertační práci na téma James Joyce. Chvíli pracovala jako asistentka angličtiny na Tulana University. V současné době žije autorka v Severní Karolíně se svým manželem a synem. Kromě psaní knih ji baví výroba šperků, které se částečně věnuje již poměrně dlouhou dobu, taky ráda čte napínavé příběhy. Podle Sabriny může člověk vést pestrý život jen tehdy, pokud se stane romanopiscem. Dle této výpovědi chce mít život Sabina opravdu pestrý, neboť má na svém kontě značný počet knih. Spisovatelka začala psát romány již v mladém věku. Po několika romantických knížkách se pokusila přeorientovat na jiné žánry, to jí však moc dobře nevyšlo. Její nová díla byla zkritizována. Nyní se Sabrina věnuje tomu, čím začala, tedy romancemi. V současné době je autorka spisovatelkou na plný úvazek. Píše nejraději ve své kanceláři, kde občas vzhledem k zápalu psaní i nocuje. Sabrina Jeffries je v současné době jednou z nejprodávanějších autorek románů pro ženy vůbec. Znát ji můžete taky pod pseudonymem Deborah Martin nebo Deborah Nicholas. Jaké knihy by se vám mohly líbit? Ať si vyberete jakoukoliv publikaci, vězte, že nebudete litovat. Spisovatelka píše pestře, poutavě a i do tradičního tématu romance dokáže schovat nečekané zvraty a mnohá překvapení. Její knihy vás nudit nebudou! Tak kterou si přečíst?
Zobrazit článek >
 
Sabrina Jeffries a její knihy II
Seznamte se s první dávkou romantických příběhů plných emocí, strachu, lítosti, ale i velké vášně. Knihy Sabriny Jeffries se vám dostanou pod kůži. Dávná tajemství Tento příběh se točí kolem lady Zoe, dnes obyčejné dámy, zítra možná hraběnky. Její cesta na vrchol měla být tak snadná. Otec ji na roli vysokého postavení připravoval již od jejího dětství. Najednou však nastane problém. Budoucí hraběnka totiž zjistí, že je možná dcerou cikánky Driny. Tato zpráva ji podlomí obě kolena. Nyní se totiž nemůže vdát z lásky, ale musí si vzít svého bratrance. Zoe to však nevzdává a obrací se na detektivní kancelář. Doufá, že tam ji specialisté pomohou. Případ dostane za úkol sukničkář Tristan, který vyšetřování nenápadně propojí s prozkoumáváním vlastního tajemství. Jak bude asi překvapen, až zjistí, že jsou případy vzájemně a dosti podivně propojeny? Dáma nikdy neprohrává Celia Sharpe si hledá ženicha. Poměrně na to spěchá, neboť do dvou měsíců musí splnit ultimátum své babičky. Vybere si celkem tři mladé kandidáty, které vyhovují jejím požadavkům. Teď ale ještě chybí je prověřit. Celia není důvěřivou ženou, a tak úkol dodá do detektivní kanceláře. Případu se ujímá Jackson, který začne Celii dodávat samé nemilé informace, které dívku ještě dostanou do ohrožení. Nakonec se do ni Jackson zamiluje a začne dělat všechno proto, aby jeho lásku opětovala. Kniha Dáma nikdy neprohrává je jednou z nejoblíbenějších mezi ženami. Zjistěte, proč tomu tak je.   
Zobrazit článek >
 
Mulčovací materiály do zahrady I. část
Také se domníváte, že mulč je pouze nadrcená kůra? Je sice pravdou, že kůra spadá mezi nejčastější mulčovací materiály, ale existují i jiné možnosti. Mulčovací materiály se používají především: proti plevelům k udržení kypré půdy snižuje odpařování vody minimalizuje eroze půdy tvoří estetickou stránku zahrady Organické materiály - mají jedno společné a to, že se postupně rozkládají. Doba rozkladu záleží na obsahu vody. 1.) Drcená kůra - nejvíce se používá k zakrytí prostorů mezi azalkami nebo rododendrony. - vhodná je i na vřesoviště, kde okyseluje půdu, kterou mají vřesy rádi. - lze ji použít i na nově vysázené záhony, kde jsou velké mezery mezi květinami. Zde pomáhá proti růstu plevelů. Výhody: pomaličku se rozkládá, jednoduchá manipulace. Nevýhody: okyseluje půdu, neudrží se na svazích. 2.) Štěpka - vhodná k okrasným rostlinám. - taktéž ji lze použít na vysypání cestiček. Výhody: velmi pomaličku se rozkládá, snadná dostupnost, měkká při chůzi. Nevýhody: na svazích se sesouvá => nutná fixace. 3.) Tráva - především se používá jako mulč v sadech - pod ovocné stromy, maliníky či ostružiníky. Výhody: je snadno dostupná po celou sezonu. Nevýhody: musíte udržovat vrstvu max. 5 cm, jinak travní mulč hnije, čímž ohrožuje kořeny.   S knihou Pro vaši zahradu mnoho rad a nápadů naleznete další zajímavé postupy, jak pracovat ve Vaší zahradě. Obraz vaší krásné zahrady vynahradí všechnu námahu, kterou budete muset vynaložit, aby se vaše představy splnily, a práce na zahrádce se pro vás stane velkým potěšením. Budete na zahrádce rádi odpočívat a čerpat nové síly. K tomu, aby to tak bylo, přináší tato kniha mnoho rad a nápadů.    
Zobrazit článek >
 
