Gustav Klimt a jeho Adele
Možná netřeba do detailu představovat významného secesního malíře Gustava Klimta. Ačkoliv najdou se lidé, kteří toto jméno slyší poprvé. Připomeňme si tedy pár faktů o tomto světově proslulém mistrovi, který inspiroval nejen další generace malířů, ale i básníků a hudebníků.
„Vídeňák“ s českou krví
I když se Gustav Klimt narodil 14. 7. 1862 v Rakousku, v těle mu kolovala česká krev. Jeho otec původně pocházel z Čech, konkrétně od Litoměřic. Klimt měl ještě dalších 6 sourozenců, 4 sestry a 2 bratry. Jejich rodina nebyla nijak bohatá, vlastně většinu dětství Klimt prožil v chudobě. Ačkoliv ho otec vedl k rytectví a zlatnictví, už v dětství se u něj projevovalo spíše malířské nadání. Ale jak je vidět na obrazech Klimta, řemeslo jeho otce zcela z jeho podvědomí nevymizelo.
Klimt studoval školu umění a řemesel ve Vídni, kde také celý život žil. Občas si na škole se svým bratrem přivydělával malováním portrétů dle fotografií. I po škole kráčel v uměleckém životě se svým bratrem a jejich společným přítelem. Svoji uměleckou dráhu všichni tři započali malováním nástěnných maleb a stropů ve velkých veřejných budovách nejen ve Vídni. Za zmínku stojí i jeho dílo objevující se i v našich končinách, například opona v divadle v Karlových Varech a v Liberci.
I když Gustav Klimt získal mnoho ocenění a byl uznávaným malířem nejen ve Vídni, ale i za hranicemi Rakouska, jeho umělecký projev se ne vždy setkal s kladnou kritikou. Některé šokoval, jiné uchvátil. V jeho dílech se objevuje erotika, dekadence, sexualita. Příčinou jeho myšlení byl především vliv samotné Freudovské doby. Maloval ženy nahé i lehce oblečené, ve všech polohách a ve stylu „nevidíš, ale tušíš“. Jako modelky mu sloužily někdy i prostitutky. Dokonce některá jeho díla byla označena za pornografická. Dnes to samozřejmě milovníci umění vidí úplně jinak.
Jeho hlavním předmětem malování byla osobnost ženy, kterou až možná nezdravě zkoumal i mimo plátno. Ano, Klimt nebyl žádný svatoušek, sice miloval svou družku Emílii Flöge, která mu pletky s jinými ženami tolerovala, s mnoha svými modelkami měl ale i intimní vztah a nejen s nimi. Není se tak čemu divit, že se Klimt stal otcem nejméně 14 dětí. Ať už byl Klimt jakýkoliv sukničkář a svým způsobem i výstředník tehdejší doby, byl uznávaným malířem a oblíbeným portrétistou nejen vídeňské společnosti. Zanechal po sobě kolem 4 000 děl, dokončených i nedokončených.
Gustav Klimt zemřel 6. 2. 1918 ve věku pouhých 56 let na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky.
Neslavný příběh slavného obrazu
Asi nejzajímavější je příběh obrazu, který se dočkal i filmového zpracování v hlavní roli s úžasnou Helen Mirren. Názor na celý proces, který vyvolal nejen v Rakousku velký rozruch, si každý musí udělat sám. Spíše si řekněme, kdo vlastně je ona Adele, „dáma ve zlatém“?
Nebýt česko-židovského velkopodnikatele, nikdy by obraz zřejmě nespatřil světlo světa. Za dob Rakouska-Uherska žil ve Vídni velkopodnikatel Bloch, který v Čechách vybudoval cukrovarnický podnik Evropského významu. Měl dva syny, Gustava a Ferdinanda, kteří po smrti svého otce otěže podniku převzali. Oba se zamilovali do sester Theresie a Adele, se kterými se nakonec také oženili. Jejich jména stále nesly příjmení obou rodin, Bloch-Bauerovi. Jelikož byli Bloch-Bauerovi velmi váženými a vysoce postavenými občany Vídně, nebylo nic nezvyklého, že jejich dům hostili přední umělci té doby, mezi nimiž nesměl chybět ani Gustav Klimt. Údajně krásnější, tedy pro Klimta, Adele se stala pro mistra múzou. Spekuluje se, že mu dokonce stála modelem pro jeho neméně slavný obraz Judita. Nicméně manžel Adele chtěl vytvořit portrét své manželky do jejich Vídeňského domu a kdo jiný, než Gustav Klimt byl tím vyvoleným portrétistou. Neteř Adele, dcera její sestry, Marie Altmanová často vídávala portrét své tety nad krbem. Navíc měla se svojí tetou velmi silný vztah, Adele totiž nikdy děti neměla. Adele zemřela a později vypukla 2. světová válka, bohužel Bloch-Bauerovi byli židé, a tak nacisté zabavili veškerý jejich majetek. Naštěstí většině členů rodiny se podařilo uprchnout do zahraničí, včetně neteře Marie, která poté našla svůj domov v Americe. Po skončení války měl být majetek navrácen zpět majitelům, ale Rakousko se nechtělo svého mistra vzdát. A právě tady začíná jeden z největších procesů v dějinách Rakouska, příběh obrazu Dámy ve zlatém.
Máte i vy rádi umění? Chybí vám na zdi nějaký pěkný obraz? Pak klikněte zde.
Přemýšlíte, že se svými
blízkými vyrazíte na divadelní představení
nebo se svými přáteli na hudební koncert?
Široký výběr vstupenek na kulturní akce
můžete pořídit ZDE
