Žena, kterou nikdy nezradily její nohy
Koncem srpna obletěla nejen českými médii smutná zpráva o odchodu ženy, která se navždy zapíše do historie sportu jako královna gymnastiky. Věra Čáslavská, pro některé legenda, pro jiné vzor i ikona, ale především silná osobnost, která milovala svůj národ a gymnastiku. Za svůj život získala mnoho medailí, překonala mnoho životních překážek, ale boj se zákeřnou nemocí bohužel prohrála.
Oslavována pro své výkony, potrestána za své politické názory
Věra Čáslavská, sportovní gymnastka, která sklízela jedno ocenění za druhým. Sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy, čtyřnásobná sportovkyně roku. V gymnastice předvedla nepřekonatelné výkony a její sestava na bradlech byla fascinující i obdivuhodná. Málokdo už ale ví, že si Věra Čáslavská získala své příznivce nejen v bývalém Československu, ale především v Mexiku a Japonsku. Když na olympiádě v Tokiu předváděla svoji legendární sestavu, která ji bohužel nevyšla, neváhala a sestavu pro publikum zopakovala, za toto gesto získala, jako jedna z mála žen v historii, samurajský meč.
V Mexiku, kde získala několik olympijských medailí, pak našla své útočiště poté, co několik let musela trpět za svůj podpis v petici Dva tisíce slov. Těžko říci, kdo více jí obdivoval, fandilo jí bývalé Československo, Mexiko i Japonci, kteří jí byli nakloněni natolik, že v roce 2010 získala nejvyšší ocenění, japonský Řád vycházejícího slunce, a to nejen za své sportovní výkony.
Rok 1968, rok vítězství, rok konce, rok hořkého návratu
Není třeba připomínat politickou situaci v bývalém Československu v roce 1968. Tento rok se ale také v Mexiku konaly letní olympijské hry, na kterých Věra Čáslavská, spolu se závodnicí ze SSSR, získala své další zlato. Nečekaným gestem, které předvedla při státní hymně bývalého SSSR, kdy skloněnou a odvrácenou hlavou, dala na stupnici vítězů jasně najevo svůj názor proti okupaci Československa. Ukázala neuvěřitelnou sílu a odvahu, jenž ocenili i obyvatelé Mexika, ve kterém tehdejší politická situace také nebyla nijak růžová. Do vlasti se sice vrátila jako vítězka, ale nakonec byla v roce 1971 za své polické vyjádření a díky podpisu Dva tisíce slov potrestána vyloučením z řad členů ČSTV.
Současně v roce 1968, hned po vítězstvích na olympijských hrách, se v Mexiku provdala za českého reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Následně ukončila svoji sportovní kariéru. V roce 1969 se jí narodila dcera Radka, o 5 let později syn Martin.
Nové začátky, nové naděje, nové rány
Po revoluci přišla nová šance v podobě pozice poradkyně prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka. Naděje na nový život, nové začátky, ale bohužel i nové životní jizvy. Asi největší tragédie v jejím životě ji dostala až na samé psychické dno. Několik let žila se svými depresemi v ústraní. V roce 2007 se s elánem vrátila zpět mezi lidi. I přes všechny strasti si Věra Čáslavská vždy uchovala úsměv na tváři. Některými nenáviděna, jinými obdivována.
Zajímá vás příběh ženy, která dobila srdce nejen svého národa? Přečtěte si biografickou knihu Věra Čáslavská: Život na Olympu.