Pěstujeme orchideje
Orchideje jsou nádherné květiny, které pochází z tropických pralesů. Je až s podivem, že lze tyto krásky pěstovat doma v bytě. Pravdou je, že některé druhy jsou vyšlechtěné tak, aby jim vyhovovaly podmínky, které jim můžeme poskytnout v bytě za oknem, ale existují i druhy, které potřebují speciální péči i prostředí, aby mohly žít a krásně kvést. Mezi nejčastěji pěstované druhy v našich domácnostech patří: Phalaenopsis je bohatě kvetoucí orchidej určená všem začátečníkům. Je to nejodolnější z pěstovaných rodů. Vanda coerulea patří k nejatraktivnějším orchidejím, dobře snáší i slunce. Nejlépe se jim bude dařit, když jim poskytneme následující podmínky pro růst: pokojovou teplotu okolo 20oC dostatek světla, ale v žádném případě stanoviště na přímém slunci nemají rády netěsnící okna, aby na ně netáhnul studený zduch dodržovat epifytické pěstování rosit dvakrát denně Jelikož tyto dva druhy rostou v pralesích na stromech, nesázíme je do klasického substrátu pro pokojové rostliny, ale dopřejeme jim speciální substrát, který je vzdušný a přiměřeně kyselý. Substrát musí být připravený z borové kůry a polystyrenu. Myslete i na to, že tyto orchideje nesnášejí přelití! Více podrobností a rad, jak pěstovat orchideje naleznete v knize z nakladatelství GRADA: Orchideje. V této knize vám představíme běžné, v bytě pěstované, druhy orchidejí. Dozvíte se, jaké místo pro ně vybrat, jak je správně zavlažovat, přihnojovat a přesazovat. Můžete je zkusit i množit. Vypořádáme se s běžnými chorobami a škůdci. V knize je také přehled nějčastěji pěstovaných druhů, jejich popis, fotografie a barevné formy. Dopřejte svým krásným květinám tu správnou péči.  
Zobrazit článek >
 
Devět důvodů, proč jíst polévky II
Polévka je výborným pokrmem taky v případě mnohých nemocí. Díky své tekuté konzistenci je dobře poživatelná a vzhledem ke svému složení dokáže plně nahradit hlavní jídlo, respektive hlavní chod. Při konzumaci polévky za jakýchkoliv obtíží si je třeba dát jen pozor na její teplotu. Například při horečkách je vhodné stravovat se pouze chladnou nebo vlažnou stravou.  Výhodou vaření polévek je jejich různorodost. Smetanové, zeleninové, masové, nudlové a spoustu dalších. Do špenátové polévky můžete přidat smetanu nebo připravit hustý mix bez mouky pouze ze zeleninových listů zahuštěný bramborou. Pokud už vám dojdou nápady, změňte část ingrediencí a polévka bude zase chutnat úplně jinak. A jak říkaly naše babičky, i z ničeho lze uvařit polévka. Nemáte doma zrovna plnou ledničku? Nevadí, jistě v ní stejně něco na polévku najdete. Tento pokrm se dá uvařit opravdu téměř ze všeho.  Pokud máte doma malé zlobidlo, polévku byste měla vařit opravdu často. Skoro všechny menší děti nemusí běžnou zeleninu, natož luštěniny, hrách, špenát nebo třeba pohanku. Pokud tyto přísady přidáte do polévky a tu následně rozmixujete, vězte, že dítě pak nebude mít s její konzumací problém. Jistě mu polévka bude i chutnat.  Polévku můžete jíst i na snídani. K její příležitosti si můžete uvařit studený pokrm z ovoce nebo například z řepy. Do ranní polévky se hodí přidat ovesné vločky, semínka nebo oříšky, aby vás na nějaký čas zasytila.  Nevíte si s polévkami rady? Potřebovala byste jejich vařením provést od začátku do konce. Naučte se vařit s knihou Recepty od babičky 3: Lehké polévky.
Zobrazit článek >
 
Zahradníkův rok - rady na měsíc říjen
Měsíc říjen je měsícem sklizně jádrového ovoce. Přináším vám několik rad na říjnové práce při sklizni, v sadě a na zahrádce. Skladovací prostor - aby nám plody dlouho vydržely v perfektním stavu, skladovací prostor musí být chladný, spíše tmavý, větratelný, s dostatkem vzduchu a bez výskytu škůdců. Jak ukládat ovoce - ideální jsou police nebo regály, kam se uloží ovoce jednotlivě. Lépe se kontrolují napadené plody plísní. Jak pracovat s ořechy - vlašské ořechy usušíme na slunci, v suché místnosti nebo na půdě. Pouze zcela suché ořechy můžeme sesypat do koše nebo přepravek. V žádném případě se nesmí ořechy umývat! Píďalka zhoubná a podzimní - proti jejich náletům připevníme na kmeny vyšších stromů lepové pásy. Nemocné stromy - poškozené a odumírající stromy odstraníme i s kořeny. Strupovitost jabloní a hrušní - krátce před opadem listů ošetříme jabloně a hrušně postřikem krystalického hnojiva močoviny v koncentraci 7%. Výsadba - začíná ve druhé polovině měsíce. Stromky a keře musí být dostatečně vyzráléve dřevě. Především dbejte na to, aby nevyschly kořeny. Proto je dobré 24 hodin před výsadbou namočit kořeny stromků a keřů do vody. Orba - zaoráváme rostliny, které vytváří dostatečnou hmotu (svazenka, hořčice nebo peluška) na zelené hnojení. Staňte se odborníkem v zahradnickém oboru s knihou ZAHRADNÍKŮV ROK! Autor Wolf-Dieter Storl vysvětluje všechny důležité práce a dává je čtenáři k dispozici krok za krokem.
Zobrazit článek >
 
Devět důvodů, proč jíst polévky I
Proč jíst polévky? Přečtěte si, k čemu je konzumace polévek dobrá. Máme pro vás nejméně devět důvodů.  Dalo by se říci, že polévky jsou dobrým zdrojem jídla při hubnutí. Pokud opomeneme ty smetanové, mají poměrně málo kalorií. Navíc skvěle zasytí. Lepší kombinaci byste si zkrátka nemohla přát, že? Ne nadarmo je dobré jíst polévku před hlavním jídlem. Tato porce vás zasytí a pak sníte mnohem menší porci jídla hlavního. Jestliže jste zvyklá konzumovat minimálně pět porcí jídla denně, můžete si oběd rozdělit. Polévku si snězte třeba už v jedenáct, hlavní jídlo klidně o několik hodin později. Pokud máte za cíl zhubnout, jezte zejména masové vývary a zeleninové polévky.  Polévka je dobrou volbou i tehdy, pokud se snažíte ušetřit nějaké peníze. Náklady na její přípravu nejsou vůbec vysoké a ještě vám polévka vydrží i na několik dní. Každá polévka obsahuje velké množství vody, to je samozřejmé. Málokdo si však uvědomuje, že i právě díky konzumaci polévek si zvyšujete svůj denní příjem tekutin. Lidem, kteří zanedbávají pitný režim, polévka přijde přinejmenším vhod.  Blíží se zima, bude třeba něco na zahřátí. Polévka je skvělou volbou nejen po tom, co se vrátíte z procházky v sychravém počasí. Připravujete si do práce jen studené svačiny? Pak si klidně dopřejte k večeři vaši oblíbenou polévku. Člověk by měl zkonzumovat alespoň jedno teplé jídlo denně.  Polévka obsahuje velké množství živin. Samozřejmě záleží na tom, co do polévky dáte a z čeho ji bude připravovat, každopádně většina z nich obsahuje spoustu důležitých antioxidantů, vitaminů a dalších výživných látek.  Příprava polévek může být ještě snazší díky našemu speciálnímu kalendáři. 
Zobrazit článek >
 
Dýňové noky a pozvánka na slavnosti
Patříte-li mezi pěstitele dýní, zajisté jste v plném proudu sklízení, zavařování a dlabání. Z dýní se dají připravit chutné sladké kompoty, vynikající polévky, omáčky, sladké dezerty, džus, ale takté můžete využít dýně při přípravě velmi chutných příloh. Například dýně muškátová (Cucurbita moschata) se stává poměrně oblíbenou dýní. V pěstování má vyšší nároky na teplo a vlhko. Má tvar hrušky, jejíž slupka je světlá, ale při jejím rozkrojení odhalíte nádherně sytou oranžovou dužninu. Zkuste si připravit dýňové noky s vlašskými ořechy: Ingredience: 1 muškátová dýně (cca 1 kg) 200 g celozrnné mouky 1 vejce sůl 100 g vlašských ořechů 40 g cukru 40 g másla Postup: Nejprve oloupeme dýni a zbavíme ji semínek. Poté ji nakrájíme na stené kousky a vložíme je na plech do rozehřáté trouby na 200oC. Dýni pečeme zhruba 20 minut. Z teplé dýně rozmixujeme pyré. Přidáme mouku, sůl a vejce. Vypracujeme hladké těsto. Z těsta tvoříme lžičkou noky a vkládáme je do vroucí vody. Vaříme 2 - 3 minuty => až vyplavou. Uvařené noky pomažeme máslem a posypeme namletými/posekanými ořechy a pocukrujeme. Tyto noky lze konzumovat i naslano. Vyzkoušejte další chutná jídla z dýní za pomoci kuchařky: DÝNĚ, domácí delikatesy. Velký výběr praktických a báječných receptů jejichž základní surovinou je dýně. Jou tu polévky, masové směsi, doplňky k rybě, zákusky .... celý receptář. Naučte se připravovat a vychutnávat si tyto nápadné plody. Dobrou chuť! Pokud nemáte možnost pěstování dýní, navštivte nějakou z probíhaících dýňových slavností: 6. - 7. 10. 2018: Zahradnické centrum Brabec (Brno-Modřice), Zahradnické centrum Chládek (Praha), Zahradnictví Dvořák a syn (Teplice), Flora Garden (Bakov), Zahradnictví u Kopřivů Šebrov 13. - 14. 10. 2018: Zahrada Lisý (Králův Dvůr), Zahradnické centrum Ferenčík (České Budějovice), AZ GARDEN (Pardubice), Zahradnictví Líbeznice  
Zobrazit článek >
 
Cukroví nemusí být jen vánoční: Linecké ořechové kostky
Cukroví nemusí být jen vánoční: Linecké ořechové kostky Budete potřebovat: Na světlé linecké těsto: Polohrubou mouku (150 g) Hladkou mouku (150 g) Máslo (200 g) Cukr moučka (100 g) Vejce (1 ks) Citronovou kůru Sůl (špetku) Na ořechové těsto: Máslo (250 g) Cukr moučka (250 g) Vlašské ořechy sekané (150 g) Polohrubou mouku (150 g) Rum (2 lžíce) Bílky (na sníh, 7 ks) Citronovou kůru (z ½ ks) Sůl (špetka) Na polevu: Cukr moučka (320 g) Žloutky (7 ks) Rum (5 lžic) Čokoládu na vaření (1 tabulka) Ořechy (na ozdobu) Postup: Z uvedených surovin na těsto vypracujte měkkou hmotu, zabalte ji do fólie a uložte asi na dvě hodiny do chladničky. Ořechové těsto připravujte obdobně, avšak dbejte na rozmíchání másla s cukrem do pěny a správné ušlehání bílků, které do těsta přidejte až úplně na konec. Těsto se shněhem už jen jemně zamíchejte. Z vychlazeného lineckého těsta vyválejte plát a položte jej na plech vyložený papírem na pečení. Povrch těsta propíchejte vidličkou a na celý plát rovnoměrně rozetřete ořechové těsto. Pečte na 150°C asi 40 minut. V době pečení si připravte polevu. Žloutky vyšlehejte s moučkovým cukrem do hustého krému a přimíchejte rum. Polevu rozetřete na upečený teplý moučník a nechte ho mírně zaschnout. Řezy poté nakrájejte, dokud je moučník ještě vlažný. Po zaschnutí polevy nastříkejte na kostky mřížku z rozpuštěné čokolády a ozdobte půlkou vlašského ořechu. Zajímají vás další skvělé recepty? Máte chuť zkusit něco nového? Pak otestujte taky nepečené cukroví. Recepty na něj najdete v knize Dnes nepeču!.  
Zobrazit článek >
1 2 3 4 5 6 7